Lidský organismus je složitým systémem, kde v jednom jediném okamžiku probíhá nespočet biochemických pochodů.
Skládá se z mnoha různorodých buněk, orgánů a soustav, které zabezpečují jeho správné fungování. Předpokladem ke správnému fungování těla je zdravá strava. Ta je pak zdrojem základních živin, které dodají tělu energii, ale také mikroživiny jako je např. železo.
Dlouhodobý nedostatek železa vede k anémii (chudokrevnosti), což má za následek nedostatečné zásobení těla kyslíkem a s tím pak spojené problémy jako je únava, bolesti hlavy, opakující se infekty a pod.
Varovné příznaky mohou být i méně nápadné a člověk si je s nedostatkem železa jen stěží spojí. Nechybí náhodou železo i vám?
Železo v lidském těle
Tělo dospělého člověka obsahuje jen asi 4 gramy železa, přesto se bez tohoto prvku neobejde.
Železo plní v lidském těle celou řadu životně důležitých funkcí, a tak je nezbytné ztráty železa doplňovat stravou.
- Železo na jedné straně řadíme mezi životně důležité mikroprvky,
- na druhé straně působí ve velkých dávkách na lidské tělo toxicky. Více v článku o toxických kovech.
Aktivní železo je vázáno zejména v krevním barvivu hemoglobinu (asi 67 %).
Skoro 20 % železa je vázáno v zásobní bílkovině feritinu, která je uložena v játrech, slezině, kostní dřeni a střevní sliznici.
Příznaky nedostatku železa v organismu
Únava, celková slabost, dechové a polykací potíže, psychická nepohoda, podrážděnost, snížená koncentrace, také bolesti hlavy, otoky končetin, popraskané koutky, afty, třepení nehtů, lámání vlasů nebo bledost pokožky – to všechno mohou být projevy nedostatku železa v organismu.
Vedoucí laboratoře anemií Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze hematolog MUDr. Jaroslav Čermák pro mojezdravi.cz
Dlouhodobá, postupně se prohlubující anemie z nedostatku železa může vést ve svém důsledku k poškození orgánů, které jsou závislé na nepřerušované dodávce vysokého množství kyslíku dopravovaného krví.Takovým orgánem je zejména srdce. U jiných vzácnějších typů anémií, jejichž příčinou není nedostatek železa, může být pro organismus nebezpečný naopak nadbytek železa, který vzniká kvůli zvýšenému rozpadu krvinek či dodáním železa v transfuzích při korekci anémie.
Některé anémie, které vznikají poruchou na časném stupni vývoje krvinky, mohou být doprovázeny současnou poruchou bílých krvinek a krevních destiček, kdy dochází k vážným poruchám organismu.
Význam železa v lidském organismu
- Železo je součástí krevního barviva (hemoglobinu), přes které se přenáší kyslík a tím se podílí na okysličování všech buněk a tkání.
- Funguje jako prevence anémie (chudokrevnosti).
- Železo (hemoglobin) je tedy nezbytné pro růst tkání, činnost srdce a svalů.
- Dostatečné prokrvení se podílí na správné funkci nervové soustavy, paměti a dostatečné koncentraci. Při dostatečném prokvení je i tělo více odolné vůči běžnému nachlazení.
- Železo zvyšuje odolnost organismu vůči nemocem.
- Působí proti nadměrné únavě a vyčerpání. A i naše pokožka při dostatečném množství železa (červených krvinek) má přirozený a zdravě narůžovělý vzhled.
- Nicméně železo v lidském těle není důležité jen pro dostatečnou tvorbu červených krvinek a následný přenos kyslíku, ale jako součást cytochromů zajišťuje přenos elektronů v dýchacím řetězci a tedy správnou tvorbu energie. Zde je další souvislost s únavou a vyčerpáním při nedostatku železa.
Jak doplnit železo snadno a rychle?
Doplňte železo jednoduše a pohodlně kapslemi Blendea Železo + Vitamín C. Céčko do nich přidáváme pro lepší vstřebatelnost. Díky tomu v denní dávce přijmete maximum železa.
