Poruchy trávení z deficitu živin. Jak a co vlastně jíst?

Poruchy trávení dobře známe, protože někdy je všichni máme :) Respektive měli jsme. Naučili jsme se jim předcházet a naučíme to i vás, milí čtenáři.

Vybral jsem 3 velmi časté poruchy trávení způsobené chybou a nedostatkem v jídelníčku. Nedostatek něčeho důležitého a nadbytek něčeho škodlivého nelze udržet dlouhodobě. Zhoršený zdravotní stav kvůli jídlu tak obvykle bývá prvním varovným příznakem, že něco neděláme správně.

V článku vysvětluji, proč přesně se nepříjemné problémy objevují, co je vyvolává a co do jídelníčku zařadit tak, abychom si trávení cíleně zlepšili a podpořili. Pod prokliky najdete odkazy na výsledky vědeckých a lékařských studií, ze kterých jsem čerpal aktuální informace.

Jako e-shop Blendea pro vás vyrábíme produkty zaměřené konkrétně na podporu trávení a úlevu od zažívacích potíží. Prospěšné účinky a tolik žádanou úlevu potvrzují tisíce našich zákazníků. Zapojte doporučené tipy, přidejte se k našim spokojeným zákazníkům a užijte si konečně pocit lehkosti bez nafouklého břicha, pálení žáhy, refluxu a problémů se stolicí.

Nedostatek vlákniny

9 z 10 Čechů má podle statistik nedostatek vlákniny. Vlákninu samozřejmě přijímáme, bohužel v nedostatečném množství. Doporučená denní dávka je zhruba 25 gramů, průměrně však přijímáme sotva 10 g. Čísla jsou statistická, takže pokud jíte dost zeleniny, luštěnin, obilovin a různých semínek, měli byste být s vlákninou v pořádku.

Typický a tradiční český jídelníček ale obsahuje převážně maso, omáčky, uzeniny, různé druhy pečiva, brambory a sladkosti. V těchto potravinách český jedlík žádnou vlákninu nenajde. Právě odtud ta statistika 9 z 10 Čechů s kriticky nízkým příjmem vlákniny.

Existuje přímá paralela mezi deficitem vlákniny v jídelníčku a stoupající mírou problémů s trávením. Jsou to tyto:

Zácpa a problémy s trávením

Vláknina změkčuje stolici a dělá ji kypřejší, zvětšuje její objem a zadržuje v ní vlhkost. Pouze díky vhodné konzistenci může hladce a bez těžkostí postupovat střevy až ven z těla. Bez dostatku vlákniny je stolice příliš tuhá a trávicím traktem prochází příliš pomalu, někdy dokonce vůbec.

Zácpa, nadýmání, desítky minut na toaletě bez výsledku a soustavná nejistota, zda to konečně půjde nebo ne. Takový je den člověka s minimem vlákniny v jídelníčku.

Vláknina má vliv také na pravidelnost vyprazdňování, takže pokud ji jíme pravidelně a dostatek, pravidelná může být i stolice.

Nedostatek vlákniny způsobuje pocity nafouklého břicha a těžkosti, nadýmání a nepříjemné křeče v břiše.

Vyšší riziko civilizačních nemocí

Vláknina, pokud jí přijímáme dost a hlavně pravidelně každý den, nás chrání před civilizačními onemocněními jako:

• cukrovka 2. typu, protože vláknina zpomaluje vstřebávání cukru do krve (je velmi prospěšná pro diabetiky), čímž pomáhá udržet stabilní hladinu glukózy a to je důležitým krokem v prevenci před diabetem,
• vysoká hladina cholesterolu, protože vláknina na sebe ve střevech váže tuky a žlučové kyseliny, čímž pomáhá regulovat hladinu špatného LDL cholesterolu v krvi,
• vysoký krevní tlak, protože vláknina udržuje správnou činnost a pružnost cév a snižuje zánětlivé procesy v těle, čímž pomáhá udržet normální krevní tlak,
• nemoci srdce a cév díky navození optimální hladiny cholesterolu, protizánětlivým účinkům a podpoře zdraví cév, 
• a další nemoci, protože vláknina zároveň podporuje zdravou střevní mikroflóru, kde funguje jako prebiotický zdroj její energie. Zdravý střevní mikrobiom se dále stará o silnou imunitu, snižuje záněty i riziko autoimunitních onemocnění.

