Kyselina listová – seznamte se!

Pojem kyselina listová zřejmě již někdy každý z nás slyšel. Co si však pod ním představit?

O co jde, proč je tak důležitá a proč se po ní shánět? Jak je kyselina listová užitečná pro zdraví a proč by se o ni měly zajímat zejména těhotné ženy?

Jak se postarat o dostatečný příjem kyseliny listové a jaké potraviny patří k jejím hlavní zdrojům? Odpovědi na tyto otázky najdete na řádcích níže.

Kyselina listová – životně důležitý vitamín

Kyselina listová, acidum folicum, také folát, folacin nebo vitamín B9 se řadí k vitamínům skupiny B, tzv. B-komplexu.

B-komplex známe od roku 1912, v rýžových otrubách ho tehdy objevil polský biochemik Kazimierz Funk. Samostatný vitamín B9 – kyselina listová byla objevena až v roce 1941, a to v listech špenátu.

Vitamín B9 se řadí k vitamínům rozpustným ve vodě, stejně jako všechny vitamíny skupiny B:

• vitamín B1 – thiamin
• vitamín B2 – riboflavin
• vitamín B3 – niacin
• vitamín B5 – kyselina pantothenová
• vitamín B6 – pyridoxin
• vitamín B7 – biotin (vitamín H)
• vitamín B9 – kyselina listová
• vitamín B12 – kobalamin

Vitamíny B-komplexu jsou nezbytné pro fungování metabolických pochodů v lidském těle.

Bohatým zdrojem kyseliny listové je Blendea SUPERGREENS

Kyselina listová je v hojném množství zastoupena i v zelených superpotravinách. Směs 5 zelených superpotravin Blendea SUPERGREENS obsahuje hned 731 µg kyseliny listové/100 g.

• Jedinou lžičkou směsi (6 g) tělu dodáte 22 % doporučené denní dávky vitamínu B9 neboli kyseliny listové.
• Připravit si ji můžete s čistou vodou a pár kapkami citrónu, oblíbeným smoothie nebo třeba ovocným džusem.
• Klikněte a čtěte o účincích směsi superpotravin Blendea SUPERGREENS.

Účinky kyseliny listové v lidském těle

Kyselina listová se podílí na krvetvorbě, spolu s vitamínem B12 nebo železem. Je nezbytná pro tvorbu červených krvinek.

Nedostatek folátu může vést k tzv. megaloblastické anémii, kdy červené krvinky mění velikost a tvar. Tím snižují svoji schopnost přenášet kyslík a zkracují svoji životnost.

Projevem této anémie pak mohou být i zažívací potíže, nechutenství, nevolnosti nebo únava.

Vitamín B9 je užitečný zejména pro oběhovou soustavu a harmonizaci krevního tlaku.

Hovoří se také o preventivním působení, kdy chrání před kardiovaskulárními chorobami, ale má snižovat také riziko dalších civilizačních chorob (rakovinová onemocnění trávicího traktu, Alzheimerova choroba, deprese aj.).

Podílí se totiž na vzniku celé řady důležitých aminokyselin (tryptofan, glycin, methionin), a v souvislosti s tím i na snižování hladinu homocysteinu.

Dle některých vědeckých závěrů právě přebytek homocysteinu zvyšuje riziko vzniku některých civilizačních chorob.

Aktivní podoba kyseliny listové, tzv. tetrahydrofolát je nezbytný pro syntézu nukleových kyselin a látek odpovědných za metabolické procesy v buňce.

Účastní se i všech významných procesů v celém lidském těle. Kyselina listová se vyzdvihuje zejména v souvislosti s těhotenstvím.

Kyselina listová v těhotenství

Folacin má klíčový význam pro správný vývoj plodu, především v počátečním stavu těhotenství, kdy se tvoří zárodky všech hlavních orgánů.

Nedostatek kyseliny listové v těhotenství se může negativně podepsat na růstu plodu, protože tato kyselina napomáhá správnému dělení buněk a diferenciaci tkání. Ohrožený je zejména nervový systém.

PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. pro ceskatelevize.cz

Doktor Michal Koucký z Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze pro tyden.cz

Hrozí rozštěp páteře, srdeční vady, ale také předčasný porod nebo dokonce potrat. Kyselina listová snižuje v těhotenství riziko vrozených vývojových vad plodu.

Těhotné ženy by si proto měly příjem kyseliny listové hlídat, především v prvním trimestru, ideálně ještě před otěhotněním. Nedostatečný příjem kyseliny listové se může odrážet i na neplodnosti.