VÍTE, že Blendea Železo+Vitamín C obsahuje v jedné dávce až 100 % denní doporučené dávky železa pro dospělého člověka?
Jaká je doporučená denní dávka železa?
Doporučená denní dávka železa se odvíjí od věku a pohlaví.
Nedostatek železa hrozí především ženám v produktivním věku (zejména při silném krvácení), po porodu (jednorázová velká krevní ztráta) a lidem, kteří mají byť nepatrné krvácení do GIT (gastrointestinální trakt) např. při vředových chorobách, opakovaných zánětech střev nebo rakovině nějaké součásti GIT.
Praktická lékařka pro dospělé MUDr. Lucie Kšicová pro mediclinic.cz
Vstřebávání železa do organismu lze zvýšit dostatkem vitaminu C a mědi, vitaminu A, kyseliny šťavelové (obsažené např. v máku, špenátu, rebarboře a pohance).U železa ale rozhodně neplatí přirovnání „Čím více, tím lépe!“
Nadbytek železa v organismu může způsobit poškození vnitřních orgánů a existuje i zvýšené riziko vzniku cukrovky, infarktu nebo některých druhů rakoviny.
- doporučená denní dávka železa pro děti (1 – 10 let) je 7 – 10 mg
- doporučená denní dávka železa pro dospívající: 12 – 15 mg
- doporučená denní dávka železa pro ženy: 15 – 18 mg
- doporučená denní dávka železa během těhotenství: 20 – 30 mg
- doporučená denní dávka železa pro muže: 8 – 10 mg
Železo v potravinách
Pestrá strava dokáže zajistit dostatečný přísun železa. ALE – ve stravě bývá průměrně 10–50 mg železa za den, ale vstřebá se pouze 10–15 %.
Záleží hlavně na formě a dalších složkách ve stravě obsažených.
Bohužel, v jídelníčku většiny lidí železo chybí, přestože se vyskytuje v potravinách živočišného i rostlinného původu.
Dle Světové zdravotnické organizace trpí anémií z nedostatku železa zejména lidé v rozvojových zemích, kvůli nedostatku kvalitní stravy, ale ani evropské obyvatelstvo nemá ve stravě železa dostatek.
Zde je to ale dáno spíše moderními trendy v dietách.
Příkladem mohou být data z Velké Británie, kde má dle odhadů nízkou zásobu železa hned 23 % žen ve věku 16 – 45 let a celých 6 % je kvůli nedostatku železa anemických.
K nejvýznamnějším zdrojům železa se řadí především hovězí maso, jehněčí maso a vnitřnosti – játra.
Železo však najdeme i v rostlinných zdrojích, k těm nejbohatším zdrojům se řadí obiloviny, luštěniny, listová zelenina a zelené potraviny, sója, droždí, ořechy, sušené ovoce (meruňky, švestky, rozinky) nebo sušené houby.
Zvolit živočišné nebo rostlinné zdroje železa?
V potravinách živočišného původu se železo vyskytuje ve formě železnatých solí (hemové železo), zatímco v rostlinných zdrojích má podobu železitých solí (nehemové železo).
Vstřebávání železa z potravin živočišného původu je asi 30 %, u potravin rostlinného původu je to jen 10 %.
Přestože koncentrace železa je obecně vyšší v potravinách rostlinného původu, tak kromě již uvedené jiné chemické formy rostliny obsahují další látky jako oxaláty, fytáty, taniny, šťavelany…, jež tvoří se železem nerozpustné komplexy, z kterých pak lidský organismus nedokáže železo využít.
Ohroženou skupinou jsou tedy i vegetariáni.
Vstřebávání železa příznivě ovlivňuje vitamín C (kyselina askorbová), ale třeba také kyselina listová, měď nebo živočišné bílkoviny.
Naopak negativně na vstřebávání železa působí mimo už uvedeného vápník (inhibuje absorpci), vláknina nebo třísloviny (káva, čaj).
Obsah železa v organismu tedy negativně ovlivňuje nadměrná konzumace kávy, černého čaje, čokolády nebo některých léků.