Jak vidíte, vláknina je v jídelníčku zcela nepostradatelná prakticky ve všech směrech lidského zdraví. Neobírejte se o přirozené zdroje vlákniny pouze proto, že vám nechutnají. Mnozí dnes již nemocní lidé onemocněli právě kvůli nezájmu o vlákninu a preferování "českého jídelníčku" a tedy guláše s pěti knedlíky s kofolou nebo smažáku s hranolky a pěti pivy. Vláknina nikde, zato náběh na nemoci nebo rovnou nemoci přímo zaručeny. Přemýšlejme prosím všichni o tom, co do sebe vkládáme! Jsme to, co jíme.

Vyšší riziko rakoviny tlustého střeva

Vláknina ve střevech jako prebiotikum udržuje vhodné prostředí pro množení prospěšných bakterií. Zároveň zkracuje dobu, po kterou může střevo přijít do kontaktu se škodlivými patogeny. Dlouhodobý nedostatek vlákniny v jídelníčku, ať už ze stravy nebo doplňků, může přispět ke vzniku kolorektálního karcinomu, lidově k rakovině tlustého střeva a konečníku. A také k dalším typům rakoviny.

Víte, kdo je premiantem a vítězem řebříčku ve výskytu rakoviny tlustého střeva? Ještě do roku 2012 jsme to byli my, Češi! Situace se později mírně zlepšila a připojili se k nám Slováci, Maďaři, Dánové a Holanďané, ale pointa je jinde.

Pointa je v tom, že máme nejčastější výskyt rakoviny tlustého střeva. V obrovské míře za to může právě naše nešťastná česká kuchyň a neochota upustit od zvyků prababiček. Problém prohlubují všudypřítomné agresivní reklamy, které nám tento potravní brak přímo vnucují a ne každý je vůči nim tak odolný. Za starých časů se jedlo řádově víc vlákniny, protože se konzumovaly hlavně základní suroviny s jejím obsahem. Dnes se již běžně konzumuje zpracovaný brak a o vláknině si můžeme nechat zdát.

Vlastně nemusíme :) Pokud jste rozhodnutí ihned navýšit příjem vlákniny, do 48 hodin vám doručíme naše účinné doplňky.

❗ Jak ale pořád všechny vyzývám, nezapomeňte na vhodnou úpravu jídelníčku. Zařadit přirozené zdroje a vyřadit nesmysly bez obsahu vlákniny. Pokud dnes máte trávicí potíže, již včera bylo pozdě ❗

Nedostatek enzymů a enzymaticky aktivních potravin

Enzymatická aktivita ve vztahu k trávení je činnost enzymů při štěpení bílkovin, tuků a sacharidů na menší části, které tělo dovede správně vstřebat a využívat.

Pokud konzumujeme málo enzymaticky aktivních potravin, trávicí trakt tráví jídlo (i doplňky) nedokonale.

• Nedokonalé trávení se projevuje běžnými problémy jako nadýmání a nafouklé břicho, únava a zhoršené vstřebávání živin, které může vyústit až v deficit těch důležitých.
• Člověk s dobrou enzymatickou aktivitou nemá problémy s trávením, má pravidelnou stolici bez nadýmání nebo křečí a jeho tělo si z přijatých potravin "vytáhne" maximum důležitých živin.

Naše těla si vytvářejí vlastní enzymy, ale velikou část přijímáme právě z jídelníčku. Enzymy obsahují a mezi enzymaticky nejaktivnější skupiny potravin patří hlavně čerstvá nebo fermentovaná zelenina a ovoce.

