Blog, Strana 60

Chlorella (někdy také jen chlorela), unikátní modrozelená řasa původem z východní a jihovýchodní Asie, budí v poslední době velkou pozornost. Je vyzdvihována jako superpotravina s mimořádnými zdravotními benefity. Bez nadsázky se dá označit jako zelený recept pro zdravý život. Chcete vědět proč? To se dozvíte na řádcích níže. Čekají vás zejména praktické tipy na využití chlorelly. Chlorellu totiž nemusíte pouze polykat jako tablety. Jako superpotravina nabízí i kulinářské využití a najde různorodé uplatnění ve zdravé kuchyni. Pokud chcete chlorellu využít i v receptech zdravé výživy a nevíte jak na to, jste na správném místě.

Chlorella - komplex užitečných látek v jediné potravině

Chlorella je čistě přírodním produktem s vysokým obsahem proteinů (až 60 %) a vzácných aminokyselin. V jejím složení najdeme mj. aminokyselinu tryptofan, která se v lidském těle přeměňuje na serotonin – hormon štěstí. Chlorella je proto prospěšná jak fyzickému, tak duševnímu zdraví. Podporuje také duševní pohodu a spokojenost. Pyšní se obsahem enzymů, cenných vitamínů (vitamín A, vitamíny skupiny B, vitamín E, vitamín K1, kyselina listová) nebo minerálů (vápník, hořčík, draslík, jód, zinek, železo, měď). Mnoho z těchto látek v lidském těle působí jako antioxidanty, které pomáhají proti buněčnému stresu a stárnutí buněk. Chlorella je prospěšná také díky vláknině, která podporuje zdravé trávení a vylučování. To však ještě stále není vše. VIDEO: Chlorella a její bohaté účinky.  https://www.youtube.com/watch?v=9xSI9hwm6pQ

Zelená pro život

Chlorella je jedním z nejbohatších zdrojů chlorofylu, který je klíčem k životu na Zemi. Životadárnou energii umí chlorella předat i lidskému tělu. Nejenom prostřednictvím chlorofylu, ale také unikátního chlorella růstového faktoru (CGF - Chlorella Growth Factor). CGF - Chlorella růstový faktor 

• poskytuje energii na buněčné úrovni
• oživuje unavené buňky,
• dodává vitalitu,
• podporuje regeneraci prospěšných buněk,
• a naopak brání rozvoji buněk škodlivých.

To potvrzují také mnohé vědecké studie, první z nich provedl tým Dr. Fujimakiho z Japonska. Ještě než vám představíme, jak všechny prospěšné složky a benefity chlorelly využít pro své zdraví, shrneme si ve zkratce závěry studií, které se chlorellou zabývaly.

5 klíčových, vědecky ověřených účinků chlorelly

• Detoxikuje organismus, brání ukládání těžkých kovů ve tkáních a orgánech, podporuje vylučování toxinů. /zdroj: 2,3/
• Povzbuzuje činnost imunitního systému. /zdroj: 4/
• Podporuje hubnutí, snižuje množství tělesného tuku. /zdroj: 5/
• Příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi, reguluje hladinu krevního cukru. /zdroj: 6,7/
• Funguje jako antioxidant, snižuje oxidativní stres způsobený mj. škodlivinami z ovzduší, nadměrným slunečním zářením, nezdravým stravováním a vůbec nezdravým životním stylem, také psychickým vypětím aj. /zdroj: 8/

Jak užívat chlorellu? Jaký je tedy slibovaný praktický návod?

Předně je třeba vzít v potaz, že dávkování chlorelly je velmi individuální. Každý lidský organismus je jedinečný a může na chlorellu reagovat jinak, proto jsou všechny informace o užívání a dávkování chlorelly pouze doporučením. Jedná se o obecný návod. Vždy je třeba přihlížet k vlastnímu zdravotnímu stavu a kondici, jednoduše se řídit vlastním rozumem a naslouchat svému tělu.

Dávkování chlorelly

Chlorella se užívá 1 - 3x denně (ráno, v poledne a večer). Jedna dávka sestává cca ze dvou tablet (0,5 – 3 g), případně má podobu prášku rozmíchaného ve sklenici vody nebo džusu. Zarovnaná čajová lžička představuje asi 3 g chlorelly. Jak začít? Vždy je lepší začít s menší dávkou a postupně přecházet až k doporučované denní dávce. Pokud tedy s chlorellou začínáte, stačí 1 dávka 1x denně, nejlépe ráno před jídlem. Doporučená denní dávka činí cca 5 g – pro dospělé muže, cca 4 g pro dospělé ženy a cca 3 g pro děti ve věku od 6 let. Chlorella by se měla užívat cca půl hodiny před jídlem. Měla by se zapít dostatečným množstvím vody, příp. zeleninové či ovocné šťávy. Pokud chlorellu konzumujete v podobě tablet, měli byste je vždy důkladně rozkousat. Není vhodné chlorellu konzumovat společně s léky (pokud užíváte léky, dávkujte je minimálně s hodinovým odstupem od chlorelly). Také se nedoporučuje chlorellu kombinovat s čistým vitamínem C. Naopak, účinky chlorelly se násobí synergickým efektem spolu s užíváním dalších zelených potravin, například se spirulinou. Prospěch přináší zejména při dlouhodobém užívání. Po třech týdnech užívání chlorelly by však měla následovat alespoň týdenní pauza.

Nelekněte se nepříjemného pocitu!

Pokud s užíváním zelených potravin teprve začínáte, můžete ze začátku pociťovat i nepříjemné projevy detoxikace. Tyto nežádoucí účinky se mohou projevovat jako bolesti hlavy, únava, nadýmání, zažívací potíže, podráždění kůže apod. Organismus se tímto způsobem čistí. Nemusíte ihned snižovat dávky, stačí setrvat na současném stavu a případně zvýšit pitný režim. Tyto nežádoucí účinky sami odezní během několika dnů.

Pro koho chlorella není vhodná?

Chlorella je sice superpotravina, která může být velmi prospěšná, ale není prospěšná pro všechny. Stejně jako další zelené potraviny se například neužívá v průběhu léčebného ozařování. Není také vhodná pro osoby trpící akutní plicní embólii, těžkými průjmy aj. Kompletní přehled je níže. Zelené potraviny neužívejte, pokud

• se léčíte ozařováním (vždy několik dnů před a po ozařování)
• se připravujete na transplantaci orgánů (nebo máte do 9 měsíců po transplantaci)
• trpíte akutní plicní embólii nebo zánětem hlubokého žilního systému
• trpíte těžkými průjmy, chronickými průjmy nebo zvracením
• jste prodělal/a operaci zažívacího ústrojí nebo jeho části (máte do 2 měsíců po operaci)
• máte alergii na zelené potraviny (nebo přímo na chlorellu)

Při dalších závažných chorobách (např. Crohnově chorobě či epilepsii) konzultujte užívání chlorelly se svým ošetřujícím lékařem. Diabetici by chlorellu měli dávkovat do více dávek, po menších dávkách by ji měli užívat min. 5x denně. Některé zdroje nedoporučují chlorellu ani pro těhotné a kojící ženy.

Jak užívat chlorellu v kuchyni?

Zelené potraviny jsou více než doplňkem stravy racionální potravinou. Chlorella (rozmíchaná ve sklenici vody či lépe ovocné šťávy) tak může být alternativou běžné snídaně, svačinky či večeře. Nabízí se však nejenom jako doplnění ovocných šťáv, džusů, příp. ingredience smoothie, její využití je širší. Jak na to? Základní pravidlo zní – nevařit. Chlorella by neměla být vystavována vysokým teplotám, kdy dochází k degradaci obsažených bioaktivních látek. Chlorella se tedy nevaří (ani nijak jinak tepelně neupravuje). Může se stát zdravou ingrediencí pokrmů studené kuchyně. Samozřejmě ji najdeme i ve vegetariánské nebo raw kuchyni.

Zelené potraviny jsou více než doplňkem stravy racionální potravinou

Kam přidat chlorellu?

• ovocné šťávy, džusy a smoothies
• polévky (zejména studené)
• saláty, dresingy, dipy
• ovesné a jiné obilninové kaše

Recepty s chlorellou

Využijte své běžné recepty. Vezměte třeba ten na své oblíbené smoothie, studenou polévku nebo obilninovou kaši. K ingrediencím jednoduše vmíchejte půl čajové lžičky chlorelly a postarejte se o to, aby se v pokrmu důkladně promíchala (nejlépe pomocí mixéru). Taková dávka chlorelly nenaruší výslednou chuť pokrmu, ale dokáže ho obohatit o cenné nutrienty.

Zajímají vás konkrétní recepty?