Na těžkém nedostatku železa se nepříznivě podepisují také drastické diety nebo násilné jednostranné změny stravování.
Obsah železa v některých potravinách podle Centra pro databázi složení potravin při Ústavu zemědělské ekonomiky a informací/2/ – na 100 g potraviny
- sušené houby (hřib smrkový): 69,7 mg
- pšeničné otruby: 19 mg
- droždí (sušené): 17,6 mg
- vepřová játra: 15,3 mg
- dýňová semínka (sušená): 15 mg
- slunečnicová semínka: 12,3 mg
- sója: 8,7 mg
- čočka: 5 mg
- hovězí maso (vařená kýta): 4,9 mg
- fazole (sušené): 4,7 mg
- pšenice jednozrnka: 4,6 mg
- třtinový cukr: 4,5 mg
- ovesné vločky: 4,4 mg
- špenát: 3,3 mg
- ječmen nahý: 3 mg
- rozinky: 2,6 mg
Vysoký podíl železa najdeme i v běžném koření, např. majoránka obsahuje ve 100 g hned 374,2 mg železa, tymián 123,6 mg, sladká paprika 23,6 mg, černý pepř 17,3 mg, skořice 17,2 mg železa.
Nicméně je potřeba si uvědomit, že se jedná právě o to hůře vstřebatelné a využitelné nehemové železo.
Netradiční zdroje železa
Špenát to není, ale jiné zelené potraviny ano. Ve společnosti pořád panuje mnoho mýtů ohledně stravování, jedním z nich je ten o špenátu jako zdroji železa.
Jistě na tom má podíl i kreslený Pepek námořník, kterému po plechovce špenátu “naskočí” svaly a je hned plný síly. Původ tohoto mýtu ale sahá ještě za filmovou éru.
V 19. století totiž vědec Erich von Wolf ve své studii chybně uvedl, že špenát obsahuje 35 mg na 100 g železa.
Ve skutečnosti však obsahuje železa desetkrát méně, podobně jako jiné druhy listové zeleniny. Železo ze špenátu má navíc omezenou vstřebatelnost kvůli obsahu kyseliny šťavelové.
Ale i přesto se dá řídit zelenou barvou. Hodnotné zdroje železa najdeme mezi zelenými potravinami jako je zelený ječmen, mladá pšenice, chlorella či spirulina.
Ty vedle železa obsahují i další nutričně cenné látky. Pokud půjde o krvetvorbu, významný je především obsah chlorofylu.
Světová zdravotnická organizace pro vysoký obsah železa a proteinů vyzdvihuje zejména spirulinu.
Jako užitečná potravina, jídlo nebo doplněk stravy je vhodná pro každého včetně dětí. Ve svém složení toho nabízí skutečně hodně, mj. železo ve skvěle vstřebatelné podobě.
Rozhovor s odborným garantem článku Ing. Hanou Stříteckou, Ph.D. o potřebě a účincích železa v lidském těle
Paní inženýrko, v dětství jsme si často mysleli, že železo jako minerál je něco v podobě hřebíku nebo kusu kovu někde v těle. Jak se železo do těla dostává a které orgány ho potřebují nejvíce?
Železo se do těla vstřebává ve střevě (duodenu a horní části jejuna) buď vázané do lipofilního komplexu nebo jako ve vodě rozpustný chelát.
V těle je pak zejména jako součást krevního barviva hemoglobinu nebo jako součást cytochromů v buňkách pomáhá při přenosu elektronu v dýchacím řetězci při tvorbě energie (ATP).
Pak je ještě součástí enzymů, které “vychytávají” volné radikály a tím chrání buňky před poškozením. Tedy lze říci, že železo v nějaké formě – resp. účinek železa potřebují v těle téměř všechny buňky a tkáně.
Trpí dnes lidé nadbytkem železa, nebo je obecně stravování v Čechách na železo chudé?
Nadbytkem železa, pokud nejde o patologickou intoxikaci, určitě lidé netrpí, ani v minulosti netrpěli, spíše naopak.