Opět se tak vracíme ke smutné realitě českého jídelníčku, který je na zeleninu a ovoce velmi často chudý. Nezapomeňte na několik kusů čerstvých plodů za den a ideálně přidejte i nějaké zakysané fermentované potraviny. Činnost enzymů lze samozřejmě podpořit také díky doporučeným doplňkům Blendea 😊

Poruchy vstřebávání živin

Enzymaticky aktivní potraviny jsou v jídelníčku nesmírně důležité. Nedostatek enzymů v těle společně s enzymaticky méněcennými potravinami nadměrně zatěžuje tělo. To se totiž musí po každém jídle plně spoléhat pouze na vlastní zásoby enzymů. Pokud je ale stravování mizerné, v organismu dostatek enzymů nemáme a to je příčinou zvýšené tělesné zátěže.

Pokud je množství enzymů snížené nebo zcela vyčerpané, přičemž žádné nové nepřidáme, dojde k nedostatečnému rozkladu potravy a s tím také k nesprávnému vstřebávání živin. Takový nedostatek enzymatické aktivity může vést třeba k deficitu vitamínu B12 nebo železa, které se ze stravy jednoduše nevstřebaly dostatečně.

Slabá enzymatická aktivita bývá také důvodem zhoršeného vstřebávání hořčíku, zinku nebo vápníku. Myslete vždy hlavně na pestrý, čerstvý, pravidelný a průmyslově co nejméně zpracovaný jídelníček, prosím.

Ukládání nestrávených zbytků potravy ve střevech

Stravování s nedostatkem enzymaticky aktivních potravin způsobuje nedostatečný rozklad zejména tuků a bílkovin. Jistě víte, co se stane, pokud se v těle bude ukládat tuk a bílkoviny se nepřesunou do svalů. Je to přibírání na váze a tedy tloustnutí s otoky, kdy člověk vypadá a cítí se "nafouknutý" a necítí se vůbec dobře hlavně co se týče trávení.

Tyto zbytky potravy pak zůstávají delší dobu nestrávené ve střevě. Tělo je postupně vyloučí, ale může to trvat významně déle. Kvůli zácpě a plynatosti je často problém s pravidelnou a "hladkou" stolicí. Plná střeva, ve kterých chybějící enzymy neplní své funkce, dále zpomalují svůj pohyb (peristaltiku), čímž zde vzniká škodlivé toxické prostředí.

Pokud je jídelníček na enzymatické potraviny chudý dlouhodobě, stav se může zhoršit až do chronické zácpy, chorobného nadýmání a střevní dysbiózy. Při dysbióze dochází k nadměrnému množení škodlivých bakterií a k úbytku těch prospěšných.

Zároveň dochází k nadměrné zátěži detoxikačních orgánů, v tomto případě jater, ledvin a střev, kterých přirozené funkce oslabují až selhávají. Špatně fungující orgány dále vedou k mnoha dalším zdravotním problémům, přičemž pomoc je zcela nenáročná. Ozdravit jídelníček a zařadit správné potraviny s enzymy nebo podporující enzymatickou aktivitu v trávicí soustavě.

Nedostatečný metabolismus (štěpení a rozklad) živin

Jak jsem již psal, nedostatek enzymatických potravin zapříčiňuje nedostatečný rozklad potravin a živin v nich. Tělo tehdy nemá dostatek látek pro správné fungování jak metabolismu, tak celého organismu.

I pokud bychom jedli zdravé a výživné potraviny, ale bez obsahu enzymů, nepřijali bychom všechny živiny z jídelníčku nebo doplňků. Kvůli slabé enzymatické aktivitě by pro nás zůstaly nevstřebatelné a nevyužité.

V důsledku toho může dojít k oslabené tvorbě energie a silné, časté únavě, snížené produkci hormonů a s tím k hormonální nerovnováze nebo k oslabené schopnosti regenerace s důsledkem pomalého hojení ran a zpomalené regenerace těla.

