Blog, Strana 46

Konzervanty v potravinách patří mezi tzv. éčka – přídatné látky. Jejich funkce je v potravinách klíčová. Konzervují potravinu, a tím prodlužují její trvanlivost. Některé typy potravin by se bez konzervantů vůbec nedaly prodávat, v některých potravinách jsou tedy tato éčka nezbytná.

Jak moc konzervanty jsou nebo nejsou nebezpečné pro lidské zdraví? Jak se v konzervantech, kterých je více než čtyřicet, orientovat a na co si dát pozor? To se dozvíte na řádcích níže.

Proč bychom vlastně měli jíst vše konzervované, když zeleninu a ovoce seženeme celoročně? 

Vážně to nejde bez konzervantů?

Konzervační funkce spočívá v antimikrobiálním působení. Tzn. aditivum brání rozvoji nežádoucích mikroorganismů, jako jsou bakterie nebo plísně. Konzervační funkci však plní i tzv. antioxidanty – látky, které brání oxidativním procesům v potravině.

Jako konzervanty se tradičně uplatňují přírodní látky jako je ocet, sůl nebo cukr, dále kyselina jablečná nebo kyselina mléčná. V průmyslovém zpracování nahrazují přírodní konzervanty bohužel konzervanty syntetické.

Právě výrobní postup a podmínky, zejména pH potraviny ovlivňují to, který z konzervantů se využije. V potaz se berou také typy mikroorganismů, které mohou být v potravině přítomny a které mají prostor se v ní rozvíjet.

Nejčastěji používané konzervanty

• E 200 – E 203 kyselina sorbová a její soli
• E 210 – E 213 kyselina benzoová a její soli
• E 214 – E 219 parahydroxybenzoáty, parabeny (PHB)
• zejména E 214 ethylparaben a E 218 methyparaben
• E 220 – E 228 oxid siřičitý a siřičitany

Méně časté konzervanty

• E 231 – E 232 ortofenylfenol
• E 234 nisin
• E 235 natamycin, pimaricin
• E 239 hexametylentetramin
• E 242 dimetyldikarbonát
• E 280 – E 283 kyselina propionová a propionáty
• E 284 – E 285 kyselina tetraboritá a její sodná sůl
• E 1105 lysozym

TIP: Hledáte potravinu naprostou čistou, v BIO kvalitě, bez bariv a konzervantů? Objednejte si zdravou směs zelených superpotravin Blendea SUPERGREENS. Zlepšuje trávení, dodává energii a posilňuje imunitu. Klikněte na obrázek.

Zvláštní kategorií konzervantů jsou dusičnany a dusitany (E 249 – E 252), které se využívají při konzervaci uzenin. Jsou povolené pouze u některých masných a rybích výrobků a sýrů. Brání rozvoji nebezpečného botulinu, který na lidský organismus působí jako jeden z nejsilnějších jedů.

Samotné užití dusitanů se však považuje za rizikové. V lidském organismu se přeměňují na látky, které mohou mít karcinogenní vlastnosti.

Za dusitany však není náhrada. Spotřebitel je navíc zvyklý na růžovou barvu uzenin. Tu zajišťují právě dusitany. Šunka bez dusitanů má hnědavou barvu a pro spotřebitele nevypadá lákavě. Paradoxně je na šunku, která není růžová, pohlíženo jako na zkaženou.

Také máte rádi krásně růžovoučkou šunku? Barva je výsledkem použitých konzervantů.

Konzervanty jsou dnes (téměř) všude

Konzervanty najdeme takřka ve všech potravinách. Výjimkou jsou potraviny, kde není použití aditiv povoleno a také potraviny určené speciálně pro kojence a malé děti.

V BIO potravinách najdeme především přírodní konzervanty. Povolený je pouze dusitan sodný při výrobě uzenin, protože není možné ho nahradit jinou látkou.

Konzervace potravin

Trvanlivost potravin zajišťují nejenom konzervanty, ale také různé metody konzervace. V průmyslové výrobě jde například o pasterizaci. Jedná se o krátkodobé zvýšení teploty, které zničí velkou část mikroorganismů bez toho, aby došlo k zásadnímu snížení kvality potraviny.

