Chlorofyl – nutnost k životu na Zemi

Chlorofyl je přírodní látkou, z přírodních látek dokonce z těch nejvýznamnějších. Představuje zelené rostlinné barvivo, které dává barvu celé přírodě a je základem života na planetě Zemi.

Bez chlorofylu se neobejdou rostliny, avšak chlorofyl dává život také zvířatům a člověku. Jak? Právě chlorofyl umožňuje přeměnu světelné energie do biologicky zpracovatelné podoby.

Tato přeměna světelné energie, nazývaná fotosyntéza, kdy za pomoci vody a oxidu uhličitého vzniká kyslík, sacharidy a jiné organické látky, je základem pro všechny další biochemické a biologické reakce probíhající v živých organismech obývajících Zemi.

Chlorofyl – výsledek fotosyntézy 

Naprostá většina živých organismů na Zemi potřebuje pro svůj život chemickou energii, která má prapůvod v energii světelného záření. Takřka všem metabolickým dějům, které jsou podstatou života, přecházely fotosyntetické reakce proměňující světlo na makrochemickou vazbu. Tyto reakce nazýváme fotosyntézou.

VIDEONÁVOD: Vyrobte si chlorofyl doma z kterékoliv zelené rostliny. 

Procesy fotosyntézy přitom probíhají výhradně na fotosyntetických pigmentech zelených rostlin, některých řas a sinic. Zástupci fotosyntetických pigmentů jsou také karotenoidy a fykobiliny. Nejdůležitějšími fotosyntetickými pigmenty jsou však bezesporu chlorofyly, které absorbují energii z jiné části viditelného světelného spektra než karotenoidy a fykobiliny.

Chlorofyly zachycují především modrou a červenou složku světelného spektra, ostatní barvy odráží. V lidských očích se tak chlorofyly jeví jako zelené, příp. modro-zelené. Zelená je také barvou rostlin obsahujících chlorofyly a barvou života na Zemi.

Chlorofyl funguje jako jakýsi transformátor světelné energie. Právě prostřednictvím chlorofylu vznikají při fotosyntéze sacharidy, základní zdroj energie pro všechny živé organismy. Do vzduchu se přitom uvolňuje také životadárný kyslík. Chlorofyl je tak klíčovou molekulou pro pozemský život.

Co je to chlorofyl?

• jedna z nejvýznamnějších přírodních molekul
• zelené rostlinné barvivo
• fotosyntetický pigment
• transformátor světelné energie
• strukturou látka podobná hemoglobinu

 

Chlorofyl a hemoglobin

Chlorofyl (listová zeleň) se u zelených rostlin vyskytuje v tylakoidních membránách chloroplastů. Je základem rostlinného fotosystému. Listům a zeleným plodům dává typickou zelenou barvu. V zelených částech rostlin se vyskytuje v množství 600 – 1500 mg/kg.

Obsah chlorofylu a dalších fotosyntetických barviv se odvíjí od konkrétního druhu rostliny, ale také podmínek růstu (slunná stanoviště versus stín), minerální výživy nebo stáří rostliny.

Při stárnutí a zrání se chlorofyl rozkládá, přeměňuje se na hnědý feoforbin, olivově zelený feofitin nebo světle zelený chlorofylin.

Chlorofyl se v přírodě vyskytuje v několika formách. Mezi nejznámější chlorofyly patří chlorofyl a, chlorofyl b, ty jsou přítomny v zelených rostlinách.

Nejvýznamnější pro fotosyntézu je chlorofyl a. Známe také chlorofyly c, d, e, f a příbuzné bakteriochlorofyly a, b, c, d, e, g, ty se vyskytují v bakteriích.

Molekulu chlorofylu řadíme z chemického hlediska do skupiny přírodních látek nazývaných porfyriny. Ty se uplatňují v energetických systémech živých organismů, člověka nevyjímaje.

 

Historie chlorofylu

Objev chlorofylu spadá do počátku minulého století. Chemickou strukturu chlorofylu identifikoval německý vědec Dr. Richard Willstatter, nositel Nobelovy ceny. Zjistil, že chlorofyl se skládá z atomů uhlíku, vodíku, dusíku a kyslíku, které obklopují jednoduchý centrální atom hořčíku (Mg).

Zásadní objev však přišel ještě o 15 let později, kdy v roce 1930 Dr. Hans Fisher identifikoval chemickou strukturu hemoglobinu, pigmentu červených krvinek, který je odpovědný za přenos kyslíku v těle.

Chlorofyl přenáší kyslík u rostlin, obdobně jako hemoglobin u živočichů.