Projevy nedostatku kyseliny listové:

• nechutenství, úbytek tělesné hmotnosti
• průjem, zažívací potíže
• únava a malátnost, bolesti hlavy
• špatná paměť, snížená koncentrace
• psychická nepohoda, náladovost, deprese
• změny na sliznicích

To vše jsou projevy nedostatku kyseliny listové. Tímto nedostatkem trpí údajně velká část populace.

V hojné míře se s ním setkáváme u pacientů s onemocněním jater nebo ledvin, pacientů s poruchou vstřebávání živin, u seniorů, žen užívajících antikoncepci nebo kuřaček. Nedostatek kyseliny listové je hojně pozorován také u alkoholiků.

ČTĚTE TAKÉ: 8 pomocníků z přírody proti bolestem hlavy. 

Předávkování kyselinou listovou

Většina odborných zdrojů předávkování kyselinou listovou bere za neškodné, nadbytek folátu se z těla údajně bez potíží vyloučí.

Přesto se doporučuje obezřetnost u lidí, kteří nejsou zcela zdraví, například u pacientů s epilepsií.

Vysoká dávka vitamínu B9 v kombinaci s nedostatkem vitamínu B12 může být příčinou křečí.

Při předávkování se výjimečně mohou objevit zažívací potíže, podrážděnost žaludku, nadýmání, nevolnost, nervové poruchy, náladovost, hyperaktivita či nespavost.

Vysoké dávky folátu nejsou žádoucí v případě pernicozní anémie neléčené vitamínem B12. V případě anémie je proto nutné nejprve kontaktovat lékaře, aby stanovil přesnou diagnózu, konkrétní formu anémie, její příčinu a také vhodnou léčbu.

Doporučená denní dávka kyseliny listové

V Česku je průměrná doporučená denní dávka kyseliny listové 200 μg. *Doporučená denní dávka acidum folicum dle Wikipedie (v μg):

• děti od 1 – 3 let: 50
• děti od 4 – 11 let: 75 – 100
• děti od 11 – 14 let: 150
• muži (15+): 200
• ženy (15+): 180
• těhotné ženy: 400 – 600

Kyselina listová v potravinách

Již samotný název je nápovědou, kde kyselinu listovou hledat. Pochází z latinského „folium“ – česky „list“.

K jejím hlavním zdrojům patří listová zelenina (špenát, kapusta, brokolice aj.), potom také luštěniny, některé druhy ovoce, obilniny, ořechy nebo kvasnice, z živočišných zdrojů například játra.

Malou dávku vitamínu B9 lidské tělo vytváří samo, prostřednictvím střevních bakterií.

Kyselina listová v některých potravinách

• čerstvé droždí: 1250 μg /100 g
• pšeničné klíčky: 331 – 520 μg /100 g
• kuřecí játra: 380 μg /100 g
• sója: 54 – 240 μg /100 g
• chřest: 100 – 155 μg /100 g
• špenát: 80 – 145 μg /100 g
• brokolice: 33 – 111 μg /100 g
• vlašské ořechy: 66 – 77 μg /100 g
• karotka: 28 – 55 μg /100 g
• květák: 17 – 29 μg /100 g
• Blendea SUPERGREENS – 731 µg/100 g

Pozor, jak s kyselinou zacházíte

Jakkoli je kyselina listová užitečná, bohužel má jednu nepříjemnou vlastnost. Není stabilní.

Její vstřebatelnost je pouze 50 – 70 %, a ještě se snižuje tepelnou úpravou či špatným skladováním.

Vstřebatelnost z potravinových doplňků je mnohem vyšší. Na druhé straně v nich chybí další živiny, které vstřebatelnost acidum folicum mohou podpořit, především jde o vitamín C a vitamín B12.

Je citlivá nejenom na teplo, ale reaguje i na kyslík, zásadité pH nebo luhování ve vodě.

Vařením se údajně ztrácí až 95 % kyseliny listové. Pokud chceme kyselinu listovou doplnit prostřednictvím potravy, je nutné, aby tato potrava byla čerstvá a syrová.

Mezi hlavní pokrmy, které dodají dostatečné množství kyseliny listové, tedy patří čerstvé zeleninové saláty, zeleninové šťávy nebo smoothies.

Doplňte kyselinu listovou? 

Umixujte si některé z našich výživných smoothies, nabitých nejenom vitamínem B9, ale i mnoha dalšími mikroživinami. Připravte si vitamínový koktejl plný zdraví, např.:

Umixujte si některé z našich výživných smoothies, nabitých nejenom vitamínem B9, ale i mnoha dalšími mikroživinami. Připravte si vitamínový koktejl plný zdraví, např.:

• Malinové smoothie s okurkou a špenátem
• Ananasovo-špenátové smoothie s chia
• Špenátovo-malinové smoothie s jogurtem