Problémem je cílené nahrazování červeného masa bílým, jen bílkovinnými preparáty (zejména ženy) nebo uzeninou (kde je podíl železa oproti masu vždy nižší) a zvýšenou konzumací rostlinné stravy bohaté na látky snižující vstřebatelnost železa (opět zejména ženy).
Co železo a vegetariáni/vegani? Mají ho ve své stravě dostatek?
Při kvalitním a vyváženém vegetariánském/veganském jídelníčku může být sice zajištěn dostatek železa, ale tzv. nehemového železa, které je hůře využitelné, tedy je potřeba dbát na dostatečný přísun z různých zdrojů zejména u silně menstruujících žen a těhotných.
Železo se doporučuje hlavně silně menstruujícím ženám. Máte pro ně tip pro opravdu rychlé doplnění?
Kvalitní červené maso jako telecí nebo zvěřina.
Je železo z potravin lehce vstřebatelné, nebo je k tomu potřebný například tuk, jak je tomu u vstřebávání vitamínů?
Neřekla bych lehce, nicméně není vázáno na konzumaci další složky. Jeho vstřebávání sice podporuje vitamín C, ale zde je spíš větší problém s látkami, které vstřebávání omezují.
Jsou zejména v rostlinné stravě – fytáty, šťavelany, taniny, třísloviny, vláknina… Nicméně abychom spílali pouze rostlinám, tak železo se nemá úplně rádo s vápníkem, tedy kombinace kus hovězího a tvaroh taky nebude optimální.
Lidé si železo v potravinách spojují zejména se špenátem. Nedávno ale byl vysoký obsah železa ve špenátu dementován a údajně nijak výrazně nepřesahuje obsah železa v jiné zelenině. Je to pravda?
Ano, zde bohužel kdysi došlo k chybě v desetinné čárce. Další propagace špenátu pak byla díky Pepkovi Námořníkovi, který po plechovce špenátu měl okamžitě velké svaly a velkou sílu.
Doporučujete železo přijímat i v doplňcích stravy, nebo je vhodnější zařadit běžné zdroje?
Určitě je lepší vše zvládnout stravou, už jen proto, že stravou se rozhodně železem nepředávkujete, doplňku, případně léku už by to “vyjít” mohlo.
Na trhu je i spousta minerálek a vod s vysokým obsahem železa. Jsou vhodné na každodenní pití?
Měla jsem za to, že naše minerálky jsou bohaté na sodík 🙂 🙂 🙂 Pokud máte na mysli již léčivé vody, tak určitě by měly být pouze doplňkem, nikoli základem pitného režimu.
Určitě sem patří kvalitní červené maso – telecí, hovězí, zvěřina. Z rostlinných pak hlavně luštěniny a obiloviny.
Lze se železem i předávkovat? Jak takové předávkování vypadá?
Z běžné stravy nikoli. Muselo by se jednat o otravu nebo onemocnění ať už dědičné nebo po opakovaných transfuzích a nadbytečném užívání přípravků obsahující železo (primární nebo sekundární hemochromatóza), kdy dochází ke zvýšenému vstřebávání železa ze střeva.
Přebytečné železo se pak ukládá v játrech, srdci, pankreasu, nadledvinách, kde působí toxicky – může katalyzovat chronické reakce vedoucí k tvorbě volných radikálů, které pak narušují správnou funkci daných orgánů.
Kromě zhoršení vybraných biochemických parametrů projevem je hyperpigmentace kůže nebo třeba i Diabetes Mellitus.
Jak se běžně projevuje nedostatek železa? Všimne si člověk těchto příznaků, nebo je potřebný rozbor krve?
Všimnout si ho může, je ale otázkou, zda ho skutečně spojí s nedostatkem železa. Jedná se o únavu, pokles výkonnosti, pozornosti, bledá kůže případně i bolesti hlavy.
Mnohokrát děkuji za cenné a užitočné informace, paní Střítecká.
DÁLE ČTĚTE: Podrobný článek s rozhovorem s Ing. Hanou Stříteckou, Ph.D. na téma přerušovaný půst a jeho rizika i benefity.