Celkově pomalý metabolismus vyvolává problémy s trávením, častou únavu, oslabuje imunitu a významně škodí celkovému zdraví.

Existuje denní doporučená dávka enzymů nebo enzymaticky aktivních potravin?

Oficiálně doporučená dávka enzymatických potravin neexistuje. Každý člověk má jiný jídelníček, jinou produkci a jiné enzymatické potřeby.

Zdravé tělo si díky zdravému jídelníčku vytvoří dostatek enzymů. Níže vyjmenované skupiny potravin je žádoucí zařadit do jídelníčku každý jeden den. K větším jídlům přidejte část syrové nebo fermentované zeleniny, svačinky nahraďte čerstvým ovocem nebo semínky. Popíjejte fermentované mléčné výrobky.

Odborníci se shodují, že ideální stav je ten, kdy 30 až 50 % z celkového jídla tvoří čerstvé nebo fermentované potraviny, které přirozeně podporují enzymatickou aktivitu v organismu. 

Nedostatek probiotik

Probiotika ve stravě potřebuje každý. Jejich nedostatek snižuje počty prospěšných bakterií ve střevech a tak oslabuje různorodost a dostatečnost střevního mikrobiomu.

Snížené množství těchto důležitých bakterií oslabuje schopnost trávicí soustavy správně rozložit a vstřebat všechny potřebné živiny. Stav se odborně nazývá jako malabsorpce nebo malabsorpční syndrom, což je porucha příjmu a transportu živin, vitamínů a stopových prvků přes střevní sliznici.

Vlivem probiotické nerovnováhy se mohou začít ve střevech množit škodlivé bakterie a další patogeny právě na úkor těch prospěšných. Tyto škodlivé mikroorganismy produkují škodlivé toxiny a dráždí střevní sliznice. Kromě nežádoucích trávicích poruch dochází i k oslabení střevní imunity a vyšší náchylnosti k zánětům celého trávicího traktu.

I nedostatek probiotik v jídelníčku a organismu má své příznaky. Opět jde o nadýmání a nafouklé břicho, plynatost, pocity těžkosti po jídle i nalačno, syndrom dráždivého tračníku, reflux a zácpu nebo průjem, protože střeva dobře netráví (zácpa) nebo se tělo snaží co nejrychleji škodlivých bakterií zbavit (průjem, zvracení). Dlouhodobě podrážděná střeva mohou narušit svou bariéru, což může vyvolat syndrom zvýšené propustnosti střev, kdy mohou škodlivé patogeny proniknout až do krevního oběhu.

Nadýmání a plynatost

Při nedostatku probiotik dochází k narušení rovnováhy střevní mikroflóry. Škodlivé bakterie se tehdy množí a ty prospěšné umírají.

Přemnožené škodlivé bakterie produkují při kvašení potravy ve střevech nadměrné množství plynů. Trávení je tehdy pomalé a málo efektivní. Nestrávené zbytky zůstávají déle ve střevech, kde dále fermentují a kromě plynatosti mohou vyvolat křeče, nechutenství, únavu, pachuť v ústech a podobně.

Pokud vám delší dobu není dobře od žaludku, zamyslete se, zda máte v jídelníčku dostatek probiotických potravin.

Zácpa nebo průjem

Rovnováha střevní mikroflóry je důležitá pro dobrou střevní peristaltiku a optimální konzistenci stolice.

• Bez probiotických potravin se pohyblivost střev zpomaluje, což způsobí zácpu.
• Při přemnožení škodlivých bakterií vzrůstá podrážděnost střev, což může vyvolávat průjmy.

Tělo člověka se zácpou nebo průjmem nedovede regulovat a udržet dostatečný objem vody, kvůli čemu dále trpí trávení, zhoršují se funkce celého trávicího traktu a postižený se necítí vůbec dobře.

