Éčka v potravinách – „škůdce“ glutaman sodný

Éčka, přídatné látky potravin, jsou v současné době bezesporu strašákem. Pokud bychom z nich měli jmenovat jednoho, bude to glutaman sodný, jinak glutamát. Ten je jistě v posledních letech jedním z těch největších strašáků zdravé stravy.

Přesto jde stále o povolenou přídatnou látku, resp. skupinu látek, kterou dokonce výrobci v potravinách ani nemusejí uvádět.

Jak to tedy je? Co je to vůbec za látku? Kde ji najdeme a jak nám škodí? Je třeba se jí maximálně vyhýbat, anebo to není tak horké? Tyto otázky vám zodpoví náš článek.

Co je glutaman sodný?

Glutaman je obchodní název pro glutamát, zejména glutamát sodný. Jako potravinářské aditivum představuje glutaman prášek bez barvy a vůně, zato masové chuti – tzv. umami.

Díky této chuti dokáže glutaman zintenzivnit chuťový vjem. To díky glutamanu chutná slepičí polévka po slepičím mase, i když v něm vůbec není… Je to jedno z nejužívanějších dochucovadel potravin, přestože se již desítky let spekuluje o jeho škodlivosti.

Označuje se jako zvýrazňovač chuti E 621 a říká se mu také glutasol nebo wei-su. V USA se označuje jako Vetsin nebo MSG (Mono Sodium Glutamate).

Kontroverzní, stokrát zatracovaný, přesto u výrobců stále oblíbený glutaman je symbolem instantních pokrmů a průmyslově zpracovávaných potravin. Je spojován s umělými přísadami potravin, přestože může mít přírodní původ. Glutamát se vyskytuje přirozeně i v primárních potravinách. Dokonce je součástí nejenom rostlinných, ale i živočišných organismů, člověka nevyjímaje.

Chutná to jako polévka nebo jako glutamát? Mnozí lidé už tyhle chutě ani nedovedou rozeznat. 

Existuje přírodní glutamát?

Glutamát sodný je krystalickou solí kyseliny L-glutamové. Jde o aminokyselinu, která se naprosto přirozeně vyskytuje v živých organismech.

V přírodě ji hojně najdeme v houbách, v menší míře třeba v rajčatech, hrášku, sóje, obilovinách nebo luštěninách. Bohatým zdrojem kyseliny glutamové je také mořská řasa Lamaria japonica, která se tradičně využívá v japonské a čínské kuchyni. Asijská kuchyně dokonce právě kvůli glutamátu rozšířila čtyři základní chutě. Vedle sladké, slané, hořké a kyselé znají v Asii i chuť „umami“. Je to právě masová, živočišní chuť glutamátu.

Kyselina L-glutamová jako jedna z aminokyselin tvoří základní stavební kameny bílkovin. Nachází se proto v mase, které jíme. A pochopitelně je přirozenou součástí bílkovin lidského těla, které syntetizuje asi 50 g glutamátu denně.

V lidském těle se kyselina glutamová podílí například na metabolismu tuků nebo detoxikaci amoniaku. Má významný vliv na činnost nervové soustavy. Funguje jako přenašeč nervových vzruchů v mozku.

Spoluúčastní se procesů učení a paměti, ale také přenosu bolestivých podnětů nebo koordinaci pohybů. To vzbuzuje obavy, zda nefyziologická forma této látky v podobě potravinového aditiva, tedy éčka, nemůže v činnosti nervové soustavy způsobovat potíže.

Asijská kuchyň je proslavená používáním glutamanu. Mezi zdravé jídla ale tyhle recepty nepatří. Sáhněte po čerstvých jídlech bez zahušťovaných omáček. 

Glutamany jako éčka

V současnosti je v celé EU povoleno přidat až 10 g glutamanu na kilogram vyrobené potraviny. U koření není horní hranice stanovena vůbec.

I to je důvod, proč se vyhýbat polotovarům a zpracovaným potravinám. Zaměřte se na čerstvé potraviny a BIO kvalitu.

VÍTE, že směs Blendea SUPERGREENS je vyrobena pouze z 5 zelených superpotravin v ryzí BIO kvalitě? To znamená žádná éčka, žádné přidané barvy či aroma. Pouze čistá síla přírodní detoxikace díky čistým superpotravinám se šetrným zpracováním. 

Blendea – 5 silných superpotravin v BIO kvalitě pro podporu vitality, imunity a detoxikace

Glutamany, nejenom kyselina glutamová a glutaman sodný, ale také glutamát draselný, vápenatý, amonný nebo hořečnatý, se přidávají zejména do dochucovadel. Velké dávky nabízejí také kořenící směsi, sušené polotovary, instantní pokrmy apod.

