Lepek není nic nového. Není to nic chemického či umělého. Nejedná se o žádný moderní vynález z laboratoře, naopak. Lepek se v lidské stravě vyskytuje od pradávna, naši předkové s lepkem neměli sebemenší problém.
Přesto se v poslední době o lepku začíná pochybovat. Objevují se hlasy, které lepek zcela zavrhují, ačkoli odborníci tak radikální nejsou. Jakkoli, roste počet lidí s intolerancí lepku nebo alergií na lepek.
Objevuje se také celiakie, autoimunitní onemocnění, kdy lepek vyvolává nebezpečné imunitní reakce na sliznicích tenkého střeva. Negativně pak působí i na další orgány a tkáně.
Jak to s tím lepkem vlastně je? Je lepek opravdu tak škodlivý? A co bezlepková dieta? Je tak prospěšná, jak o ní někteří její nadšení propagátoři tvrdí? To vše se dozvíte v tomto článku.
Doplněk pro bezlepkovou dietu Blendea SUPERGREENS
Blendea SUPERGREENS je směs bezlepkových zelených potravin v BIO kvalitě.
- Jde o registrovaný doplněk stravy složený z 5 zelených superpotravin.
- Bezlepková směs v BIO kvalitě obsahuje chlorellu, spirulinu, zelený ječmen a mladou pšenici.
- Neobsahuje však ani stopy obilných zrn, a tak se může pyšnit i tím, že je bezlepková.
Vždy platí, že pestrý bezlepkový jídelníček skvěle doplní kvalitní zelené potraviny, třeba v podobě BIO směsi Blendea SUPERGRENS. Blendea nejen, že je bezlepková, neobsahuje přídatný cukr, laktózu ani žádná chemická aditiva. Je proto vhodná i pro celiaky, osoby vyznávající bezlepkovou dietu nebo vegany.
Co je to vlastně lepek?
Lepek (gluten) je směs rostlinných bílkovin. Skládá se ze dvou proteinů – gliadinu a gluteninu. Přirozeně se vyskytuje zejména v zrnech pšenice a dalších obilovin jako je ječmen nebo žito. Vlastnosti gliadinů a gluteninů v pšenici se přitom odlišují od proteinů v jiných obilovinách.
VĚDĚLA JSTE, že lepek NEobsahuje třeba zelený ječmen ani mladá pšenice? Jsou to zatím pouze stébla plná živin, které budou vyživovat klasy. Takové suroviny jsou velice dobré i pro tělo.
Kde se lepek vyskytuje přirozeně?
Pšenice - jedna z nejpěstovanějších plodin světa, hlavní zdroj lepku
Potraviny s přirozeným obsahem lepku
- pšeničná krupice a pšeničná mouka (také mouka grahamová, špaldová, kamutová, semolinová)
- ječná, žitná a ovesná mouka
- obilné vločky, otruby, müsli, kroupy
- pečivo, které není označeno jako bezlepkové
- těstoviny, které nejsou označeny jako bezlepkové
- některé druhy sušenek, crackerů a sladkostí
- některé náhražky masa (například robi, seitan)
- tradiční strouhanka aj.
Potraviny s přídavkem lepku
- uzeniny, párky a salámy
- instantní potraviny s obsahem mouky a škrobů
- dochucovadla (kečup, majonéza, sójová omáčka)
- mléčné výrobky zahuštěné škrobem
- cukrovinky a dezerty
- některé potravinové doplňky a léky
Lepek leze najít i v některých druzích kosmetiky, v zubních pastách nebo modelovacích hmotách pro děti.
Lepek, jako zbytky obilovin, také obilný škrob nebo pšeničný sirup, je v potravinářském průmyslu natolik rozšířený, že dnes je součástí většiny průmyslově vyráběných potravin. Lepek v potravinách plní funkci pojidla a změkčovadla. Na druhé straně s rostoucím počtem celiaků a ještě rychleji rostoucím zájmem o bezlepkovou dietu se rozšiřuje i nabídka bezlepkových potravin.
Lepek je lepivý
Lepek je již dle svého názvu charakteristický svojí lepkavostí. I jeho latinský název gluten se dá přeložit jako lepidlo. Tato vlastnost je výhodná v pekárenství, protože právě díky lepku se s těstem lépe pracuje. V pekárenství platí, že čím více lepku, tím je mouka kvalitnější. Ve stravě už to však zcela neplatí.
Lepek není rozpustný ve vodě, avšak při kontaktu s vodou nabobtnává. Jeho trávení je i kvůli tomu problematické. Stejně jako trávení jiných bílkovin i trávení lepku začíná v žaludku, prostřednictvím enzymů žaludečních šťáv. Lepek se však vyskytuje ve společnosti obilných škrobů, které se štěpí výhradně prostřednictvím enzymu ptyalinu, který je součástí slin.