Podráždění a záněty střev

Nedostatek probiotik ve stravě a střevech oslabuje jejich ochrannou vrstvu. Přes narušenou vrstvu hlenu se tak mohou škodlivé bakterie a toxiny dostat až do střevní stěny. V důsledku imunitní reakce pak dojde k zánětu střevní výstelky, velmi často chronickému, protože i nedostatek probiotik v jídelníčku je obvykle chronický a tedy dlouhodobý.

Narušená střevní mikroflóra může přispívat k syndromu propustného střeva. To je nežádoucí stav, kvůli kterému se mohou toxiny a škodliviny dostat až do krevního oběhu a kromě mnoha různých nemocí způsobit až otravu krve (sepsi). Podobný problém může postihnout i lidi s nedostatkem vlákniny ve stravě. 

Existuje denní doporučená dávka probiotik?

Denní doporučená dávka probiotik nebyla stanovená. Lékaři i výživoví specialisté se ale shodují na denní dávce mezi 1 až 10 miliardami jednotek tvořících kolonie bakterií. Toto množství považují za dostatečné pro udržení rovnováhy střevního mikrobiomu u zdravých lidí.

Dávky vyšší než 10 miliard jednotek lékaři doporučují třeba při užívání antibiotik, která ničí prospěšné bakterie, které si ve střevech již nosíme a jejich počty je potřeba cíleně zvýšit. Probiotika vám mohou být doporučeny i při průjmech a dalších trávicích potížích.

Jedna porce dobrého bílého jogurtu, kefíru nebo kvašeného zelí obsahuje až několik miliard jednotek. Vhodná dávka probiotických potravin je 1 až 2 porce denně.

Mějte v jídelníčku dostatek doporučených potravin z tabulky níže, případně příjem navyšte díky produktům Blendea.

Co jsme zjistili o poruchách trávení způsobených nedostatkem některých látek v jídelníčku?

Zjistili jsme, že poruchy trávení jsou v Česku nejčastěji vyvolané nedostatkem vlákniny, probiotik a trávicích enzymů.

Tento deficit je velmi často způsoben typickým českým jídelníčkem bez dostatku čerstvých surovin, ale zato s nadbytkem nezdravých a nešetrně upravených potravin (konzervy, hotovky, mražené potraviny, velmi silně tepelně opracované potraviny).

Nevhodná a na živiny chudá strava se typicky projevuje nadýmáním a nafouklým břichem, zácpami a průjmy, pocitem nedostatečného vyprázdnění, plynatostí a křečemi, pálením žáhy a refluxem, bolestmi břicha, záněty střevní sliznice, kyselou pachutí v ústech.

• Doporučená denní dávka vlákniny je pro dospělého člověka zhruba 25 gramů. Pro dostatek vlákniny ve stravě konzumujte čerstvou zeleninu a ovoce, luštěniny, obiloviny, semínka a ořechy. Z doplňků Blendea vybírám Fiber Drink, SUPERGREENS a SUPERCOFFEE.
• Doporučená dávka probiotik je podle odborníků 1 až 10 miliard jednotek za den. Velmi důležitá je diverzita a tedy různorodost. Denně konzumujte fermentované rostlinné potraviny a mléčné výrobky nebo nápoje. Zdroje probiotik často střídejte. Z doplňků Blendea vybírám Probiotické kapsle s prebiotiky.
• Doporučená dávka trávicích enzymů není lékařsky stanovená. Denně konzumujte syrovou zeleninu a ovoce, naklíčené obiloviny, luštěniny a fermentované potraviny. Z doplňků Blendea vybírám kapsle Digestive Enzymes.

Všechny produkty vám doručíme do 48 hodin až před práh vašich dveří, vážení čtenáři 😊 Jakékoliv další dotazy na zažívací potíže nebo na konkrétní doplňky Blendea směrujte na mail info@blendea.cz nebo telefon +420 608 255 816.

Děkuji, že nás čtete a nakupujete u nás :)

Krásný den a vždy pevné zdraví přeje Lukáš Chládek z blogu Blendea