- 1 Železo v lidském těle
- 2 Příznaky nedostatku železa v organismu
- 3 Význam železa v lidském organismu
- 4 Jak doplnit železo snadno a rychle?
- 5 Jaká je doporučená denní dávka železa?
- 6 Železo v potravinách
- 7 Zvolit živočišné nebo rostlinné zdroje železa?
- 8 Netradiční zdroje železa
- 9 Rozhovor s odborným garantem článku Ing. Hanou Stříteckou, Ph.D. o potřebě a účincích železa v lidském těle
- 9.1 Paní inženýrko, v dětství jsme si často mysleli, že železo jako minerál je něco v podobě hřebíku nebo kusu kovu někde v těle. Jak se železo do těla dostává a které orgány ho potřebují nejvíce?
- 9.2 Trpí dnes lidé nadbytkem železa, nebo je obecně stravování v Čechách na železo chudé?
- 9.3 Co železo a vegetariáni/vegani? Mají ho ve své stravě dostatek?
- 9.4 Železo se doporučuje hlavně silně menstruujícím ženám. Máte pro ně tip pro opravdu rychlé doplnění?
- 9.5 Je železo z potravin lehce vstřebatelné, nebo je k tomu potřebný například tuk, jak je tomu u vstřebávání vitamínů?
- 9.6 Lidé si železo v potravinách spojují zejména se špenátem. Nedávno ale byl vysoký obsah železa ve špenátu dementován a údajně nijak výrazně nepřesahuje obsah železa v jiné zelenině. Je to pravda?
- 9.7 Doporučujete železo přijímat i v doplňcích stravy, nebo je vhodnější zařadit běžné zdroje?
- 9.8 Na trhu je i spousta minerálek a vod s vysokým obsahem železa. Jsou vhodné na každodenní pití?
- 9.9 Vyjmenujte prosím potraviny s největším obsahem železa.
- 9.10 Lze se železem i předávkovat? Jak takové předávkování vypadá?
- 9.11 Jak se běžně projevuje nedostatek železa? Všimne si člověk těchto příznaků, nebo je potřebný rozbor krve?
Dobrý den, paní Křivánková,
uvádíte, že čokoláda negativně ovlivňuje příjem železa. Ostatní zdroje (včetně lékařů na transfuzní stanici) její konzumaci doporučují.
V článku dále zcela chybí informace informace o rozdílu mezi dvojmocným (živočišné zdroje) a trojmocným (rostlinné zdroje) železem, přičemž příjem železa přes střevní stěny je násobně rozdílný.
Upřímně, článek na mne působí nevyváženě vegetariánsky, proto mezi oblíbené stránky nepůjde. 🙂
Dobrý den Romane,
v první řadě děkuji za komentář a Váš zájem o zdravou stravu. Informace o vstřebatelnosti železa z živočišných vs. rostlinných zdrojů zazněla, v populárně naučném článku mi to přijde dostatečné. Nevidím nutnost zabředat do chemických podrobností. Ale souhlasím, jako vegetariánovi se mi těžko popisují „živočišné zdroje“, protože etika získávání takových zdrojů je z mého pohledu srdcervoucí. Ostatně i Einstein prohlásil: „Nic nebude lidskému zdraví prospěšnější a nic nezvýší šance na zachování života na Zemi více než přechod na vegetariánskou stravu,“ a to toho o železe jako chemickém prvku jistě věděl více než Vy nebo já.
Co se týká čokolády, v článku píšu, že „nadměrná konzumace čokolády negativně ovlivňuje vstřebávání železa,“ nikoli „konzumace čokolády. Není pravda, že všechny ostatní zdroje konzumaci čokolády doporučují.
