Řepný cukr se označuje jako bílý zabiják. Konzumujeme ho totiž tolik, že ohrožuje naše zdraví. Nadměrná konzumace bílého cukru se odráží v řadě zdravotních obtíží. Přestože bychom to neměli přehánět s bílým cukrem, ale ani cukrem tmavým či dalšími přírodními sladidly, nemusíme sladkou chuť zcela zavrhovat.
Sladká chuť nemusí hned značit něco nezdravého. Vždyť takové ovoce jako přirozený zdroj sladké chuti patří obecně k nejzdravějším potravinám a je nedílnou součástí zdravého jídelníčku. Ve zdravém jídelníčku nebudou chybět ani přírodní sladidla jako zdravější varianta klasického cukru. Mezi ta nejoblíbenější patří přírodní sirupy.
Přírodní sirupy jako zdravá alternativa sladidla
Přírodní sirupy jako sladidla mají oproti běžnému cukru a běžným sladidlům výhodu ve výhodnějším poměru jednoduchých sacharidů a sacharidů složených. Pyšní se také vyšším obsahem vitamínů a minerálů.
Přírodní sirupy jsou zdravé již pro svůj přírodní původ. Zpracovávají se přirozenými a šetrnými metodami. I proto nabízejí lepší složení a vlastnosti ve srovnání s bílým i tmavým cukrem.
Sirupy mají nižší glykemický index než bílý cukr, to znamená, že se vstřebávají pozvolna a nevyvolávají přílišné výkyvy v hladině krevního cukru, tím tolik nezatěžují slinivku břišní.
Sirup lze vyrobit prakticky z čeholkoliv
Mezi přírodními sirupy najdeme obilné slady a sirupy, které vznikají přirozenou fermentací obilí. Obsahují fruktózu, glukózu, maltózu a polysacharidy. Jsou také zdrojem vitamínů skupiny B, ale také vápníku, hořčíku, železa a dalších minerálních látek.
Jde například o ječmenný slad, tzv. sladěnku, také kukuřičný, špaldový nebo pšeničný sirup, který však není bezlepkový. Obdobným způsobem jako obilné sirupy vzniká i rýžový sirup.
Další sirupy se vyrábějí z ovoce (datlový sirup), listů rostlin (agáve sirup) nebo se získávají z mízy stromů (javorový sirup). Setkat se můžeme i s takovými specialitami jako je jakonový sirup, který se získává odpařováním šťávy vylizované z hlíz peruánské rostliny jakon.
Nejlepší pocit ze sirupu budete mít, pokud si připravíte domácí z lokálních surovin
Vlastnosti přírodních sirupů
Všechny sirupy mají podobné využití, avšak liší se složením, konzistencí, barvou a nakonec i chutí. Každý sirup chutná trochu jinak a svoji chuť předává i pokrmům. Pro výběr konkrétního sirupu je prvořadá právě chuť.
- Pro doslazení smoothie a smoothie bowl doporučujeme zejména rýžový sirup. Je to jeden z mála sirupů s čistou neutrální chutí. Nenarušuje výslednou chuť, hodí se proto do každého pokrmu.
- Na druhé straně přijde vhod i javorový sirup, který nese výraznou chuť připomínající med či oříšky. Jeho jedinečná chuť dokáže zpestřit smoothie, ale také oblíbené lívance, palačinky a nejrůznější sladké dezerty.
1. Rýžový sirup
Rýžový sirup se vyrábí hydrolýzou rýžového škrobu za působení přirozených enzymů. Obsahuje některé vitamíny skupiny B, také draslík, hořčík, mangan a zinek. Má nulový obsah fruktózy. Je tvořen maltózou, glukózou a polysacharidy. Má nižší glykemický index, ale relativně vysokou energetickou hodnotu.
Využití rýžového sirupu
Rýžový sirup má světlou barvu a řidší konzistenci. Je méně sladký než bílý cukr. Stejně jako cukr má však neutrální chuť, která zapadne do mnoha pokrmů studené i teplé kuchyně. Uplatní se i při domácí přípravě ovocných džemů a marmelád, ale třeba také bylinkových sirupů.
2. Javorový sirup
Javorový sirup je tradičním produktem z Kanady. Pochází z javoru, který je také kanadským národním stromem. Jde o koncentrovanou stromovou mízu. Na litr sirupu je třeba asi 40 litrů mízy. Ta se ze stromu zachytává a následně filtruje. Tímto způsobem vzniká přírodní sirup zajímavé chuti a ještě zajímavějšího obsahu.