Existují i šetrné konzervační metody jako je nakládání do octa, soli, cukru nebo medu.

Zvláštní konzervační metodou je fermentace (kvašení), která zlepšuje stravitelnost a posiluje výživnou hodnotu potraviny. Jde o proces přeměny sacharidů či jiných organických látek za účasti mikroorganismů, které již potravina obsahuje nebo se do ní přidávají.

• Fermentace může probíhat v kyslíkové atmosféře – například octové kvašení,
• anebo bez kyslíku – alkoholové nebo mléčné kvašení.

Kvašení se využívá u mléčných výrobků, ale také kysané zeleniny (zelí, okurky). Pro fermentaci se zdaleka nehodí všechny potraviny. Mnohem více potravin je možné konzervovat sušením.

VIDEO: Domácí sušení rajčat na slunci popisuje Majkl

Sušení je jedním z nejstarších a současně nejšetrnějších způsobů konzervace. Využívá se pro ovoce, zeleninu, ale tradičně také bylinky. Je založené na snížení podílu vody, tím se omezí rozvoj škodlivých organismů.

Potravina ztratí vodu, ale zachová si maximum obsažených živin, vitamínů a minerálních látek. Sušená potravina je trvanlivá, nabízí přitom koncentrované složení plné živin a většinou také výraznější chuť.

Také směs zelených potravin Blendea SUPERGREENS se konzervuje sušením. Je to naprosto šetrná metoda, která uchová všechny cenné prvky. Přitom není třeba žádných aditiv a syntetických látek. Vše je přírodní, v organické BIO kvalitě.

Bezpečnost potravin

Éčka jsou bezesporu strašákem, který údajně ohrožuje naše zdraví. Přírodní konzervanty nebo antioxidanty, které mezi éčky také najdeme, dokazují, že to tak ve skutečnosti úplně není.

Každé přírodní i syntetické aditivum prochází náročnými testy a schvalovacím procesem. Značení s počátečním písmenem E potvrzuje bezpečnost daného aditiva. Informuje spotřebitele o tom, že příslušné aditivum je schválené a za přesně vymezených podmínek povolené při výrobě potravin.

Každá přídatná látka má stanovené konkrétní množství, kdy nejsou pozorovány žádné nepříznivé vlivy na lidský organismus. Jenže každý lidský organismus je jedinečný. Pochopitelně záleží na věku, kondici a zdraví konkrétního člověka. I látky laboratorně označené jako bezpečné mohou u citlivých jedinců vyvolat potíže.

Navíc se většinou nezkoumají vzájemné interakce aditiv mezi sebou. Jídelníček, ve kterém převažují potraviny s obsahem přídatných látek, tak představuje potenciální riziko. Nemusí překonat maximální dávku konkrétního aditiva, ale může se jí přibližovat. Pokud člověk takto přijímá vysoké dávky velkého množství éček, není prokázáno, že to nebude mít negativní vliv na jeho zdraví.

Na obrázku vidíte čerstvé těstoviny, sušený parmazán a čerstvou zeleninu. Minimum konzervantů, minimum éček.

Zdravý jídelníček bez konzervantů a nechtěných éček

Zdravý jídelníček má být čerstvý a pestrý. Najdeme v něm nejenom základní živiny (cukry, tuky a bílkoviny), ale také mikroživiny jako vitamíny, minerální látky nebo živé enzymy. Obsahuje minimum syntetických aditiv. Naopak ho z velké části tvoří ovoce a zelenina, pokud možno čerstvá nebo zpracovaná šetrnými metodami.

TIP: Ovoce a zeleninu si můžete dát i v podobě lahodných domácích šťáv a smoothies. Desítky receptů najdete na našem blogu.

Na co si dát pozor?

Aditivům se v současné nabídce potravin vyhneme jen stěží. Máme však dostupné informace, které nám pomohou s orientací ve složení potravin. Nemusíme se nutně bránit všemu, co začíná písmenem E.

Rozhodně bychom se však měli vyvarovat zakázaným éčkům, se kterými se v některých potravinách bohužel můžeme také setkat. Pozor bychom si měli dávat také na ta éčka, která sice nejsou zakázaná, ale spekuluje se o jejich negativních účincích na lidské zdraví.