Např. MUDr. Dagmar Brančíková, z Interní hematoonkologické kliniky FN Brno ve článku pro magazín Interní medicína v praxi: Jak ovlivnit anémii stravováním? (dostupný https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2012/05/13.pdf) doslova píše: “ Jeden šálek čaje nebo kávy spolu s jídlem
snižuje celkovou absorpci železa o 75–80 %. Oxaláty působí obdobným mechanizmem. Obsahují je hlavně špenát, kapusta, červená řepa, ořechy, čokoláda, čaj, pšeničné otruby. Odkazuje přitom na literaturu: Blattná J, et al. Výživa na začátku 21. století. Praha: Společnost pro výživu: NutriVIT, 2005; 79 s. Chápu, že bych v tom případě musela zavrhnout i špenát, u nadměrného množství čokolády přece jenom zůstanu, už jenom kvůli tomu, že nadměrné množství čokolády opravdu nemůže prospět ani v dalších ohledech. A to nemluvím o tom, že se pod pojmem čokoláda zpravidla myslí sladká pochoutka plná jednoduchých cukrů a tuků, s minimálním podílem pravého kakaa.
Pokud jde o fungování lidského organismu, každý článek bude vždy určitým zjednodušením. Samotný metabolismus železa by zabral na celou knihu a stejně by v ní nebylo vše. Nehledě na to, že pokud jde o zdravou stravu, neexistuje jeden univerzální návod, neshodnou se ani výživoví specialisté či lékaři. Romane, prosím tedy o trochu pochopení pro můj pohled, který je jistě zjednodušený a částečně subjektivní i přesto, že jsem se snažila o objektivitu. Předem děkuji.
Dobrý deň,
myslím, že článok je pomerne zaujímavo spracovaný a keďže sa posledných pár týždňov zaoberám železom v organizme chcel by som sa aj niečo spýtať.
Prečítal som XY článkov, rôznych diskusii, no nikde som nenašiel hodnoty, ktoré by si človek vedel predstaviť v reálnom živote. Myslím tak „laicky“ povedané hlavne o prebytku/predávkovaní. Napríklad norma pre mužov je okolo 10mg na deň, no videl som aj 14, 15 a niekde 20mg a viem že vstrebavanie železa záleží hlavne na strave.
Takisto som si prečítal, že vraj 45mg je maximálna denná davka no niekde bolo, že aj 75mg denne človek prijme.
Chcel by som vedieť,
1.či klasické multivitamínové doplnky, ktoré obsahujú 10mg (niektoré 14mg) užívané povedzme 2 týždne, môžu nejako výrazne zvýšiť hladinu železa.
2. či bylinkové čaje, ktoré sú známe tým, že obsahujú triesloviny by mohli výrazne znižovať železo v organizme
Ďakujem vopred za odpoveď a prajem pekný deň
Dobrý deň, ospravedlňujem sa za oneskorenú odpoveď. Otázku som preposlal výživovej poradkyni Eve Tóth. Odpovedala nasledovne:
„V první řadě by bylo dobré znát důvod, proč se natolik zabýváte právě železem. Máte anemii? Železo je z potravy velmi těžko využitelné, jelikož ojeho vstřebatelnisti rozhoduje spousta aspektů. Například, mělo by se užívat 30 minut před jídlem a následující jídlo my nemělo obsahovat mléčné výrobky. Osobně doporučuji železo na předpis od doktora, třeba Maltofer, se kterým mám osobní zkušenost. Doporučuji dávku 50mg. Jelikož ale železo snižuje motilitu střev, je potřeba dbát na i životosprávu. Nevím, v jak velkém množství byste musel pít ten čaj, aby Vám snižoval železo. Nepřijde mi to pravděpodobné.“
Dúfam, že Vám bude odpoveď postačovať. Prajem pekný deň a pevné zdravie.
