Nemoc zažívacího traktu celiakie: Jak se projevuje a jak zmírnit její projevy ??

Co znamená celiakie

Mezi lidmi není celiakie neznámým pojmem. Obecně se ví, že je to autoimunitní nemoc, jež postihuje zažívací trakt a souvisí s obilovinami a jejich produkty, jako jsou pečivo a těstoviny, ale také většina běžných sladkostí, domácí buchty a koláče. 

Příčinou nejsou samotné obiloviny, ale jedna ze složek, kterou obsahují. Jde o lepek neboli gluten. Někteří lidé mohou mít s trávením této látky značné potíže, jež se mohou projevovat jako celoživotní nesnášenlivost (intolerance) lepku nebo alergie na lepek.

Alergie na lepek versus intolerance lepku

Nepleťte si celiakii s alergií na lepek. Ve skutečnosti se jedná se o dvě různé nemoci, které se liší způsobem reakce na lepek. 

• Alergie na lepek se projevuje jako okamžitá alergická reakce hned po konzumaci lepku v podobě bolestí, průjmu, plynatosti, dušnosti, otok v krku a vyrážka. Pomáhá vyloučit lepek z potravy. Alergie na lepek se může po nějaké době vytratit.
• Celiakie znamená celoživotní nesnášenlivost lepku. Nekontrolovaný příjem lepku vede k poškození tenkého střeva až atrofii střevní tkáně. To znamená, že se povrch tenkého střeva zmenšuje, dochází ke snižování jeho schopnost trávení a vstřebávání živin. To může vést i k vážnému narušení funkcí metabolismu. Nemoc sama od sebe nezmizí a až na úplné vyloučení lepku ze stravy neexistuje jiná úspěšná léčba.
• Nejméně zastoupeným typem nesnášenlivost lepku je tzv. neceliakální citlivost na lepek. Dotyčná osoba netrpí celiakií, nicméně mu bezlepková dieta přináší úlevu a mírní opakované zažívací potíže.

Co je lepek a ve kterých potravinách se nachází

Lepek představuje základní bílkovinnou složku některých druh obilovin. V rostlinné stravě patří ke kvalitním a dobře stravitelným zdrojům bílkovin, se kterým si zdravý trávicí trakt bez problémů poradí.

Je přítomen v obalu zna. Těsto připravené z obilovin se s ostatními surovinami velmi dobře spojí, hotové těsto je pružné a nadýchané a dobře se z něj peče. Hotový produkt drží tvar a je chutný.  

Největší množství lepku obsahuje pšenice, žito, ječmen a oves. Z nich nejméně závadnou obilovinou je oves, který je pro celiaky je za ideálních podmínek vhodný. Při jeho zpracování však hrozí riziko kontaminace pšenicí, a proto se raději nedoporučuje.

Nejznámější zdroje lepku:

• pšeničná mouka a její druhy – špalda, khorasan (kamut), jednozrnka a dvouzrnka,
• ječná, žitná, grahamová a ovesná mouka, bulgur, slad, krupice, jáhly
• slané a sladké pečivo vyrobené z výše uvedených druh muk – chléb, rohlíky, koláče, bagety a další,
• těstoviny vyrobené z výše uvedených druh muk,
• hranolky, krokety a těsto na bramborové knedlíky, kaši a bramboráky,
• cukrářské výrobky – sušenky, oplatky, zákusky, buchty, plněné čokolády a bonbóny, piškoty a další,
• kypřící prášek do pečiva,
• hotové kořenící směsi, instantní polévky a omáčky,
• vybrané masné výrobky – jitrnice, prejt, uzeniny a jiné,
• rostlinné maso klasi, robi a seitan.

Lepek ale nemusí obsahovat pouze potraviny. V malém množství se může se nacházet také v pečující a estetické kosmetice (rtěnka, lesk a balzám na rty, přípravky na pleť a vlasy) a v dětské modelovací hmotě (modelíně).