Pokud půjde o konzervanty, podezření o negativním působení na lidské zdraví budí například E 201 sorban sodný, E 236 kyselina mravenčí nebo E 265 kyselina octová bezvodá. Aktuálně nejsou v zemích EU povolena, ale ještě nedávno to bylo jinak. Jakkoli, ve výrobcích zahraničního původu na ně můžeme narazit.

Pozor si dejte i na konzeranty E 210 – E 213 kyselinu benzoovou a její soli, které mohou vyvolávat alergické reakce. Mezi nebezpečná éčka se řadí také E 249 dusitan draselný nebo E 250 dusitan sodný.

A to bohužel stále není vše. Pořád vznikají éčka nová, kterých dlouhodobý vliv na organismus se sleduje zdlouhavě.

Omáčky a dipy si udělejte vlastní

Přehled použitých zdrojů:

• http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/76496.aspx
• https://www.novinky.cz/zena/zdravi/298479-problematicke-konzervanty-na-ktere-se-vyplati-davat-pozor.html
• https://www.plusprovas.cz/clanek/konzervanty-v-potravinach-na-co-jsou-dobre
• https://www.ceff.info/cz/clanek/322/jsou-konzervanty-v-potravinach-skodlive
• https://dieta.vitalia.cz/clanky/proc-jsou-ecka-strasak/
• http://www.rozhlas.cz/plzen/zdravi/_zprava/syndrom-cinske-restaurace-a-kontroverzni-ecka-hlidejte-si-glutamaty-v-jidle--1745266

Sychravé a chladné počasí uhodilo ve vší síle, a tak i naše tělo potřebuje někde dočerpat sílu, energii a vitamíny, aby mohlo předcházet všelijakým nemocem a nachlazení.

Jak se nabít zdravím snadno a rychle? Pijte domácí citrusovou šťávu se zázvorem, která vás doslova obrní! V kombinaci se skořicí vám navíc krásně provoní kuchyni a naladí vás na vánoční atmosféru.

Domácí citrusová šťáva se skořicí

• Doba přípravy: 10 minut
• Náročnost: lehká
• Množství: 1 porce

Ingredience:  

• 1 grapefruit
• 1 pomeranč
• 1 citron
• 1 limetka
• kousek zázvoru
• med
• špetka skořice
• lžička Blendea SUPERGREENS

Postup:

Veškeré citrusy omyjte a oloupejte. Zázvor okrájejte a všechno vložte do odšťavňovače. Za několik vteřin vám na stole stojí skvělá citrusová šťáva plná vitamínů!

Po nalití do skleničky přimíchejte lžičku zelené směsi Blendea SUPERGREENS. Šťávu dozdobte mletou skořicí a doslaďte medem.

TIP: Skořice podporuje funkci mozku i srdce. Posiluje imunitu, je vhodná na hubnutí a v kombinaci s medem pomáhá proti únavě. Teď už víte, proč si dopřát špetku skořice každý den ;) 

Citrusy jsou skvělým zdrojem vlákniny a mají málo cukru, díky čemu je můžete s klidným svědomím konzumovat každý zimní den

Účinky použitých surovin:

• Grapefruit působí jako prevence proti nachlazení a posiluje imunitu. Čistí střeva a stabilizuje střevní flóru.
• Pomeranč podporuje látkovou výměnu v buňkách, posiluje imunitu a dodává energii.
• Citron zlepšuje zdraví srdce i trávicího traktu a posiluje imunitu. Navíc obsahuje velké množství vitaminu C.
• Limetka je skvělý antioxidant a má protirakovinné účinky. Navíc čistí trávicí trakt.
• Zázvor tlumí bolest svalů i kloubů, posiluje imunitu a bojuje s nachlazením či nevolností.
• Zelená směs superpotravin Blendea SUPERGREENS taktéž posiluje imunitu a detoxikuje organismus. Vyzkoušejte ji ještě dnes.

Chtěli byste letos svůj vánoční stůl ozvláštnit o nový druh cukroví, ale nevíte o jaký? Máme pro vás dnes skvělý tip na zdravé citronové sušenky, po kterých se u vás doma doslova zapráší. Jsou chutné, skvěle vypadají a nemusíte z nich mít žádné výčitky svědomí, protože obsahují zdravé superpotraviny Blendea SUPERGREENS.