Hledáte u nás inspiraci pro své kulinářské výtvory? Konkrétní recepty, třeba na dezert v podobě čokoládového krému s avokádem a chlorellou najdete v našem dalším článku: Chlorella v kuchyni: 5 zdravých receptů, na kterých si pochutnáte.

INSPIRUJTE SE a prohlédněte si kategorii zdravých a svěžích smoothies. 

Momentálně se trend zdravé výživy pohybuje v oblasti zelených superpotravin. Jistě jste zachytili oblíbené slogany prodejců „Toto používali již staří Sumerové! Tamto je známé 10 000 let díky Aztékům!...“ a mnohé další snahy prezentovat jinak běžné rostliny jako něco „božské“.

V našem článku žádná taková přehnaná tvrzení nenajdete. Sesbírali jsme známá, vědecky potvrzená fakta a sepsali všechny dostupné informace o vlivu mladého zeleného ječmene na člověka.

Předem však upozorňuji, že nejde o žádný „všelék a nebeskou manu“. Ječmen se sice vyznačuje vysokým obsahem živin, avšak tvrzení prodejců jsou obvykle přehnaná a jinak běžnou věc prezentují příliš nadhodnoceně.

 

Co je mladý zelený ječmen?

Mladé výhonky ječmene jsou podstatou blíže k zelenině, než k cereáliím pro výrobu pečiva. Mnozí lidé trpí celiakií, ale mladé výhonky jsou pro ně naprosto bezpečné a velmi vhodné. Když mladý ječmen dále roste a dozrává, děje se s ním toto:

• Postupně klesá, až se zcela vytrácí chlorofyl – zelený pigment prospěšný pro zdraví. Článek o pšenici a chlorofylu ZDE
• Snižuje se obsah bílkovin, které rostlina spotřebovává
• Rovněž klesá obsah vitamínů, minerálů a dalších potřebných látek
• Zvyšuje se obsah nestravitelné celulózy

Nalevo mladý ječmen, měnící se na pozdější stéblo. Napravo již zralý klas se zrnem, nad ním nezralý klas.

Stéblo ječmene se zrnem na vrcholu spotřebuje látky a ze zbylého stébla se stane suchý odpad bez zdravotního využití pro člověka.

VÍTE, ŽE zelený chlorofyl zlepšuje okysličení krve? Účinek poznáte na zvýšené energii a schopnosti lépe se soustředit. Dobrá zpráva pro všechny unavené.

 

Rozdíl mezi mladým ječmenem a pšenicí

Dá se tvrdit, že obě rostliny jsou si v obsahu živin téměř rovny. Pěstují, zpracovávají a konzumují se stejně a podobně i chutnají. Na chuť a vůni si třeba zvyknout. Přece jen se nejedná o voňavé ovocné smoothie, ale o šťávu z trávy.

JEDNODUCHÝ RECEPT: Youtuberka připravuje smoothie ze 4 složek

Převažuje proto travnatá chuť, na jazyku rozeznat i hliněné tóny. Jako každou zdravou superpotravinu můžeme nápoje dochucovat, případně zvolit tabletovou – sušenou formu, kterou stačí pouze zapít.

Nespoléhejte se však pouze na doplňky výživy. Čerstvá šťáva obsahuje enzymy, které se v suchých prášcích nevyskytují.

VÍTE, ŽE obě rostliny mají velmi dobrý vliv na regeneraci rakovinou postižených buněk? 

 

Optimální pH v těle 

Cenné složky ječmene pomáhají udržet acidobazickou rovnováhu organismu a zabraňují jeho překyselování. Překyselení organismu tělo oslabuje a zvyšuje riziko vzniku nemocí.

PROJEVY PŘEKYSELENÍ: Náchylnost k plísňovým onemocněním, záněty v těle, bolesti kloubů, kvasinkové infekce.

Překyselení není jen znakem nesprávné stravy. Má na něj vliv i prostředí, ve kterém se nacházíme, a dokonce stres, před kterým se neumíme bránit. Acidobazickou rovnováhu ječmen udržuje díky vysokému obsahu minerálů.

 

Jak se ječmen pěstuje a zpracovává?

Vždy s důrazem na kvalitu. Výrobci upřednostňují organické metody pěstování bez agrochemikálií.

Vždy je proto nutné najít vhodné prostředí, kde půda není zanesena předchozími chemikáliemi z jiného pěstování. Zároveň se přísně vyhodnocuje i čistota vody a vzduchu v oblasti.

Stále více se pěstuje i v uzavřených podmínkách, kde je jednodušší uhlídat vyhovující podmínky.

Mladý ječmen vypěstujete i doma. Nevýhodou je jeho náročnost na plochu – vypěstovat dokážete malé množství na příliš velké ploše

VĚDĚLI JSTE, ŽE před 2. světovou válkou se tablety ze sušeného ječmene a pšenice prodávaly jako předchůdce vitaminových doplňků?

Při sklizni se sklízejí listy mladého ječmene vysoké 20 – 25 cm. Tuto výšku dosáhnou do 2 týdnů, přičemž právě to je doba, kdy mají listy nejvíce prospěšných látek.

Později už by totiž živiny proudily do rostliny a semen, přičemž jejich koncentrace by se snižovala.

 

Mladý ječmen – nutriční hodnoty

VITAMÍNY	MINERÁLY	AMINOKYSELINY
Beta karoten 1370 IU/g	Vápník 6,79mg/g	Alanin 16,9mg/g
Vitamin A 50 IU/100g	Draslík 40,5mg/g	Methionin 3,6mg/g
Vitamin B1 0,43mg/100g	Hořčík 0,03mg/g	Arginin 13,4mg/g
Vitamin B2 2,40mg/100g	Železo 0,37mg/g	Fenylalanin 13mg/g
Niacin 3,60mg/100g	Křemík 0,04mg/g	Prolin 14,8mg/g
Vitamin B5 5,1mg/100g	Sodík 6,40mg/g	Serin 11,4mg/g
Vitamin B6 7,8mg/100g	Fosfor 3,94mg/g	Glycin 12,4mg/g
Vitamin C 457mg/100g	Bor 58mcg/g	Threonin 11,5mg/g
Vitamin E 22,5IU/100g	Mangan 0,14mg/g	Histidin 5,22mg/g
Vitamin K 0,78mg/100g	Stříbro 0,50mcg/g	Tyrosin 8,29mg/g
Biotin 0,8mg/100g	Chrom 1,09mcg/g	Isoleucin 18,2mg/g
Kyselina listová 1,5mg/100g		Valin 13mg/g
Kys. aspartamová 19,7mg/g		Leucin 18,2mg/g
Kys. glutamová 26,1mg/g		Lysin 14,6mg/g
CHLOROFYL	BÍLKOVINY	CUKR
300mg/100g	280mg/g	500mg/g

 

Výrobky z mladého zeleného ječmene

Sušená biomasa

Jednoduchá metoda zpracování, avšak s nejmenším podílem pro člověka využitelných látek. Celé listy ječmene se usuší a rozemelou na prach.

Nejvýraznější je obsah nestravitelné celulózy, která sice působí jako „střevní kartáč“, ale přijmeme méně živin, než ve stejném množství šťávy nebo extraktu. V rámci pestré stravy však můžete klidně užívat i biomasu.

S VLÁKNINOU VŽDY OPATRNĚ: Platí, že vlákninu potřebujeme ke správné činnosti střev. Její nedostatek se zvykne projevovat zácpou. Stejně tak i její přebytek může zapříčinit zácpu, protože stolice je tak velmi tuhá.

Za den byste měli sníst maximálně 3 porce – 3 kusy vláknité zeleniny. Nepřehánějte to ani s ovesnými vločkami, semínky a dalšími vláknitými potravinami. Pokud vlákninu doplňujete formou doplňků, vždy dbejte na správné dávkování.

VIDEO: Pro pár kapek tolik práce! Podívejte se, jak málo šťávy získáte z cca 0,5 m² plochy ječmene. Nyní už je jasné, proč se většina lidí nechá přesvědčit právě na doplňky, které celé užívání maximálně zefektivní.

 

Extrakt z mladého ječmene

Jde o usušenou vylisovanou šťávu. Sušení probíhá při nízké teplotě, která neničí výživné látky. Právě tuto metodu používají výrobci nejčastěji.

Výrobek je trvanlivý, protože neobsahuje vodu a při správném skladování v chladu a suchu se látky neznehodnocují. Extrakty se připravují i z ostatních zelených superpotravin, právě pro jejich šetrnost a praktické využití.

VÍTE, ŽE pro výrobu 1 dávky extraktu je zapotřebí přibližně 25 ks listů. Pro výrobu 1 dávky drcené biomasy postačuje 5 listů. To znamená, že v extraktu najdete 5x více potřebných živin, než v biomase. To se samozřejmě odráží i na ceně.