K překvapení všech se ukázalo, že chemická struktura chlorofylu a hemoglobinu jsou téměř totožné. Liší se pouze v centrálním atomu. Zatímco u chlorofylu je tímto atomem hořčík, u hemoglobinu je to železo.
Chlorofyl přenáší kyslík u rostlin, obdobně jako hemoglobin u živočichů.

Zjednodušeně by se dalo říct, že chlorofyl se po konzumaci zelených potravin v lidském těle mění na hemoglobin. Organismus z chlorofylu bere hořčík (a další cenné látky), centrální atom hořčíku nahrazuje železem a vzniká tak hemoglobin. Chlorofyl v lidské stravě zefektivňuje přenos kyslíku, podporuje okysličení organismu, tím dodává energii na buněčné úrovni.

Zdravotní benefity chlorofylu

Prospěšnost chlorofylu potvrzují mnohé vědecké studie. Mj. studie z roku 1936, kdy vědci Liverpoolské univerzity J. H. Hughs a A. L. Latner u laboratorních zvířat při krmení chlorofylem ze zelených rostlin zaznamenaly zvýšení rychlosti obnovy hemoglobinu o celých 50 %.

Chlorofyl se doporučuje při chudokrevnosti, rekonvalescenci nebo metabolických poruchách.

Zvýšené množství červených krvinek, účinnější okysličení tkání, tím i více energie, lepší regenerace nebo podpora metabolických dějů. To jsou jen některé z účinků, které jsou chlorofylu ve vztahu k lidskému zdraví připisovány. Chlorofyl se doporučuje při chudokrevnosti, rekonvalescenci nebo metabolických poruchách. To však zdaleka ještě není vše.

10 zdravotních účinků chlorofylu

1. podporuje tvorbu červených krvinek
2. zefektivňuje okysličení tkání
3. pomáhá při chudokrevnosti
4. urychluje regeneraci, je prospěšný při rekonvalescenci
5. je užitečný pro zdravé trávení a metabolismus
6. má protirakovinové účinky
7. snižuje hladinu cholesterolu v krvi
8. působí antibakteriálně a protizánětlivě
9. hojí rány, popáleniny nebo hemoroidy
10. snižuje bolestivost a svědění kůže

 

Praktické využití chlorofylu

Chlorofyl lidé využívají již od pradávna – v podobě zelených rostlin. Rostliny, zelené bylinky nebo zelenolistá zelenina (špenát, zelí, kapusta, brokolice, salát) patří dodnes k významným zdrojům chlorofylu a přeměněné sluneční energie.

V poslední době se však do popředí dostávají mořské řasy, chlorella, spirulina a další zelené potraviny, které chlorofyl ve velkém množství obsahují, spolu s ním i další cenné látky. Tyto látky spolu vytváří vzájemnou harmonii, posilují své účinky a působí synergicky. Proto je přírodní forma chlorofylu účinnější než forma syntetická.

Chlorofyl je v současnosti k dostání v nejrůznějších podobách, například jako chlorofyl v tabletách, chlorofylový nápoj (tekutý chlorofyl), chlorofyl sprej apod. Pro svoji schopnost potlačovat zápach bývá součástí deodoračních přípravků, chlorofyl najdeme v kosmetice, ale i potravinách.

Chlorofyl máme k dispozici v podobě zelených potravin (spirulina, chlorella, mladý ječmen apod.), ty se mohou stát základem zelených chlorofylových nápojů, ale dají se využít i v nejrůznějších kulinářských úpravách.

Chlorofyl se užívá vnitřně pro podporu zdraví a okysličení tkání. Příznivě ovlivňuje krevní obraz, ale celý krevní oběh jako takový, mj. prospívá i střevům a zdravému trávení. Užívá se také pro detoxikaci organismu a povzbuzení regeneračních schopností lidského těla.

Chlorofyl nachází také vnější využití. Již v roce 1940 otiskl prestižní lékařský magazín Journal of Surgery zprávu o tom, že chlorofyl urychluje hojení ran. Důkazem bylo 1200 pacientů, kterým chlorofyl skutečně pomohl. To je však jen zlomek lidí, kterým byl chlorofyl kdy užitečný.

Hojivé a protizánětlivé vlastnosti chlorofylu se dodnes využívají při kožních vředech, zánětech kůže, ale třeba i zánětech nosohltanu, gynekologických zánětech apod. Pokud se chlorofyl přiloží na otevřenou ránu, dezinfikuje ji, zároveň podporuje hojení. Hojí také nejrůznější popáleniny. Uplatňuje se i při léčbě akné.

DÁLE ČTĚTE: Mladá pšenice jako zdroj mocného chlorofylu.