VÍTE, ŽE se lepek může, byť ve stopovém množství, nacházet v polotovarech, kde byste ho nečekali. Jsou to zmrzlina, pudink, marcipán, kečup, hořčice, kupované salátové dresinky a vývary, výživové doplňky, léky a další. Do potravin je lepek přidáván kvůli dobré schopnosti ochucování. Trpíte-li vy nebo vaši blízcí celiakií, vždy pozorně čtěte složení a informace na etiketě potravin.

Jak intolerance lepku vzniká, u koho a jak se projevuje

Hlavní příčinou vzniku celiakie jsou genetické predispozice. Vliv mohou mít další takzvané spouštěcí (rizikové) faktory, mezi něž patří například dlouhodobý stres, virová infekce, těhotenství, cukrovka (diabetes 1. typu), lupus, onemocnění štítné žlázy a další. 

Celiakie postihuje děti i dospělé po celém světě a je běžnější u žen než u mužů. Objevuje se pouze u osob s určitými geny a je také pravděpodobné, že se rozvine u těch osob, v jejichž rodině už tuto nemoc někdo měl nebo má. Celiakie se vyskytuje častěji u jedinců, kteří mají Downův syndrom, Turnerův syndrom a Williamsův syndrom.

Nejčastěji se celiakie začíná projevovat už v útlém dětství mezi 6 měsícem a 2 rokem věku poté, co dítěti začne být podávaná strava obsahující lepek. Vypuknout ale může v každém věku. U starších dětí a dospělých se může projevit po výrazné zátěži (např. nemoc) a kromě uvedených střevních problémů se mohou projevit mimostřevní příznaky.

Výjimečnými jsou i jedinci, u nichž se neobjeví žádné příznaky, a na celiakii se přijde doslova náhodou. Pro velkou rozmanitost příznaků se celiakii často přezdívá nemoc chameleon.

Běžné příznaky celiakie u dětí a dospělých

Příznaky celiakie se dělí typické a atypické. Typické se projevují většinou v dětském věku a jedná se zejména o střevní potíže. Atypické projevy celiakie jsou běžnější i dospělých lidí, u nichž nebyla nemoc odhalena, a tudíž ani léčena. Většinou se jedná o mimostřevní obtíže.

Typické příznaky celiakie:

• bolesti břicha,
• nadýmání,
• průjmy,
• objemná a zapáchající stolice,
• ojediněle zácpa nebo zvracení,
• plačtivost a mrzutost,
• nechutenství,
• neplánované hubnutí,
• malátnost,
• u menších dětí vzedmuté bříško,
• chudokrevnost,
• poruchy růstu.

Atypické projevy celiakie:

• úzkost až deprese,
• únava a ztráta životní energie, 
• úbytek na váze až podvýživa,
• svědivé, puchýřnaté kožní onemocnění (dermatitis herpetiformis) vyskytnout se může kdekoliv na těle, nejčastěji v oblasti kloubů na loktech, kolenou, trupu, pokožce hlavy a hýždích),
• bolesti kloubů,
• chudokrevnost (anémie), 
• nepravidelná menstruace,
• neplodnost u mužů i žen, 
• zvýšená kazivost zubů a porucha skloviny,
• předčasné řídnutí kostí (zrychlená osteoporóza).

Jaké existují formy celiakie

1. Klasická (symptomatická) – běžné projevy, přítomnost celiakálních protilátek v krvi a pozitivní biopsie (tj. nález atrofie sliznice tenkého střeva),
2. Atypická – mimostřevní projevy (např. chudokrevnost a osteoporóza), protilátky jsou v krvi, biopsie je pozitivní,
3. Silentní (tichá) – bez obvyklých příznaků, protilátky v krvi, biopsie pozitivní. Není-li celiakie včas rozpoznána, může dojít ke komplikacím.
4. Latentní – žádné příznaky, biopsie je normální a v krvi se nachází protilátky.