Extrakt se běžně dávkuje 2x denně po 1 lžičce (1 PL = cca 1 g). Staří a nemocní lidé mohou dávkování zvýšit o 1 dávku.

 

Čerstvá šťáva z mladého ječmene

Pro zdravě se stravujících lidí snad nejpřitažlivější metoda zpracování. Čerstvá šťáva chutná svěže, slouží jako součást pitného režimu a výživné látky jsou zachovány v přirozené formě.

Nevýhodou je, že nápoj se rychle zkazí. Ani čerstvý pomerančový džus nevydrží ani v chladu více, než 3 dny a totéž se týká i ječmene.

Lisovat listy můžete buď doma z vlastního ječmene, případně v obchodech se zdravou výživou. Vždy ale dávejte pozor na to, jak byla šťáva dodatečně upravena. Někteří výrobci prodlužují trvanlivost, což se však neslučuje se zásadami zdravého a čerstvého stravování.

Naopak – s přídavnými látkami bychom do těla opět vnášeli nečistoty, což je při snaze o detoxikaci nepřípustné.

Ojediněle na ječmen a výrobky z něj mohou lidé reagovat alergií. Pokud byste tento stav zpozorovali, s užíváním přestaňte. Stejně tak poslouží i mladá pšenice nebo chlorella a spirulina.

 

Mladý ječmen – řeší téměř každý problém v těle

 V žádném případě netvrdíme, že pouze mladý ječmen zbaví tělo všech problémů. Takovou moc nemá žádná rostlina ani výrobek z ní. Každopádně mu můžeme připsat zásluhy za podporu zdraví:

• Protizánětlivý a dezinfekční účinek – pastu z prášku přikládejte i přímo na rány
• Zklidňuje podrážděné dásně – kloktejte šťávu nebo nápoj z prášku
• Zmírňuje překyselení
• Zmírňuje vysoký tlak
• Pomůže při průjmu i zácpě
• Podporuje krvetvorbu
• Dodává energii

Snažte se splnit všechny aspekty vyvážené, čerstvé a střídmé stravy a výrobky ze zelených superpotravin vnímejte opravdu pouze jako doplněk, pokud zjistíte, že vám v těle něco chybí. Pokud jste zdraví, dobře jíte a hýbete se, nevzniká nejmenší důvod utrácet své peníze na doplňky. Prioritou je nakupovat zdravé, čerstvé a regionální potraviny s minimálními úpravou.

Pšenice tu vždy byla a vždy bude. Odpradávna z ní vyrábíme chléb, avšak ten nás dnes zajímat nebude. Věnovat se budeme mladé pšenici, a tedy výhonkům, z nichž později vyrostou zlatavé klasy.

Jelikož výhonky mladé pšenice později vyživují celou rostlinu až do její sklizně, obsahují obrovské množství výživných látek na čele s prospěšným chlorofylem.

Konzumace mladé pšenice se stala trendem na poli zdravé výživy a řešení zdravotních obtíží, nedostatku energie a prevence před zákeřnými nástrahami dnešní civilizace. Pěstovat, sušit nebo kupovat ve zdravé výživě? Odpovídáme v článku.

 

Mladá pšenice – chutná, svěží a výživná

Ve srovnání s další výbornou superpotravinou – mladým zeleným ječmenem, má jednu výhodu. Chuťově je příjemnější, svěžejší a nemá tak výrazné hliněno-rostlinné aroma.

Oproti ječmeni více urychluje metabolismus, díky čemuž přijaté živiny vstřebá a zpracuje rychleji, čímž dodá v rychlém čase více energie. Říká se, že jeden panáček čerstvé šťávy nabudí organismus více, než šálek kávy.

Takhle by mohla vypadat ideální párty příznivců zdravé výživy

Používá se jako užitečná součást dietních plánů nebo jako povzbuzující doplněk při chronické únavě. I tehdy je dobré užít 1 panáček nebo lžíci sušené pšenice denně.

Enzymy v mladé pšenici působí proti překyselení organismu, stimuluje ozdravné procesy v těle.

 

Jak se projevuje překyselení organismu?

• Rapidní únava po každém jídle
• Bolesti a tuhnutí svalů
• Pobolívání kloubů
• Podrážděnost, stavy mírné deprese a úzkosti z nepohodlí organismu
• Výkyvy váhy – ztráta svaloviny nebo naopak neopodstatněné přibírání
• Oslabená imunita a náchylnost k nachlazení i mimo chřipkovou sezónu
• Slabá koncentrace, útržkovitá paměť
• Problémy s nehty, vlasy a pletí

Při dlouhodobém působení těchto příznaků může překyselení vést k závažnějším onemocněním, nejčastěji revma, chudokrevnost, slábnutí zubů a kostí, špatná cirkulace krve a další.

VÍTE, ŽE jedna dávka (sklenička šťávy nebo polévková lžíce sušeného pudru) obsahuje přibližně tolik výživných látek, jako 1,5 kila tmavé listové zeleniny (např. listová kapusta, špenát a podobně)? To ale, samozřejmě, neznamená, že byste jinou zeleninu a ovoce měli vyřadit z jídelníčku. Právě naopak – vyvážená, čerstvá strava je nezbytná pro správné fungování celého těla.

 

Pomáhá mladá pšenice při hubnutí?

Tato otázka zajímá asi každou ženu a odpověď je ano, i když nepřímo. Pšenice dokáže prokazatelně tlumit pocity hladu, takže díky ní sníme o něco méně. A to se přece na váze odrazí!

Stejně tak vysoký obsah enzymů – včetně těch, které podporují trávení – způsobuje, že tělo rychleji zpracuje přijaté kalorie a neuloží jich tolik, jako bez pšenice.

Tyto principy se však odehrávají pouze v částečné, omezené míře, takže nečekejte, že po 1 dávce pšenice denně poletí kila dolů jako při hladomoru. Pro tělo není přirozený žádný extrém.

 

Mladá pšenice a krvetvorba 

Obrovské procento složení pšeničné šťávy tvoří chlorofyl. Velmi dobře ovlivňuje tvorbu a kvalitu krve.

Molekuly chlorofylu se velmi podobají molekulám hemu – červený krevní pigment. Ten spojováním s bílkovinami vytváří hemoglobin, který odpovídá za vazbu kyslíku v krvi. Dobře okysličená krev je prvořadá při důsledném okysličování celého těla, a tedy udržování orgánů a tkání ve vitální kondici.

VĚDĚLI JSTE, ŽE mladá pšenice je jedním z největších zdrojů chlorofylu v rostlinné říši? Chlorofyl se sice nachází v každé zelené rostlině, avšak právě mladá pšenice je jedna z nejzelenějších.

Chlorofyl je zároveň prvotním produktem rostliny při styku se slunečním světlem. Díky tomu chlorofyl kumuluje více sluneční energie, než jakákoli jiná složka potravy. Vědci dosud nezaznamenali žádnou toxicitu ani jiné negativa pro lidi nebo zvířata.

ZAJÍMAVÉ: Šťáva z mladé pšenice působí preventivně proti kazivosti zubů a ustupování dásní. Pokud máte čerstvou šťávu nebo roztok ze sušené pšenice, denně 5 minut kloktejte nebo pouze držte malé množství v ústech. Vyplivnout ji nemusíte, v těle je stejně prospěšná. Stejně tak můžete žvýkat několik stébel jen tak.

 

Chlorofyl chrání imunitu a hubí škodlivé bakterie

Mnohé studie prokázaly, že chlorofyl má tendenci zabránit růstu a šíření nepřátelských bakterií. Samostatný chlorofyl nebo přípravky z něj se používají na vnější (kožní problémy, rány a popáleniny) i vnitřní použití (záněty, plísně, virózy).

Nejvhodnější doba pro užití pšenice je ráno nalačno, kdy tělo absorbuje živiny nejrychleji.

Antioxidační účinky chrání buňky před volnými radikály. To není jen otřelá fráze, ale naopak účinná metoda před zrychleným stárnutím buněk a jejich množením se v poškozeném stavu.

 

Další prospěšné způsoby použití mladé pšenice

• Při intimních ženských problémech přidávejte skleničku čerstvé šťávy nebo lžíci sušené pšenice přímo do koupele.
• Stejně tak je dobré pšenici zařadit do péče o vlasy. Uklidní a vyživí pokožku, čímž zabrání vzniku lupů a šedivění vlasů. Malé množství šťávy nebo rozmíchaného pudru vmasírujte do pokožky a nechte působit 15 minut.
• Stejně postupujte v případě akné i jiných problémů s pokožkou. Vždy důkladně opláchněte vodou. V letních měsících obklady výborně pomohou na spáleniny od slunce.