Vánoční zelené citronové sušenky s Blendeou

Ingredience:

• 175 g špaldové mouky
• 175 g najemno rozmixovaných ovesných vloček
• 60 g namletých vlašských ořechů
• 130 g kokosového oleje
• 100 g agáve sirupu nebo jiného tekutého sladidla
• 2 lžíce lněných semínek
• 6 lžic vody
• Šťáva z jednoho citronu
• Kůra ze dvou citronů
• 1 lžička Blendea SUPERGREENS

Postup přípravy:

Nejdříve si smícháme lněná semínka s vodou a necháme chvíli odležet, aby se voda do semínek vsákla. Mezitím si v jedné misce smícháme mouku s ovesnými vločkami, Blendeou SUPERGREENS a citronovou kůrou.

Vše je zdravé a prospěšné pro tělo. Nechceme, abyste přes Vánoce přibrala

Ve druhé misce si poté vyšleháme rozpuštěný kokosový olej s agáve sirupem, citronovou šťávou a směsí lněných semínek a vody. Poté přidáme tekuté ingredience ke směsi mouky a promícháme. Těsto necháme v lednici odležet nejlépe přes noc. Poté jej rozválíme na pomoučeném vále, vykrojíme libovolné tvary a pečeme 6-8 minut na 180 stupňů. Dobrou chuť!

Použijte jakékoliv oblíbené vykrajovátka

Účinky použitých surovin:

Rozmixované ovesné vločky jsou výbornou alternativou za bílou mouku. Obsahují velké množství bílkovin, vitaminů skupiny B, vápník, železo nebo fosfor a mají mnoho vlákniny, takže nás dokáží na dlouhou dobu zasytit.

Lněná semínka obsahují velké množství vlákniny a jsou skvělým zdrojem omega-3 mastných kyselin. Dále také obsahují kvalitní rostlinné bílkoviny a mnoho vitamínů jako např. vitamíny B, C a E. Mimo to jsou také zdrojem železa, draslíku, vápníku a hořčíku. Dále velmi pomáhají při potížích s trávením, problematickou pletí a jako prevence proti virovým onemocněním.

Vlašské ořechy jsou známé pro svůj obsah kvalitních tuků a také různých vitamínů a minerálů. Mezi ty se řadí např. vitaminy B a E a minerály jako draslík, fosfor, hořčík, železo a zinek. Pomáhají při chudokrevnosti a zlepšují kvalitu vlasů, nehtů a pleti. Mnozí lidé si je také oblíbili pro jejich příznivý vliv na nervovou soustavu.

Kokosový olej je velmi lehce stravitelný, pomáhá se špatným trávením nebo nadýmáním a podporuje látkovou výměnu v organismu, takže zrychluje metabolismus. Tím také posiluje imunitní systém, čemuž pomáhá i vysoký obsah kvalitních tuků.

Blendea SUPERGREENS se skládá z mladého ječmene, pšenice, chlorelly a spiruliny. Tyto látky spolu v kombinaci tvoří skvělou směs, která Vám pomůže s trávením, detoxikací těla a dodá Vám přirozenou energii.

Sušenky klidně věnujte blízkým jako zdravý dárek. Nezapomeňte přidat Blendeu, aby byl účinek co nejsilnější!

Éčka v potravinách. Již samotný název budí obavy. Většina z nás si cení svého zdraví. I proto jsme také často nějakým způsobem dospěli k závěru, že éčka v potravinách zdraví příliš neprospívají.

Tuto myšlenku podporují i bulvární novinové titulky, že v některé potravině bylo nalezeno to a to nebezpečné éčko. Pravdou je, že veškerá éčka v potravinách podléhají přísnému schvalovacímu procesu, regulaci a kontrole. Tedy by nebezpečná pro zdraví být neměla. Jak je to ve skutečnosti?

Éčka ovlivňují technické vlastnosti potravin - barva, chuť, aroma, konzistence, ale i trvanlivost a odolnost vůči teplotám

Potřebujeme v potravinách éčka?

Jistě, některé éčko může být v některých směrech i škodlivé, ale jistě ne všechna. Navíc řada potravin se bez éček neobejde. Není to jen kvůli chuti, barvě či konzistenci, je to i kvůli trvanlivosti.