PRO ZAJÍMAVOST: Celiakie je autoimunitní choroba s prevalencí 0,5 až 2 % ve vyspělých zemích. V ČR se odhaduje 40 000 až 50 000 nemocných. Diagnostikováno je však cca 10 až 15 % z nich. (Zdroj: celiak.cz – cílený screening celiakie) 

Je možné celiakie vyléčit? Jak?

Včasná diagnóza nemoci je velmi důležitá. Čím dříve je celiakie odhalena, tím méně škod na zdraví stihne napáchat. Vyléčit nelze, je však možné úplně eliminovat její příznaky. 

U malých dětí je doporučeno sledovat často se opakující zažívací obtíže, u dospělých osob jakékoliv dlouhotrvající zdravotní problémy, které by mohly signalizovat celiakii, ale i jiné méně či více závažné onemocnění. 

Jak diagnóza celiakie probíhá 

Vyšetření zahrnuje lékařské a rodinné anamnézy, fyzické vyšetření a výsledků provedených testů. K diagnostice celiakie se využívají krevní testy a biopsie tenkého střeva.

1. vyšetření krve – v krvi celiaka se mohou nacházet protilátky působící proti vlastním tkáním,
2. gastroskopie s enterobiopsii – odebrání vzorku sliznice střeva a následné zjištění možného poškození,
3. genetické vyšetření a ultrazvuk střev – doplňkové vyšetřovací metody, kterou mohou nemoc potvrdit.

Na celiakii nebyl dosud objeven žádný lék. Jediným řešením, jak se s nemocí vypořádat, tak zůstává bezlepková dieta. Její princip je jednoduchý, o to hůře se však dodržuje. Princip spočívá ve vyloučení veškerých potravin obsahujících lepek ze stravy. Přísná dieta je jedinou možností, jak sliznici střeva ochránit před dalšími záněty, vrátit ji do původního stavu a zbavit se všech projevů nemoci.

Léky se užívají při léčbě některých vedlejších projevů (např. dermatitis herpetiformis) a ve výjimečných případech, kdy u pacienta dojde k celiakální krizi, refrakterní celiakii nebo ulcerózní jejunoileitidě), kdy se podávají glukokortikoidy a imunosupresiva schopná zmírnit nepřiměřenou imunitní reakci.

Vzácným případem je refrakterní celiakie, kdy příznaky a poškození tenkého střeva přetrvávají nebo se vracejí i přes dodržování  velmi přísné bezlepkové diety.  Může vést k vážným zdravotním komplikacím, jako je podvýživa či rakovina nazývaná lymfom spojený s enteropatií.

Bezlepková dieta – co jíst a nejíst při celiakii

Strava zdravého člověka obsahuje 7 až 13 gramů lepku denně. Pro celiaka však představuje problém už 100 miligramů lepku denně. Za zdraví bezpečnou dávku je považováno 20 až 50 miligramu lepku za den. Méně je lepší než více.

Pro normálního člověka může být přechod z běžné stravy na bezlepkovou dietu náročný. Ze stravy je nutno vyloučit všechny rizikové obiloviny a jejich produkty. 

Celiak nesmí vůbec konzumovat běžné pečivo, těstoviny a pokrmy obsahující pšeničnou a žitnou mouku, ječmen a většinou i oves. Tyto potraviny však tvoří podstatnou část jídelníčku a je nutné nahradit jinými na podobné živiny bohatými potraviny.

Celiaci a doplňky stravy

Vhodné jsou rovněž pravidelné návštěvy gastroenterologa, který mimo jiné sleduje stav výživy pacienta. Při zjištění nedostatku živin, minerálů a vitamínů, je doporučeno užívat doplňky stravy. Většinou je nutné doplňovat vápník, železo, vitaminy A, B, C a D.

Směs zelených superpotravin Blendea SUPERGREENS tělu doplní železo, vitamin A a zároveň příznivě podpoří zažívání.