VIDEONÁVOD: Naučte se připravit výživnou pšenično-medovou masku na pleť

• Při bolestech kloubů přikládejte na postižené místo obklady z pšenice.
• Díky vysokému obsahu hořčíku užívejte pšenici při brnění svalů a nepříjemných pocitech tuhnutí v těle. Hořčík způsobuje uvolnění.
• Mladá pšenice neobsahuje žádný lepek, což je dobrá zpráva pro mnohé intolerantní celiaky.

 

Způsoby zpracování mladé pšenice

Každý se pravděpodobně zamyslel, jak se k mladé pšenici dostat, pokud v bytě nemá dostatečnou plochu na její pěstování.

Z tohoto množství čerstvé pšenice je, bohužel, možné vylisovat cca 4 – 6 jednorázových dávek. Její vypěstování by navíc trvalo cca 12 až 14 dní.

Pro zjednodušení užívání se proto rozmohly jiné šetrné metody zpracování, které zdravotními benefity nijak nezaostávají za čerstvou šťávou, která jinak po vylisování podléhá rychlé zkáze.

VIDEO: Jak se šťáva z mladé pšenice suší a zpracovává?

Na výběr je z pilulek, kapslí s práškem nebo ze sypkých směsí. Právě směsi považujeme za nejefektivnější volbu, navíc se v nich často spojuje mladá pšenice s dalšími prospěšnými zelenými superpotravinami.

S práškovou formou se snadno dodržuje dávkování a protože se dá prášek s malým množstvím vody rozmíchat na pastu, způsobů použití je rázem mnohem více.

VIDEOTIP: Jak si vypěstovat pšenici doma?

Sušená verze mladé pšenice není o nic méně prospěšná, než čerstvá šťáva. Při sušení se dokonce nepřekračuje teplota 31 °C, což znamená, že prášek splňuje i kritérium RAW potraviny (potraviny, při jejichž výrobě nebyla překročena teplota 46 °C).

Díky tomu nehrozí riziko ztráty cenných látek, o které při užívání pšenice vlastně jde.

VIDEO: Jak se pěstuje pšenice bez hlíny?

 

Pěstovat, užívat a cítit se dobře

 Je výborné, že všechny benefity užívání mladé pšenice dokážeme dosáhnout v poměrně krátkém čase.

Na závěr si ale neodpustíme klasické zobecnění zdravého životního stylu a stravování. Proti stravování ve fastfoodu a stovkám hodin prosezených u televize je i pšenice slabá.

Vždy se snažte eliminovat co nejvíce neduhů a až potom zkoušejte experimentovat se superpotravinami. Jinak totiž můžete jejich efekt úplně zmařit a snažit se zbytečně. Držíme pěsti!  

Sinice jsou u nás známé především jako páchnoucí zelený povlak, který kazí vodu a znemožňuje letní koupání. Není však sinice jako sinice.

Poeticky nazývaný vodní květ, který se v teplém počasí objevuje zejména na přírodních vodních plochách, má na svědomí pouze několik málo z celé palety rozličných druhů sinic. Existují také druhy sinic, které jsou člověku velmi prospěšné.

Jedná se především o sinice řádu oscillatoriales, nazývané spirulina. Kvůli vysokému podílu bílkovin ve svém složení, také obsahu vitamínů, minerálů, esenciálních mastných kyselin a dalších mikroživin jsou součástí zdravého jídelníčku. A to nejenom v současnosti. Spirulinu oceňovali jako zelené zlato již staří Aztékové. Jako vysoce výživná potravina se uplatňuje od pradávna také u některých afrických kmenů.

 

Příběh Dihé – spiruliny z Čadského jezera

Při normálních podmínkách je spirulina pouze jedním z dalších organismů osídlující africká jezera. Avšak stává-li se prostředí nehostinné, ostatní druhy mizí, zatímco spirulina se stává dominantní. Má totiž mimořádnou schopnost přežít, na rozdíl od ostatních snese i vysoce zásaditou vodu.

Spirulina patří k nejstarším organismům naší planety, její stáří je více než 3,5 miliardy let. Od pradávna je také součástí života kolem Čadského jezera v Keni. Je hlavní potravou pro některé druhy plameňáků.

Spirulina je také klíčovým zdrojem proteinů pro místní kmen Kenembu, který ji označuje jako dihé. Najdeme ji dokonce v 70 % místních pokrmů. Míchá se s rajčaty a pepřem, kombinuje se také s fazolemi, rybami nebo masem. Těhotné ženy jedí dihé přímo, protože věří, že jeho tmavá barva ochrání nenarozené dítě před zlými silami.

Před konzumací je však třeba tuto modrozelenou mikrořasu nasbírat a usušit. Sběr spiruliny přitom vyžaduje mimořádnou zručnost a zkušenosti. Věnují se mu pouze vybrané ženy, vždy jen několik měsíců v roce. Technika sběru a přípravy nápadně zelených koláčů dihé se u kmene Kenembu předává z generace na generaci.

VĚDĚLI JSTE, ŽE spirulina se používá i jako potravinářské barvivo a najdete ji i v Lentilkách?

V období sběru dokáže každá z vybraných žen kmene vyprodukovat asi tři kilogramy dihé denně.

 

Když se o spirulinu začali zajímat vědci…

Zprávu o sběru a využívání spiruliny, tedy dihé kolem Čadského jezera lidmi z kmene Kanembu publikoval poprvé francouzský vědec Dangeard v roce 1940. Také si všiml toho, že jde o stejnou sinici, která je také hlavní potravou plameňáků obývajících některá africká jezera.

Trvalo další 24 let, než se spirulině začal věnovat další vědec – belgický botanik Jean Léonard. Pozoruhodné zelené koláče, které se prodávaly na místních trzích, vzbudily jeho pozornost natolik, aby zkoumal, odkud pocházejí a o jaké organismy se jedná.

Jen o několik let později (1967) byla spirulina vědeckou obcí označena za pozoruhodnou potravinu budoucnosti.

Byly provedeny analýzy nutričního složení dihé. Ty potvrdily, že 60 – 70 % obsahu sušené spiruliny tvoří vysoce kvalitní proteiny s podílem esenciálních aminokyselin. Tyto závěry odstartovaly další a další analýzy, výzkumy a studie týkající se zvláštního modrozeleného organismu.

 

Tecuitlatl – zelený poklad starých Aztéků

Několik tisíc let je spirulina hlavním zdrojem bílkovin kmene Kenembe a dalších afrických kmenů. Od pradávna ji také využívají původní obyvatelé Střední Ameriky. Spirulina přirozeně osídlovala také některá mexická jezera, která posléze povětšinou ustoupila rozpínajícímu se Mexico City. Dodnes však dává odstín vodám jezera Texcoco.

V 16. století, kdy Španělé objevily Mexiko, také registrovaly zvláštní aztécký pokrm. Měl podobu zelených koláčů a pocházel z vod místních jezer. Aztékové tyto koláče nazývaly tecuitlatl a oceňovaly je jako zelené zlato. Nezřídka je kombinovaly s kakaem. Údajně šlo o potravu zdejších maratonců.

 

Objevení spiruliny západní civilizací

Bylo to ve stejné době, kdy Léonard znovuobjevil africkou spirulinu, tehdy si jistá mexická společnost vyžádala studii řasy objevující se v blízkosti jezer kolem Mexico City. Výsledkem byl první detailní studie o spirulině, jejích vlastnostech a možnostech pěstování.

Tato studie se posléze stala součástí práce Zarrouka (1966), která položila základní kámen pro umělé pěstování spiruliny. Její produkce od té doby po celém světě jenom vzkvévá. Jako zdravou potravinu a doplněk stravy spirulinu v současnosti pěstují v mnoha zemích Asie, k velkým producentům spiruliny se dnes řadí také USA.

Prvotřídní a čistou taiwanskou spirulinu v BIO kvalitě pro vás vyrábíme pod značkou Blendea.

Klikněte na tlačítko, objednejte a do 2 dnů je máte doma.

Není spirulina jako spirulina

V současné době najdeme i na českém trhu celé spektrum různých druhů spiruliny. Některé názvy toho však o samotné spirulině a jejím původu moc neřeknou. Například ryze marketingový název Spirulina alga jenom definuje, že se jedná o řasu (z latiny alga).

Ve skutečnosti přitom podle posledních vědeckých poznatků jde spíše o zeleno-modrou mikrořasu, botanicky přesně jednoduchou vláknitou sinici řádu Ascillatoriales, kyanobakterii – tedy bakterii s obsahem chlorofylu schopnou fotosyntézy.

Biologové aktuálně definují asi šedesát druhů spiruliny. Předmětem vědeckého bádání je však především Spirulina platensis, potažmo Spirulina maxima. Ani to však nejsou přesné vědecké názvy, botanicky jde o druhy Arthrospira platensis a Arhrospira maxima.