Sladkou chuť dává javorovému sirupu především sacharóza. V menší míře obsahuje také fruktózu a glukózu. Pyšní se i obsahem organických kyselin, především kyseliny jablečné, která mu také dává mírně nakyslou chuť. Ve složení javorového oleje najdeme i draslík, vápník, zinek a mangan, také aminokyseliny nebo aromatický vanilin.
VÍTE, ŽE existuje několik tříd javorového sirupu? Značí se písmeny A, B a C. Javorový sirup třídy A je nejkvalitnější a také nejsvětlejší. Javorový sirup třídy C je nejtmavší a chuťově nejvýraznější.
Javorový sirup má nízký glykemický index, nezpůsobuje výraznější výkyvy hladiny krevního cukru. Jsou mu přičítány i mnohé zdraví prospěšné vlastnosti:
- napomáhá při detoxikaci organismu
- zklidňuje zažívání, je prospěšný při zažívacích potížích
- působí jako prevence onemocnění srdce a cév
- povzbuzuje činnost imunitního systému
- má antioxidační vlastnosti
Využití javorového sirupu
Javorový sirup se tradičně využívá k doslazení a zpestření chutí lívanců a palačinek. Skvěle si rozumí i s ovesnými, rýžovými nebo jáhlovými kašemi. Dochutí nejrůznější dezerty a sladké pokrmy. Samozřejmě se hodí i do smoothie a smoothie bowls.
Někomu se může javorový sirup zdát až moc sladký, a tedy nezdravý. Kupodivu má ale spoustu dobrých vlastností a cenných živin. Nevyhýbejte se mu.
Ani se sirupy to nesmíme přehánět
Přestože jsou přírodní sirupy zdravější variantou bílého cukru, pořád jsou bohatým zdrojem jednoduchých cukrů. Výživoví specialisté doporučují spíše zvyknout si na méně sladkou chuť.
Nejde jenom o sacharózu s vysokým glykemickým indexem. Také přemíra fruktózy má negativní dopad na zdraví. Nezatěžuje sice slinivku, ale zatěžuje játra. Nadměrné dávky fruktózy se přitom velmi snadno přeměňují na tuky. Jedním z nejbohatších, vysoce koncentrovaných zdrojů fruktózy je přitom agáve sirup, dříve doporučovaný jako sladidlo zdravé výživy.
V současnosti však agáve sirup odborníci spíše nedoporučují – viz video výživové expertky Margit Slimákové:
Dá se sirup z agáve označit za čistě přírodní?
Potíží agáve sirupu není jen vysoký obsah fruktózy, ale také jeho zpracování. Přestože je agáve sukulentní rostlinou, agáve sirup je v praxi často vysoce rafinovaným produktem. Při výběru sirupu je proto nutné ověřit, že je opravdu přírodní. Záleží také na kvalitě původní suroviny, ta by měla být nejlépe organická, tedy BIO.
Podobně jako agáve sirup ani sladidla na bázi stévie často nebývají tak přírodní, jak by se mohlo zdát. Stévie je sice bylinkou jihoamerické přírody, produkty ze stévie však z této bylinky nezřídka obsahují jen malý podíl. Charakterizuje je bohužel vysoké průmyslové zpracování.
Sladidla ze stévie navíc řadíme mezi tzv. umělá sladidla, která sladkou chuť nenabízejí prostřednictvím obsahu jednoduchých cukrů, ale skrze jiné látky. Tato umělá sladidla neodpovídají svým složením informaci, která se do mozku dostává z chuťových pohárků. Ve finále nejenže neuspokojují chutě na sladké, ale ještě je prohlubují, stejně tak pocity hladu. Rozhodně se proto nelze doporučit pro zdravé slazení.
Ani umělá sladidla nejsou ta nejvhodnější volba. Zpracovaným potravinám se co nejvíce vyhýbejte.
Další články o sladidlech a co možná nejzdravějším slazení
Radka X Křivánková
Popsala jsem stohy papírů. Zaplnila jsem nespočet webových stránek články o zdravé výživě a životním stylu. A přece je pro mě toto téma nadále nevyčerpatelnou studnicí. Jíst zdravě je jednoduché. Klíčem je spokojenost. Cílem je cítit se dobře. A přece se mnoho z nás trápí s tím, co jíst, kdy jíst, jak jíst. A přece jsou tu věčné diety založené na omezování a nespokojenosti se sebou samým. Tak jsem stvořila PARADOX dietu, dietu zaměřenou na spokojenost.