Dobrý deň, ďakujem za odpoveď, no nemyslel som problém so železom v zmysle nedostatku, ale skôr nadbytku (predávkovania), keďže sa v odborných člankoch spomína alebo skôr varuje nielen pred nedostatkom/anémiou ale aj nadbytkom. Zaujímal ma konkrétne názor na dávky železa v multivitaminových doplnkoch, ktoré bežne bývajú okolo 10mg, či môžu nejak výrazne uškodiť človeku pri uživaní 1tbl/denne 2-3 týždne alebo či sa jedná o bezpečné množstvo nad ktorým sa netreba zastavovať. Aj vitamín C podporuje vstrebávanie železa a kopec ľudí denne bere 1000mg kyseliny askorbovej. Terapeutické dávky železa sú vraj okolo 100mg a viac no tam už je potvrdená anémia. Ďakujem vopred za odpoveď
Tento článek má být údajně pod odborným dohledem, ovšem jako první a největší obrázek a tedy pocitově jako nejlepší volbu potraviny se železem uvádíte ten nešťastný zatrolený špenát, který byl dlouhé desítky let mylně považován za úžasný zdroj železa, a to přesto, že vámi udávané množství železa, je z daných potravin nejmenší (což je správně), tedy je nejméně výhodná a pro doplnění železa naprosto nesmyslná. Tím, že tam ten špenát máte udržujete blud na životě, protože ne každý si přečte ty hodnoty na 100g. To ani neřeším, že je ve špenátu kyselina šťavelová, která železo váže a naopak ho z těla odvádí, což dělá z doporučování špenátu, jako zdroje železa již parodii.
Dobrý den, děkuji za komentář, každopádně musím napsat, že jste článek zřejmě nečetl úplně pozorně a celý.
– náhledový obrázek s Pepkem námořníkem byl záměr, protože každý si tuto personu představuje jako silného muže, který konzumuje špenát. I díky tomu dávnému omylu s obsahem železa lidé pořád tuto konotaci mají v mysli a chápou /repsektive jsem to při publikaci článku předpokládal/ souvislost mezi špenátem, železem a sílou
– špenát obsahuje poměrné hodně železa v porovnání s jinou zeleninou, ale v článku jsme ho nijak nevelebili. V seznamu potravin je až třetí od konce, takže ano, ve srovnání s potravinami v seznamu patří mezi potraviny s nižším obsahem železa, přesto je ale pořád jeho významným zdrojem oproti jiné zelenině.
Každopádně mýtus o obsahu vyvracíme jak v článku, tak v samotném rozhovoru s Ing. Stříteckou, Ph.D. Pro jistotu přikládám předmětné výňatky, jinak jsme zde špenát nijak neheroizovali.
„Netradiční zdroje železa
Špenát to není, ale jiné zelené potraviny ano. Ve společnosti pořád panuje mnoho mýtů ohledně stravování, jedním z nich je ten o špenátu jako zdroji železa. Jistě na tom má podíl i kreslený Pepek námořník, kterému po plechovce špenátu “naskočí” svaly a je hned plný síly. Původ tohoto mýtu ale sahá ještě za filmovou éru.
V 19. století totiž vědec Erich von Wolf ve své studii chybně uvedl, že špenát obsahuje 35 mg na 100 g železa. Ve skutečnosti však obsahuje železa desetkrát méně, podobně jako jiné druhy listové zeleniny. Železo ze špenátu má navíc omezenou vstřebatelnost kvůli obsahu kyseliny šťavelové.“
„Lidé si železo v potravinách spojují zejména se špenátem. Nedávno ale byl vysoký obsah železa ve špenátu dementován a údajně nijak výrazně nepřesahuje obsah železa v jiné zelenině. Je to pravda?
Ano, zde bohužel kdysi došlo k chybě v desetinné čárce. Další propagace špenátu pak byla díky Pepkovi Námořníkovi, který po plechovce špenátu měl okamžitě velké svaly a velkou sílu.“
Pokud byste našel v jiných článcích nesrovnalosti nebo námět, co doplnit, neváhejte nám opět napsat.
Přeji krásný víkend a pevné zdraví.
Děkuji za diskuzi, považuju ji za hodnotnější než samotný článek. Kdyby autorka dala jenom odkaz na práci MUDr. Dagmar Brančíkové jak píše ve své odpovědi, udělala by víc než tímhle nedodělkem. Práci přidávám víc hodnoty než fanatické vegetariánce, které není schopná přednést všechny informace o živočišných zdrojích železa a jejich až 5x větší vztřebatelnosti, protože je to „srdce rvoucí“ se o tom zmínit. Hledal jsem informace o doplnění železa, jelikož jsem dárce krve. Děkuji za informace všem diskutujícím.