Některé komerční produkty se spirulinou se označují dle původu. Spirulina pacific je tedy názvem spiruliny pocházející z ostrovů Tichého oceánu. Spirulina azteca (Spirulina maxima) je pak pravděpodobně z amerického kontinentu. Největším producentem Střední a Jižní Ameriky je Chile, takže Spirulina azteka bude mít původ zřejmě tam.

Spirulina je přitom natolik adaptabilním organismem, že prostředí, ve kterém žije, přizpůsobuje také buněčnou stavbu a morfologické vlastnosti. V různých částech světa tak má spirulina různý charakter. Vždy však slibuje vysoce výživné složení a zdraví prospěšné účinky.

 

A pokračování příběhu spiruliny?

Jak zakončíte příběh spiruliny, která z různých koutů světa doputovala až k nám do Čech? Necháte se inspirovat původními africkými kmeny nebo starými Aztéky a využijete ji také pro sebe a pro své zdraví?

Spirulina je dnes bezesporu fenoménem jak ve výživě, tak v kozmetice. Na jedné straně je považována za hodnotou potravinu, která dokáže uspokojit hlad a dodat chybějící živiny strádajícím obyvatelům rozvojových zemí.

Na druhé straně je na ni v západní civilizaci pohlíženo jako na významný zdroj kvalitních proteinů a dalších cenných fytonutrientů, který poslouží zejména jako doplněk stravy v podobě tablet či prášku.

Dle Organizace pro výživu a zemědělství při OSN nabízí spirulina detoxikační, protizánětlivé, antioxidační, regenerační, posilující či omlazující vlastnosti. Je vhodná pro každého, včetně dětí a žen. Ženy spirulinu oceňují nejenom kvůli podpoře zdraví, ale také jako prostředek ke kráse.

V tomto článku si představíme, jak spolu spirulina a krása souvisejí. Připravili jsme pro vás také recepty na koktejly se spirulinou nebo kosmetické tipy, ve kterých má zvláštní zelenomodrá řasa - kyanobakterie své uplatnění.

 

Krása začíná uvnitř i díky spirulině

Každý den se myjeme, staráme se o běžnou hygienu, čistíme tělo zvenčí. Na tu vnitřní očistu se však často neprávem zapomíná. Jenom čisté tělo však může být zdravé, a také krásné. Ne náhodou se říká, že krása vychází zevnitř.

Detoxikace organismu je nedílnou součástí tradičních léčebných systémů. V současnosti, kdy jsme denně vystavováni toxinům, je však potřebná více než kdy dříve. Detoxikaci, zejména v podobě očisty střev či podpory funkce jater a ledvin, doporučují také mnozí výživoví specialisté.

Jak píše na svém webu renomovaný výživový poradce Martin Škába:

„Celá řada lidí trpí omezenou vstřebatelností živin. V tlustém střevě jsou přemnožené patogenní bakterie na úkor prospěšné střevní mikroflóry. Organismus tak prostě nemůže zdravě fungovat. Bez očisty chybí vitalita a nedaří se ani hubnout.“

Martin ve svém článku také vyzdvihuje význam zelených potravin, právě pro jejich detoxikační vlastnosti. Spirulina patří k zástupcům zelených potravin a její detoxikační působení potvrzují i mnohé vědecké studie.

K blahodárným účinkům spiruliny dle studií patří také podpora vylučování škodlivin. Spirulina má příznivý vliv na činnost střev a složení střevní mikroflóry. Mj. posiluje regenerační schopnosti lidského těla. Protože funguje jako antioxidant, podporuje obnovu buněk, působí proti volným radikálům a omlazuje.

 

 

6 klíčových účinků spiruliny

• Podporuje vylučování škodlivin ven z těla.
• Kladně se odráží na stavu střevní mikroflóry.
• Má antioxidační vlastnosti. Mj. také zlepšuje zrak.
• Podporuje regeneraci a obnovu buněk.
• Příznivě působí na nervový systém. Omlazuje buňky.
• Povzbuzuje činnost imunitního systému.

 

Jak užívat spirulinu pro krásu a zdraví?

Spirulina je u nás dostupná buď v tabletách, nebo v podobě sypkého prášku. Tablety se zapíjejí vodou, prášek se ve vodě rozmíchává. Lze ho smíchat i s různými ovocnými šťávami nebo smoothies.

Spirulina nachází i kulinářské využití, zpestří a obohatí nejrůznější pokrmy, sladké i slané. Není náhodou, že nachází uplatnění také při výrobě potravin, například veganských tyčinek, zdravých bonbonů nebo gumových medvídků. Jako ingredience slouží spirulina i v pleťové, tělové či vlasové kosmetice.

 

Zdravý recept pro vás: Mrkvová detoxikační šťáva se spirulinou

Připravte si čajovou lžičku prášku spiruliny anebo směsi Blendea SUPERGREENS, 500 g mrkve, citron nebo limetku, stroužek česneku a kajenský pepř. Potřebovat budete i odšťavňovač.

Očištěnou, na kousky nakrájenou mrkev vložte do odšťavňovače spolu s prolisovaným česnekem. Odšťavněte. Do karotkovo-česnekové šťávy ještě přidejte šťávu z půlky citronu (případně limetky) a špetku kajenského pepře. Vše promíchejte a nechte odstát asi půl hodiny v lednici. Nakonec přidejte spirulinu, promíchejte a podávejte.

 

Antioxidanty pro omlazení buněk

Spirulina ve svém složení nabízí vysoký podíl kvalitních proteinů. Vedle toho zaujme také vysokým podílem některých vitamínů (B1, B2, B6, B9, B12, vitamín C, vitamín D, vitamín E), minerálů (železo, vápník, draslík, hořčík, měď, mangan, selen, zinek aj.) nebo esenciálních mastných kyselin.

Je oceňována také pro obsah betakarotenu, chlorofylu, fykocyaninu, xantofylu a dalších rostlinných barviv. Řada z těchto cenných fytonutrientů se přitom pyšní antioxidačním efektem.

VIDEORECEPT: Netradiční, ale lákavá zmrzlina se spirulinou

 

Spirulina jako antioxidant:

• napomáhá v boji proti volným radikálům
• zmírňuje oxidační stres
• zpomaluje proces stárnutí
• podporuje regeneraci a obnovu buněk
• posiluje vlastní imunitní reakce
• funguje jako prevence civilizačních chorob

 

Zdravý recept pro vás: Exotické smoothie plné antioxidantů

Spirulina může doplnit většinu sladkých i slaných smoothies, třeba to exotické z pomerančů (2 ks), grepu (1 ks) a ananasu (menší kus). K doslazení poslouží sušené datle (2 - 4 ks). Vedle čajové lžičky spiruliny nebo směsi Blendea SUPERGREENS využijete i mixér.

Ananas oloupejte a nakrájejte na kousky, vložte ho do mixéru spolu s datlemi a se šťávou z pomerančů a grepu. Vše důkladně rozmixujte. Nakonec přidejte spirulinu nebo blendea a před podáváním ještě krátce promíchejte.

 

Kosmetická péče se spirulinou

Spirulina podporuje krásu. Díky vnitřní očistě organismu napomáhá také zdravému vzhledu pokožky. Vzhledem k obsahu provitamínu A a dalších antioxidantů je prospěšná pro zrak, podporuje léčbu tzv. suchých očí, může omezit váčky a kruhy pod očima. Údajně také posiluje vlasy, podporuje jejich růst, omezuje padání a pomáhá v boji proti lupům. Dokáže být užitečná i při problémech s nehty.

Hojivé, antiseptické a antibiotické vlastnosti spiruliny potvrzují například testy v belgických laboratořích (Laboratoire de photobiologie and Laboratoire de biotechnologie algale).

Díky svému složení s obsahem vitamínů, minerálů a dalších účinných látek je spirulina prospěšná pokožce, vlasům i nehtům. A to nejenom při vnitřním užití. Spirulina se hodí i v kosmetické péči. V dnešní době ji najdeme v celé řadě kosmetických produktů. Jedná se o pleťové krémy, kosmetiku proti akné, čistící mléka a odličovače, nebo vlasové šampony a vlasové masky. Spirulinu lze však použít i přímo, například jako základ pleťové masky.

Že nevíte jak na to? Máme pro vás dva recepty pro zářivě čistou, svěží a mladistvou pleť!

 

Pleťová maska se spirulinou pro vaši čistou pleť

Vedle spiruliny v prášku budete potřebovat ještě minerální jíl (zelený, růžový nebo bílý jíl) , který se pyšní mimořádnými čistícími schopnostmi. Jíl je navíc zdrojem mnoha minerálních látek, obdobně jako spirulina. Pokud máte mastnou a problematickou pleť, můžete masku provonět ještě mátovým esenciálním olejem.