Glutamany v potravinářství:

• E 620 Kyselina glutamová
• E 621 Glutamát sodný
• E 622 Glutamát draselný
• E 623 Glutamát vápenatý
• E 624 Glutamát amonný
• E 625 Glutamát hořečnatý

Výrobci glutamát do potravin přidávají i jako hydrolyzát zdroje bohatého na kyselinu glutamovou. Ten se pak nemusí označovat jako éčko. Ve složení dané potraviny stačí uvést jen konkrétní hydrolyzát, např. výtažek z droždí.

„Názvů, které se snaží zneprůhlednit fakt, že je v potravině glutamát, je asi deset,“ popisuje předseda Sdružení Zdravá potravina Rudolf Náprstek.

Přísady potravin s obsahem glutamátu:

• bílkovinný hydrolyzát
• výtažek z droždí
• kvasnicový výtažek
• kvasnicový extrakt
• extrakt z pekařského droždí
• rostlinný bílkovinný hydrolyzát
• sojový bílkovinný hydrolyzát
• hydrolyzovaná rostlinná bílkovina
• sojový hydrolyzát
• sójový extrakt apod.

Glutamát najdeme asi ve 3,3 % potravin, které se prodávají na Evropském trhu. V červenci 2017 přitom Evropský úřad pro bezpečnost potravin – EFSA přehodnotil bezpečnost glutamátů a doporučil omezit jejich příjem. Za zdraví bezpečnou se považuje denní příjem 30 mg glutamátů na kilogram tělesné hmotnosti.

EFSA současně doporučil přezkoumat maximální limity pro kyselinu glutamovou a glutamáty přidávané do potravin, především pro jemné pečivo, polévky a bujóny, omáčky, maso a masné výrobky, koření a doplňky stravy.

Bujony a masoxy – v české kuchyni tradiční surovina, od které se již ale naštěstí upouští 

Nežádoucí účinky glutamanů

Dle posledního stanoviska EFSA se za prokázané nežádoucí účinky na člověka při příjmu vyšších dávek glutamanů považují bolesti hlavy, zvýšený krevní tlak a zvýšená hladina inzulínu.

Již v roce 1968 dal do souvislosti Robert Ho Man Kwok zdravotní problémy jako bolesti hlavy, pocení, závratě, pálení žáhy, bušení srdce nebo dokonce zvracení s častou konzumací asijských pokrmů s vysokým obsahem glutamanů. Dal tak vzniknout pojmu Kwokova nemoc nebo tzv. syndrom čínské restaurace.

Později se však objevili studie, které syndrom čínské restaurace zpochybnily. To nic nemění na tom, že velké dávky glutamátů mohou u některých citlivějších jedinců vyvolat potíže.

Někteří lidé mohou na kyselinu glutamovou a glutamany reagovat jako na alergeny. Dle serveru Férpotravina.cz jsou nevhodné pro děti a spadají do té nejrizikovější kategorie. I proto se řadí na seznam nebezpečných éček.

I v seznamu časopisu dTest se kyselina glutamová a glutamany označují jako nebezpečné přísady, dokonce se zde zmiňuje syndrom čínských restaurací, ovšem s tím, že negativní vliv na lidské zdraví nebyl dostatečně prokázán.

Glutaman přispívá k nadváze

Na negativní účinky glutamanu dlouhodobě upozorňuje Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc., autorka knihy Doba jedová. Ta o škodlivosti glutamanu hovoří i na kameru v pořadu A DOST! Mj. uvádí, že příjem glutamanu snižuje pocity sytosti a tedy může vést k tloustnutí. Celé video na portálu Stream.cz.

Ve zmíněném videu se mj. dozvíte i to, jak zmírnit negativní působení glutamanů v lidském těle. Profesorka Strunecká doporučuje především kurkumu, plody goji (kustovnice čínskou) a chlorellu.

Ano, chlorella v prvotřídní BIO kvalitě je také součástí směsi zelených potravin Blendea SUPERGREENS. Ta obsahuje pouze 5 čistě přírodních ingrediencí v BIO kvalitě.

Vedle chlorelly jde o spirulinu, zelený ječmen a mladou pšenici. K tomu špetka máty na provonění. Žádné další přísady, žádná aditiva, žádná éčka, žádný uměle přidávaný glutamát. A přesto je chuť svěží a na výbornou!

Názor na glutaman si můžete udělat i ze slov uznávaného dietologa a výživového odborníka RNDr. Petra Fořta, CSc. Ten na serveru AZrodina.cz upozornil na „návykovost“ potravin s obsahem glutamátu.

Je to proto, že jsou příliš slané a chuťově výrazné. Výrobce se glutamátem dle jeho slov snaží uspokojit náročné chuťové pohárky s potravinou původně nepříliš zajímavé chuti.

POZNEJTE A VYHNĚTE SE I OSTATNÍM NEBEZPEČNÝM ÉČKŮM: 

• Konzervanty, které udrží čerstvost, ale ne výživnost potraviny. 
• Podrobně o škodlivosti éček.