Děkuji za Váš příspěvek, Tomáši. Oceňuji i Vaši dárcovskou aktivitu 🙂
Přeji hezký den a vždy dostatek železa v krvi.
Dobrý den, byla mi zjištěna hemochromatoza, kde moje tělo neumí zpracovat železo a mám ho v těle přebytek, totiž do budoucna nemám míč dobre vyhlídky :-(. Jde s tím prosím něco udělat? Myslím, jestli vynechat všechny potraviny s obsahem železa? Nebo jak si sama mohu prosím pomoci? 🙏 mám zatím jen nějakou hraniční verzi, ale mám. Budu vděčná za jakoukoliv radu 🙏
Děkuji.
Dobrý den, Pavlo.
Zcela určitě postupujte podle doporučení lékaře, který Vám poruchu diagnostikoval. Jistě jste nějaké dostala.
Z tipů, které jsem dohledal na internetu, dále vyzkoušejte:
– Omezte konzumaci potravin bohatých na železo. Seznam potravin najdete zde.
– Vyhněte se užívání vitamínu C s potravinami bohatými na železo (Céčko zvyšuje jeho vstřebávání a je tak pro tělo dostupnější)
– Můžete pravidelně darovat krev, pokud to lékař vyhodnotí jako bezpečné (zeptejte se).
– Vyhněte se používání železného nádobí, a volte jiné kovy, sklo, dřevo či plast.
Jinak ale dodržujte lékařem doporučené kroky.
Krásný den a vždy pevné zdraví přeje Lukáš z blogu Blendea
Prej jehněčí.. zvířecí miminko uvádět jako zdroj železa.. to je psycho
Dobrý den, Michalo.
Musím vysvětlit, že při psaní článků vycházíme z odborných zdrojů a neorientujeme se podle „emocí“ či lítosti.
Cituji odborný zdroj:
„Hemové železo ze živočišných zdrojů se snadněji vstřebává než železo nacházející se v rostlinných potravinách (nehemové železo).“
Rozumím, že se Vám jehňátko jako výborný zdroj hemového železa nemusí líbit ze „sentimentálních příčin“, nicméně jako stránka pojednávající o zdravé skladbě jídelníčku toto nemůžeme ignorovat ani nijak cíleně zamlčovat.
Děkuji za poznámku a přeji krásný den ať už se živočišnými nebo méně vstřebatelnými rostlinnými zdroji železa 🙂 Výběr máte v rukou sama.
Lukáš Chládek z blogu Blendea
Dobrý den,
dlouhodobě trpím nízkou hladinou železa v krvi. Dříve jsem měla hladinu železa na dolní hranici normy pro člověka. Byla jsem pravidelným dárcem krve.
Po porodu druhého dítěte jsem se dostala na úroveň 7qmol/l (Fe v krvi). Začala jsem užívat Sorbifer Durules 320mg/60mg 1 tabletu, užívám na noc posledních 5 měsíců pravidelně 1 denně. Hodnota Fe v mé krvi nicméně stále klesá, aktuálně je na úrovni 4qmol/l.
Menstruační krvácení jsem díky antikoncepci zredukovala na velmi nízké krvácení.
Dostala jsem doporučení říct si u lékaře o doplnění železa formou infuze nebo přímo injekční formou.
Jaký máte názor na tuto radu, prosím?
Děkuji předem za odpověď.
Dobrý den.
Poradit Vám mohu pouze to, co Vám doporučuje lékař. Má o Vašem stavu i příčině deficitu železa nejpodrobnější přehled, díky čemu Vám opět pouze on dovede poradit nejlépe. U nás v redakci bohužel tyto informace nemáme, takže nelze ani přesně na míru poradit.
Určitě ale jezte potraviny bohaté na železo, které jmenujeme v článku.
Přeji krásný den a pevné zdraví.
Lukáš Chládek z blogu Blendea