Na dvě lžíce minerálního jílu budete potřebovat lžičku sypké spiruliny, případně cca. 2 kapky mátového esenciálního oleje. Pokud masku doplňujete vonným olejem, nejprve ho nakapejte do minerálního jílu. Poté všechny ingredience rozmíchejte s vodou. Maska by měla mít vláčnou konzistenci.

Masku nanášejte na očištěnou pleť (vynechejte okolí očí). Nechte na obličeji zaschnout a po 15 - 20 minutách smyjte vodou.

 

Medová maska se spirulinou pro vyživení vaší pleti

Spirulina se může stát klíčovou ingrediencí masky pro normální, suchou a citlivou pleť, pokud ji doplníte medem a olivovým olejem.

Na lžičku spiruliny bude třeba asi 2 lžičky medu. Výživnou hodnotu masky zvýší i pár kapek olivového oleje.

Všechny ingredience jednoduše promíchejte a jako masku naneste na čistou pleť. Nechte působit 15 – 20 minut a poté opláchněte. Těšit se můžete na dokonale vyživenou, čistou, vitální a krásnou pokožku.

VIDEONÁVOD: Youtuberka připravuje svojí pleťovou masku z práškové spiruliny. Použít lze také směs Blendea SUPERGREENS. Obsahuje 20 % BIO spiruliny a další 3 zelené superpotraviny v nejlepší BIO kvalitě

 

Získá si spirulina i vás?

Recepty na kosmetiku se spirulinou se osvědčily u mnoha známých blogerek. Na českých i zahraničních blozích najdete celou řadu dalších zajímavých receptů. Vyzkoušíte je také? Stane se spirulina vaším pomocníkem ke kráse?

Jako spirulina se označuje jedinečný organismus, který je v současnosti obecně známý i v běžné populaci. Jen málokdo však ví, jak unikátní spirulina vlastně je. Jako kyanobakterie, tedy fotosyntetizující bakterie s obsahem chlorofylu a dalších barviv, je sice velmi drobná, avšak hrála a dosud hraje významnou roli ve vytváření kyslíkaté atmosféry naší planety. Má také mimořádnou schopnost přežít i v těch nejnáročnějších podmínkách. Díky této schopnosti překonala spirulina různé etapy a vývojové fáze naší Země. Pochází z období prekambria, tedy doby starší než 3,5 miliardy let. Ve stejné podobě jako kdysi přitom osídluje planetu Zemi i v současnosti. A to zdaleka není z jejích unikátních vlastností vše.

Spirulina jako symbol kvalitní výživy

Přestože spirulinu řadíme mezi sinice, na rozdíl od svých příbuzných nebývá spojována se zhoršenou kvalitou vody, spíše naopak. Její jméno bývá skloňováno v souvislosti s velmi kvalitní potravou, kvalitními bílkovinami, cennými makro i mikroživinami. Jako výživnou potravinu ji oceňovali již staří Aztékové. Mimořádné výživné vlastnosti ji přisuzují i moderní vědecké výzkumy.   VIDEO: Věděli jste, že spirulinu si vypěstujete i doma?  Spirulina je prostě pozoruhodným organismem, v mnoha ohledech nepřekonatelným. V tomto článku vám přinášíme přehled těch nejvýznamnějších NEJ, které ke spirulině vážou. Nejdříve však dovolte krátké seznámení.

 

Seznamte se! Spirulina

Spirulina (botanicky Arthrospira platensis nebo Arhrospira maxima) představuje zeleno-modrou řasu, resp. jednoduchou vláknitou sinici řádu Ascillatoriales (česky drkalka), s typickým spirálovitým tvarem. Spirálovité zkroucení dalo tomuto zvláštnímu organismu, který není v pravém slova smyslu ani řasou, ani bakterií, také název. Jedná se o kyanobakterii, která prostřednictvím fotosyntézy přetváří sluneční záření v životadárnou energii. Ze světla a ve vodě vázaného uhlíku vytváří spirulina cenné mikroživiny. Díky blahodárným vlastnostem, praktickému využití a výživnému složení se dnes spirulina řadí mezi superpotraviny. Spirulina osídluje teplejší alkalické vodní nádrže. Dokáže přežít i v těch nejméně příznivých podmínkách. Žije i tam, kde jiné organismy přežít nedokážou. Přirozeně se vyskytuje například v jezerech východní Afriky nebo Mexika. Zdejší obyvatelé ji také od pradávna využívají jako cenný zdroj živin. V mnoha zemích po celém světě se v současnosti spirulina pěstuje jako superpotravina a doplněk stravy pro vitalitu a posílení imunity.

Spirulina NEJSTARŠÍ

Spirulina patří vůbec k prvním formám života, které se objevily na planetě Zemi. Její stáří je datováno až do období prekambria, období ve vývoji Země počínající jejím vznikem a končící rozvojem prvních mnohobuněčných organismů. Právě v období prekambria byla vytvořena zemská kůra, oceány a atmosféra. Prekambrium je dobou vzniku primitivního života na Zemi, který byl tehdy spojený pouze s vodním prostředím. Jako sinice patří spirulina mezi nejstarší fotosyntetizující organismy, které se také pravděpodobně podílely na vzniku kyslíkem nabité atmosféry na Zemi. Přestože jsou mezi rostlinami z těch nejdrobnějších, jenom tyto organismy údajně i v současnosti produkují asi 60 % kyslíku na planetě. V nezměněné podobě přitom spirulina Zemi obývá už neuvěřitelných 3,6 miliard let.  

Spirulina NEJODOLNĚJŠÍ

Spirulina je jedním z nejmenších, nejstarších a také nejodolnějších organismů planety Země. Spolu s dalšími několika tisíci popsanými druhy v přibližně dvou set rodech (toto číslo však rozhodně není konečné) ji řadíme mezi sinice. Jejich označení přitom pochází ze slova „sinný“ ve významu „modrý“. Odkazuje na fotosyntetické pigmenty a barviva, které tvoří základ hlavních organel buněk sinic.

VIDEO: Podívejte se, jak to vypadá na malé francouzské spirulinové farmě

Sinice představují jednoduché prokaryotické organismy, kde genetickou informace nese pouze jediná buňka. Velmi jednoduchá buněčná stavba spolu s pevnou buněčnou stěnou dává sinicím výjimečnou schopnost přežívat i ty nejnáročnější životní podmínky. To je důvod, proč sinice najdeme ve všech biotopech, nechybějí ani v těch extrémních jako jsou pouště, polární oblasti nebo naopak horká vřídla. Vyskytují se i tam, kde jiné formy života nepřežijí. Spirulině se daří v teplých alkalických jezerech s vyšší hodnotou pH. Narazit na ni můžeme v subtropických a tropických oblastech. Přirozeně se vyskytuje například v jezerech východní Afriky nebo na území Mexika. Po celém světě se v současnosti také úspěšně pěstuje v tzv. foto-bio-reaktorech. Při příhodných podmínkách se ve speciálních nádržích vyprodukuje 10 až 12 gramů spiruliny na metr čtvereční.  

Spirulina NEJVÝŽIVNĚJŠÍ

Spirulina obsahuje pozoruhodnou koncentraci živin, ve které se jí nevyrovná žádná jiná potravina, žádná rostlina, bylina nebo semínko. Tak to tvrdí ve svých studiích Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), ze které jsme čerpali informace. Kolem 60 % spiruliny tvoří vysoce vstřebatelné rostlinné proteiny. Jako ceněná potravina se pyšní také vysokým podílem betakarotenu, vitamínu B12 a dalších vitamínů, také obsahem železa a dalších minerálních látek, ale i vzácných esenciálních mastných kyselin, mj. je zdrojem kyseliny gamma-linolenové (GLA). Prospěšná je i díky obsahu chlorofylu a dalších barviv, zejména fykocyaninu. Složení spiruliny

• proteiny (55 – 70 %)
• vitamíny B1, B2, B6, B9, B12, vitamín C, vitamín D, vitamín E
• železo, také draslík, vápník, chrom, měď, hořčík, mangan, selen, fosfor, zinek, sodík
• esenciální mastné kyseliny (mj. GLA)
• chlorofyl, xantofyl, fykocyanin, betakaroten a další barviva

Všechny vitamíny, minerály a další mikroživiny, které spirulina ve svém složení nabízí, ji dávají také mnohé zdraví prospěšné vlastnosti. Spirulina může nabídnout detoxikační účinky, příznivě ovlivňuje celou řadu orgánů, podporuje rekonvalescenci a regeneraci, kladně se odráží také v mentální činnosti a psychickém rozpoložení. Využívá se také jako přírodní prostředek pro posílení imunity. A nejenom to.