Co jsou bezlepkové potraviny?

Potraviny, které si zaslouží označení bezlepkové, nesmí obsahovat více než 20 miligramů lepku na 1 kilogram potraviny. Bezlepkové potraviny mohou být označeny mezinárodně uznávaným symbolem přeškrtnutého pšeničného klasu a nápisem “gluten free” (česky bez lepku).

Celiaci by s měli dávat pozor na potraviny s velmi nízkým obsahem lepku, které obsahují méně než 100 miligramu lepku na 1 kilogram potraviny. V případě nejasného složení je lepší potraviny nekupovat a nekonzumovat.

Při návštěvě restauračního zařízení má každý zákazník právo vyžádat si seznam alergenů, které vybrané jídlo může obsahovat. Při vaření a přípravě jídel doma je nutno naučit se, jak standardní obiloviny a jejich produkty nahradit. 

Seznam potravin, které neobsahují lepek:

• obiloviny bez lepku – proso, pohanka, amarant, quinoa, kukuřice, hnědá rýže,
• luštěniny – fazole, čočka, hrách, cizrna, sója,
• zelenina a ovoce – včetně brambor jako jedné z nejčastějších příloh,
• ořechy a semena,
• maso a ryby,
• vejce,
• mléko a mléčné výrobky bez přidaných obilovin a cereálií,
• speciální bezlepkové suroviny (pečivo, těstoviny, cereálie, sušenky a další).

Potraviny, které dělají celiakům dobře

Nápoje z aloe vera

Aloe vera má protizánětlivé účinky a pomáhá léčit i zánět tenkého střevy a navíc podporuje zdravé trávení. Každodenní užívání může zklidnit podrážděný trávicí trakt a obnovit střevní mikroflóru.

Probiotika

Také probiotika mají na střeva ozdravný vliv a mohou je chránit je před poškozením kvůli celiakii. Celiakům prospívají potraviny s vyšším obsahem těchto zdraví prospěšných látek, které obsahují jogurty, kefír, acidofilní mléka, kysané zelí a další, případně doplňky stravy s probiotiky. Ty je však vhodné užívat až na základě doporučení lékaře.

Zázvor 

Tato chuťově výrazná bylina a koření má silné protizánětlivé a antioxidační účinky na lidský organismus a napomáhá snížit otoky v tenkém střevě. Rovněž zlepšuje trávení. Připravit si z něj můžete čaj nebo ho do pokrmu přidat jako koření.

Blendea SUEPRBOOST je směs zázvoru, kurkumy, pepře a dalších superpotravin, které pomáhají při nachlazení a přirozeně posilují obranyschopnost.

Rybí olej

Je to důležitý zdroj omega-3 mastných kyselin, které mají taktéž protizánětlivé účinky a jsou přínosné i pro celiaky. Je ale vhodné užívání rybího oleje nejprve zkonzultovat s lékařem. V jídelníčku celiaků by neměly chybět ani tučné ryby, jako jsou losos a tuňák.

Červená paprika 

Protizánětlivé látky najdeme také v paprice. Přidat ji můžete nejen do salátů, ale i dalších slaných jídel. Vynikající je syrová i tepelně upravená.

Melasa

Obsahuje vápník, železo, hořčík, mangan, draslík, měď, selen, kyselinu listovou a další ze skupiny vitaminů B. Neobsahuje ani gram lepku, a tudíž je jako zdroj celé řady vitaminů a minerálů bezpečná i pro celiaky. 

Závěrečné shrnutí: I bez lepku je možné normálně žít a hlavně jíst

Celiakie je nepříjemná nemoc, se kterou se lze naučit žít a nemít přitom zdravotní problémy. Je to sice trochu omezující, většině nemocným však bezlepková dieta prospívá. Jde jen o to, naučit se, co je zakázané a povolené. I bez klasického pečiva a těstovin se lze velmi dobře a chutně najíst.