Pokud dojde k rozložení škrobu na základní aminokyseliny, následně dochází k jejich trávení prostřednictvím žaludečních šťáv a dále pak i ve střevě. Většina z nás však jí natolik rychle, že štěpení složek stravy prostřednictvím slin probíhá jen minimálně. Nestrávené škroby pak ve střevech za společnosti lepku mohou působit potíže.
V ideálním případě je nestrávený lepek i s nestrávenými škroby vyloučen ven z těla. Odpůrci lepku tvrdí, že častěji se lepek se škroby slepuje, aby zanášel střeva. Omezuje tak funkci střev a vstřebatelnost živin. Navíc vytváří kyselé prostředí vhodné pro patogenní mikroorganismy. S tím souvisí i zhoršení obranyschopnosti organismu, zahleňování, ale i mnohé zažívací potíže jako je zácpa či průjem, nadýmání aj.
Bezlepková dieta vám zcela jistě neuškodí. Lepek není pro tělo potřebný, takže vám nebude nic scházet.
Pravdy a mýty o lepku
Odborníci se neshodnou v tom, zda je obecně lepek tak škodlivý nebo ne. Jisté je, že obsah lepku v současné stravě je mnohonásobně vyšší, než tomu bylo u našich předků. Současný lepek má také jinou podobu, než ji měl dříve. Za posledních sto let lepek změnil své vlastnosti s tím, jak se měnilo zemědělství a docházelo k hybridizaci obilovin.
Významnou roli hraje také změna technologie mletí obilovin, kdy se odstraňuje klíček a povrchové vrstvy zrna - právě ty výživově nejbohatší části. Bílá část zrna a tedy i bílá mouka pak obsahuje asi 70 % škrobu a 30 % bílkovin tvořených převážně lepkem. O takové mouce, která má díky chybějícímu klíčku mnohem vyšší trvanlivost, si naši předkové mohli nechat jen zdát.
Naši předkové však také neznali nemoc zvanou celiakie, kdy lepek prokazatelně uvnitř organismu škodí.
Neexistují žádné důkazy, že by se na vzniku celiakie podílela nadměrná konzumace lepku. Přesto neustále roste počet lidí, kteří vyznávají bezlepkovou dietu bez toho, aby dietu měli podloženou zdravotní diagnózou celiakie nebo alergie na lepek. Patří k nim i slavné osobnosti jako je Lady Gaga, Miley Cyrus, Gwyneth Palthrow nebo Victoria Beckham.
Výživový experti i lékaři jsou zajedno v tom, že bezlepková dieta je velkou módou a také dobrým businessem. Nedokážou však zatím vysvětlit, proč i lidé, kteří prokazatelně netrpí celiakií nebo alergií na lepek, mají pocit, že jim lepek nedělá dobře. Zavedli proto pojem neceliakální glutenová senzitivita – intolerance, nesnášenlivost lepku, která je dána subjektivním vnímáním a pozitivním efektem po vysazení lepku.
O tom, jak je to s intolerancí lepku, se něco dozvíte i ve videu
Zkušenosti s bezlepkovou dietou
Celá řada lidí z vlastních zkušeností potvrdí, že se díky bezlepkové dietě zbavila nejrůznějších zdravotních obtíží, například pálení žáhy, průjmů, nadýmání, bolestí břicha a dalších zažívacích problémů, nejrůznější vyrážky a ekzémy, poruchy spánku nebo třeba brnění končetin – to vše údajně může pomoci vyřešit bezlepková dieta.
Z lékařského pohledu by každé dietě mělo předcházet vyšetření, té bezlepkové pak vyšetření na celiakii či potravinovou alergii. Pokud totiž někdo vysadí lepek, nedá se pak celiakie jednoznačně diagnostikovat.
Pozor, nejenom lékaři, i výživoví experti varují - každá bezlepková dieta není automaticky zdravá. Všechny bezlepkové potraviny nemusejí odpovídat zásadám zdravého stravování. I při bezlepkové dietě je třeba dbát na výživnou hodnotu potravin. Aby byla bezlepková strava skutečně zdravá, musí být kvalitní.
Jídelníček by měl být pestrý a vyvážený, měl by respektovat individuální zvyklosti, životní styl, zažívání a metabolismus každého jednotlivce. To platí vždy, i při bezlepkové dietě.
Blendea SUPERGREENS a další superpotraviny - kterou si vyberete? Jednu - anebo všechny?