VIDEO: Takhle se pěstuje spirulina na Madagaskaru, kde zároveň tvoří významnou část výživy obyvatel

 

10 NEJ zdravotních benefitů spiruliny

• Posiluje imunitní systém
• Povzbuzuje činnost mozku
• Díky betakarotenu funguje jako antioxidant, příznivě také působí na zdraví očí a zrak
• Napomáhá budovat svalovou hmotu, protože obsahuje cenné rostlinné proteiny a aminokyseliny
• Podporuje kardiovaskulární systém. Vysoká koncentrace vitamínu B-komplexu snižuje hladinu cukru a tuku v krvi
• Působí protizánětlivě, představuje také prevenci artritidy či onemocnění srdce
• Má omlazující, tvz. anti-aging vlastnosti
• Je prospěšná pro zdravé trávení
• Obsahuje snadno vstřebatelné železo, takže se skvěle hodí pro děti nebo ženy
• Působí proti volným radikálům a jsou jí proto přisuzovány i protinádorové účinky

Účinky spirujiny garantuje Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v dávce 5 – 10 gramů denně. To stojí za vyzkoušení, nemyslíte?

DÁLE ČTĚTE: Příčiny překyselení organismu a pomoc, kterou spirulina nabízí. 

Chlorofyl je přírodní látkou, z přírodních látek dokonce z těch nejvýznamnějších. Představuje zelené rostlinné barvivo, které dává barvu celé přírodě a je základem života na planetě Zemi.

Bez chlorofylu se neobejdou rostliny, avšak chlorofyl dává život také zvířatům a člověku. Jak? Právě chlorofyl umožňuje přeměnu světelné energie do biologicky zpracovatelné podoby.

Tato přeměna světelné energie, nazývaná fotosyntéza, kdy za pomoci vody a oxidu uhličitého vzniká kyslík, sacharidy a jiné organické látky, je základem pro všechny další biochemické a biologické reakce probíhající v živých organismech obývajících Zemi.

 

Chlorofyl - výsledek fotosyntézy 

Naprostá většina živých organismů na Zemi potřebuje pro svůj život chemickou energii, která má prapůvod v energii světelného záření. Takřka všem metabolickým dějům, které jsou podstatou života, přecházely fotosyntetické reakce proměňující světlo na makrochemickou vazbu. Tyto reakce nazýváme fotosyntézou.

VIDEONÁVOD: Vyrobte si chlorofyl doma z kterékoliv zelené rostliny. 

Procesy fotosyntézy přitom probíhají výhradně na fotosyntetických pigmentech zelených rostlin, některých řas a sinic. Zástupci fotosyntetických pigmentů jsou také karotenoidy a fykobiliny. Nejdůležitějšími fotosyntetickými pigmenty jsou však bezesporu chlorofyly, které absorbují energii z jiné části viditelného světelného spektra než karotenoidy a fykobiliny.

Chlorofyly zachycují především modrou a červenou složku světelného spektra, ostatní barvy odráží. V lidských očích se tak chlorofyly jeví jako zelené, příp. modro-zelené. Zelená je také barvou rostlin obsahujících chlorofyly a barvou života na Zemi.

Chlorofyl funguje jako jakýsi transformátor světelné energie. Právě prostřednictvím chlorofylu vznikají při fotosyntéze sacharidy, základní zdroj energie pro všechny živé organismy. Do vzduchu se přitom uvolňuje také životadárný kyslík. Chlorofyl je tak klíčovou molekulou pro pozemský život.

 

Co je to chlorofyl?

• jedna z nejvýznamnějších přírodních molekul
• zelené rostlinné barvivo
• fotosyntetický pigment
• transformátor světelné energie
• strukturou látka podobná hemoglobinu

 

Chlorofyl a hemoglobin

Chlorofyl (listová zeleň) se u zelených rostlin vyskytuje v tylakoidních membránách chloroplastů. Je základem rostlinného fotosystému. Listům a zeleným plodům dává typickou zelenou barvu. V zelených částech rostlin se vyskytuje v množství 600 – 1500 mg/kg.

Obsah chlorofylu a dalších fotosyntetických barviv se odvíjí od konkrétního druhu rostliny, ale také podmínek růstu (slunná stanoviště versus stín), minerální výživy nebo stáří rostliny.

Při stárnutí a zrání se chlorofyl rozkládá, přeměňuje se na hnědý feoforbin, olivově zelený feofitin nebo světle zelený chlorofylin.

Chlorofyl se v přírodě vyskytuje v několika formách. Mezi nejznámější chlorofyly patří chlorofyl a, chlorofyl b, ty jsou přítomny v zelených rostlinách.

Nejvýznamnější pro fotosyntézu je chlorofyl a. Známe také chlorofyly c, d, e, f a příbuzné bakteriochlorofyly a, b, c, d, e, g, ty se vyskytují v bakteriích.

Molekulu chlorofylu řadíme z chemického hlediska do skupiny přírodních látek nazývaných porfyriny. Ty se uplatňují v energetických systémech živých organismů, člověka nevyjímaje.

 

Historie chlorofylu

Objev chlorofylu spadá do počátku minulého století. Chemickou strukturu chlorofylu identifikoval německý vědec Dr. Richard Willstatter, nositel Nobelovy ceny. Zjistil, že chlorofyl se skládá z atomů uhlíku, vodíku, dusíku a kyslíku, které obklopují jednoduchý centrální atom hořčíku (Mg).

Zásadní objev však přišel ještě o 15 let později, kdy v roce 1930 Dr. Hans Fisher identifikoval chemickou strukturu hemoglobinu, pigmentu červených krvinek, který je odpovědný za přenos kyslíku v těle.

Chlorofyl přenáší kyslík u rostlin, obdobně jako hemoglobin u živočichů.

K překvapení všech se ukázalo, že chemická struktura chlorofylu a hemoglobinu jsou téměř totožné. Liší se pouze v centrálním atomu. Zatímco u chlorofylu je tímto atomem hořčík, u hemoglobinu je to železo.
Chlorofyl přenáší kyslík u rostlin, obdobně jako hemoglobin u živočichů.

Zjednodušeně by se dalo říct, že chlorofyl se po konzumaci zelených potravin v lidském těle mění na hemoglobin. Organismus z chlorofylu bere hořčík (a další cenné látky), centrální atom hořčíku nahrazuje železem a vzniká tak hemoglobin. Chlorofyl v lidské stravě zefektivňuje přenos kyslíku, podporuje okysličení organismu, tím dodává energii na buněčné úrovni.

Zdravotní benefity chlorofylu

Prospěšnost chlorofylu potvrzují mnohé vědecké studie. Mj. studie z roku 1936, kdy vědci Liverpoolské univerzity J. H. Hughs a A. L. Latner u laboratorních zvířat při krmení chlorofylem ze zelených rostlin zaznamenaly zvýšení rychlosti obnovy hemoglobinu o celých 50 %.

Chlorofyl se doporučuje při chudokrevnosti, rekonvalescenci nebo metabolických poruchách.

Zvýšené množství červených krvinek, účinnější okysličení tkání, tím i více energie, lepší regenerace nebo podpora metabolických dějů. To jsou jen některé z účinků, které jsou chlorofylu ve vztahu k lidskému zdraví připisovány. Chlorofyl se doporučuje při chudokrevnosti, rekonvalescenci nebo metabolických poruchách. To však zdaleka ještě není vše.

 

10 zdravotních účinků chlorofylu

1. podporuje tvorbu červených krvinek
2. zefektivňuje okysličení tkání
3. pomáhá při chudokrevnosti
4. urychluje regeneraci, je prospěšný při rekonvalescenci
5. je užitečný pro zdravé trávení a metabolismus
6. má protirakovinové účinky
7. snižuje hladinu cholesterolu v krvi
8. působí antibakteriálně a protizánětlivě
9. hojí rány, popáleniny nebo hemoroidy
10. snižuje bolestivost a svědění kůže

 

Praktické využití chlorofylu

Chlorofyl lidé využívají již od pradávna – v podobě zelených rostlin. Rostliny, zelené bylinky nebo zelenolistá zelenina (špenát, zelí, kapusta, brokolice, salát) patří dodnes k významným zdrojům chlorofylu a přeměněné sluneční energie.

V poslední době se však do popředí dostávají mořské řasy, chlorella, spirulina a další zelené potraviny, které chlorofyl ve velkém množství obsahují, spolu s ním i další cenné látky. Tyto látky spolu vytváří vzájemnou harmonii, posilují své účinky a působí synergicky. Proto je přírodní forma chlorofylu účinnější než forma syntetická.

Chlorofyl je v současnosti k dostání v nejrůznějších podobách, například jako chlorofyl v tabletách, chlorofylový nápoj (tekutý chlorofyl), chlorofyl sprej apod. Pro svoji schopnost potlačovat zápach bývá součástí deodoračních přípravků, chlorofyl najdeme v kosmetice, ale i potravinách.

Chlorofyl máme k dispozici v podobě zelených potravin (spirulina, chlorella, mladý ječmen apod.), ty se mohou stát základem zelených chlorofylových nápojů, ale dají se využít i v nejrůznějších kulinářských úpravách.

Chlorofyl se užívá vnitřně pro podporu zdraví a okysličení tkání. Příznivě ovlivňuje krevní obraz, ale celý krevní oběh jako takový, mj. prospívá i střevům a zdravému trávení. Užívá se také pro detoxikaci organismu a povzbuzení regeneračních schopností lidského těla.

Chlorofyl nachází také vnější využití. Již v roce 1940 otiskl prestižní lékařský magazín Journal of Surgery zprávu o tom, že chlorofyl urychluje hojení ran. Důkazem bylo 1200 pacientů, kterým chlorofyl skutečně pomohl. To je však jen zlomek lidí, kterým byl chlorofyl kdy užitečný.

Hojivé a protizánětlivé vlastnosti chlorofylu se dodnes využívají při kožních vředech, zánětech kůže, ale třeba i zánětech nosohltanu, gynekologických zánětech apod. Pokud se chlorofyl přiloží na otevřenou ránu, dezinfikuje ji, zároveň podporuje hojení. Hojí také nejrůznější popáleniny. Uplatňuje se i při léčbě akné.

Mladá pšenice je intenzivním životabudičem a my Vám přinášíme 33 ověřených údajů, které to dokazují. Doktoři Brian a Anna Maria Clement působící na Hippocrates Health Institute jsou jedněmi z nejváženějších odborníků zabývajících se přírodními léčivy.

Pokud hledáte skutečně účinný přírodní léčivý produkt, doporučujeme Vám najít si chvilku času a podívat se na to, čím se tito odborníci na Floridě zabývají.

 

33 chytrých důvodů, proč zařadit mladou pšenici do jídelníčku

Léčba mladou pšenicí je praktikou, kterou velmi doporučují. Věříme, že těchto 33 důvodů, proč ji pít, by mohly přesvědčit i ty největší odpůrce zelených potravin, aby ji vyzkoušeli.

1. Šťáva z mladé pšenice je jedním z nejlepších dostupných zdrojů chlorofylu, obsahuje ho více než 70%. Aby však byl chlorofyl co nejúčinnější, musí být získaný výtažkem z živé rostliny.
2. Mladá pšenice je účinným lékem, protože obsahuje všechny známé minerální látky a vitamíny A, komplex vitamínu B, C, E a K.
3. Mladá pšenice je také extrémně bohatá na protein a obsahuje 17 aminokyselin, které jsou stavebním prvkem proteinu.
4. Chlorofyl můžeme získat z mnoha rostlinných zdrojů, mladá pšenice je ale unikátní v tom, že obsahuje přes 100 pro člověka důležitých výživových elementů. Pokud je navíc pěstovaná v organické půdě, absorbuje z ní 92 z celkových 115 známých minerálních látek.
5. Chlorofyl v tekuté formě je schopný dostat se rychle do tkáně a najít její poškozená místa.
6. Mladá pšenice obsahuje surový chlorofyl, který může být užívaný orálně bez vedlejších účinků. Navíc vědci nikdy nezjistili toxické účinky mladé pšenice v jakémkoliv množství při podávání zvířatům ani lidem.
7. Chlorofyl obsahuje enzymy a superoxid dismutázy - to je protein obsahující měď, který se nachází v červených krvinkách. Tento enzym rozkládá volné radikály v těle do snáze vstřebatelné formy, čímž zpomaluje proces stárnutí.
8. Chlorofyl je základním prvkem fotosyntézy a obsahuje tak více energie než jakýkoliv jiný potravinový element.
9. Chlorofyl je důležitý pro tvorbu krve, podporuje vznik hemoglobinu.
10. Chlorofyl zamezuje růstu a vývoji nežádoucích bakterií.
11. Masti s obsahem chlorofylu z mladé pšenice mají uklidňující účinky a jsou užitečné pro léčbu mnohých kožních problémů svrchní i spodní kůže. Mimo jiné např. mokvajících i suchých ekzémů, lupénky, svědění a pálení konečníku nebo problémů způsobených hmyzím kousnutím.
12. Chlorofyl optimalizuje hladinu cukru v krvi.
13. Chlorofyl neutralizuje toxické látky.
14. Mladá pšenice odvádí z těla těžké kovy a zbytky drogových látek.
15. Mladá pšenice napomáhá ke správnému zažívání a čistí střevní stěny. Díky vysokému obsahu hořčíku střeva uvolňuje a pomáhá tak při zácpě. Účinně čistí také játra.
16. Doktor Benjamin Gruskin, M.D. v American Journal of Surgery (1940) doporučoval chlorofyl pro jeho antiseptické (protizánětlivé) účinky. Navrhoval jeho klinické využití pro zklidnění infekce streptokokem, k léčbě chronického zánětu dutin, hojení ran, léčbě křečových žil a bércových vředů, léčbě zánětu děložního čípku, zamezení parazitních vaginálních infekcí, zmírnění břišního tyfu a další.
17. Birscher pojmenoval chlorofyl jako „koncentrovanou sluneční sílu“. Řekl, že chlorofyl zvyšuje funkci srdce, má pozitivní vliv na cévní systém, střeva, dělohu a plíce.
18. Šťáva z mladé pšenice pomáhá při regeneraci plic poškozených dýcháním kyselých plynů, jako je oxid uhelnatý. Jeho vliv je minimalizován, protože chlorofyl podporuje vznik hemoglobinu.
19. Mladá pšenice má díky chlorofylu také vysoký obsah kyslíku. To je pro tělo prospěšné, protože mozkové ale i všechny další tkáně v těle fungují optimálně v dobře okysličeném prostředí.
20. Mladá pšenice je nutričně kompletní potravinou, která podporuje tělesný růst a vývoj.
21. Vysoký obsah magnézia v chlorofylu vytváří enzymy, které podporují produkci pohlavních hormonů. Např. farmáři v Midwest pasou své krávy, které jsou neplodné, na mladé pšenici, aby jejich plodnost obnovili.
22. Šťáva z mladé pšenice je skvělý prostředek pro čištění pleti, léčí akné, a pokud je užívána déle než půl roku, pomáhá dokonce redukovat jizvy. Samozřejmě však v kombinaci s vhodnou dietou.
23. Mladá pšenice v těle působí doslova jako „čistící prostředek“ a může být používána jako deodorant pro neutralizaci pachů.
24. Už malé množství mladé pšenice pomáhá jako prevence před zubním kazem. Šťáva držená v ústech po dobu 5 min navíc zmírňuje bolesti zubů.
25. Kloktání šťávy pomáhá i při bolesti v krku.
26. Šťáva z mladé pšenice pomáhá zamezit šedivění vlasů a eliminuje tvorbu lupů. Doporučuje se vmasírovat šťávu do pokožky hlavy, přikrýt koupací čepicí a nechat 15 minut působit.
27. Mladá pšenice pomáhá při všelijakých srdečních problémech. Redukuje vysoký krevní tlak a posiluje kapiláry (jemné cévy).
28. Mladou pšenici můžeme používat jako účinnou intimní koupel při mnohých ženských problémech.
29. Mladá pšenice zmírňuje artritidu. Doporučuje se přiložit namočený kapesník na postižené místo a přikrýt plastovou taškou.
30. Erap Thomas zjistil, že již okolo 30g mladé pšenice v 5l vody má při zevním používání zklidňující účinek. Zastavuje krvácení, zmírňuje svědění a pomáhá léčit různé kožní problémy. Později Dr. Tohomas také zjistil, že ovoce a zelenina kontaminované chemickými postřiky byly po umytí ve vodě s přidáním šťávy z mladé pšenice důkladně očištěné.
31. Mladou pšenici si můžete dokonce vypěstovat sami doma, a to jen během pár týdnů.
32. Mladá pšenice je bezlepková, protože se sklízí ještě před tím, než vyrostou její zrna.
33. A nakonec – užíváním šťávy z mladé pšenice obnovíte Vaši vitalitu a budete se cítit zkrátka skvěle.

Aby Vaše mladá pšenice byla co nejúčinnější, musí být čistě přírodní, pěstovaná v přísných podmínkách bez použití chemických hnojiv a musí být sklizená včas. Jedině tak totiž její šťáva bude obsahovat ty nejvýživnější látky.

TIP: BIO mladou pšenici nejvyšší kvality s dalšími 3 silnými zelenými superpotravinami obsahuje zelená směs Blendea SUPERGREENS.

 

VIDEO: Proč pít denně šťávu z mladé pšenice?

Zdroj

Informace vždy pečlivě ověřujeme, a přesně s tím nám pomáhá Ing. Hana Střítecká, Ph.D.