Éčka totiž nejsou jenom zvýrazňovače chuti nebo aromata, barviva, regulátory kyselosti, stabilizátory, zahušťovadla, želírující látky, tavící soli, emulgátory, zahušťovadla, plnidla, odpěňovače, protispékavé látky, leštící látky nebo náhradní sladidla, ale také konzervanty.

Konzervanty jako jedna ze stěžejních kategorií éček přímo zajišťují bezpečnost potravin, chrání danou potravinu před škodlivými mikroorganismy, například plísněmi.

ČTĚTE TAKÉ: Vše o konzervantech a jejich vlivu na zdraví. Potřebujeme je vlastně?

Jak to s těmi éčky v potravinách vlastně je?

Připravili jsme pro vás celý seriál s mnoha praktickými a užitečnými informacemi. Podíváme se na éčka v potravinách ze všech stran. V tomto článku se budeme souhrnně věnovat všem éčkům, v dalších pak přiblížíme konzervanty, glutamáty nebo umělá sladidla.

Odhalíme strašáka a ukážeme vám v jasném světle jeho skryté hrozby tak, aby vás už více nestrašil. Začněme pěkně o začátku.

Co jsou to vlastně "éčka"?

Jako éčka se označují přídatné látky, aditiva, která najdeme v potravinách. Do potravin se přidávají v průběhu průmyslové výroby, z technologických, ale také praktických nebo ekonomických důvodů. Například zmiňované konzervanty prodlužují životnost dané potraviny, tím také snižují její cenu.

Pokud se chcete éčkům co nejvíce vyhnout, nikdy nenakupujte zpracované potraviny a polotovary. Zásady čerstvého jídelníčku zde platí dvojnásob.

Přídatné látky mají různou podobu, ale jejich značení je jednotné – sestává se s počátečního písmena E a tří nebo čtyřmístného čísla. Toto číslo je mezinárodním kódem, který využívá celá Evropská unie, ale najdeme ho také v tzv. Codex Alimentarius, který navazuje na evropské standardy. Jde o sbírku mezinárodně uznávaných standardů, postupů, směrnic a doporučení týkajících se bezpečnosti potravin.

Do skutečně zdravého jídelníčku éčka nepatří

Éčko jako znak bezpečnosti

Pokud některé aditivum nese mezinárodní kód začínající na E, je toto značení současně potvrzením o bezpečnosti. Každé aditivum s mezinárodním kódem, každé éčko je testováno a schvalováno mezinárodní organizací European food Safety Authority (EFSA).

Jak vysvětluje profesorka Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze: „Všechna éčka, tedy látky přidávané do potravin označené kódem E, musí být schváleny organizací EFSA. Předtím však procházejí rozsáhlými hygienicko-toxikologickými texty. Normativně se stanovuje také množství aditiva, které se do určité konkrétní potraviny smí přidávat.

Toto množství je určeno koeficientem maximálního množstvím dané látky, které ještě nevyvolává nežádoucí účinky a odvíjí se také od průměrné spotřeby dané potraviny.“

Ta skutečně nebezpečná a prokazatelně škodlivá éčka by neměla projít schvalovacím procesem a toxikologickými testy. Na druhé straně se v praxi setkáváme i s éčky, která jsou schválená, a přesto se znovu otevírá jejich riziko a nepříznivý vliv na lidské zdraví.

V Evropské unii šlo svého času například o kyselinu mravenčí, kyselinu octovou – bezvodnou, octan sodný – bezvodný a další. U nás byla tato éčka zakázána (dříve než v EU). Přestože legislativa EU je legislativě jednotlivých členských zemí podobná, česká legislativa je oproti té evropské přísnější. Výše uvedené přídatné látky tak v českých potravinách nebyly, zatímco v potravinách vyráběných v zahraničí se na ně dalo narazit.

Každé éčko má svůj důvod

V rámci schvalovacího procesu a testování éček Evropská unie také definuje důvody, kdy je možné éčka v potravinách používat. Vždy se smí využít pouze v případě, že danou potravinu není možné upravit jiným způsobem (například protispékavé látky využité jako aditivum práškového cukru nebo soli). Za relevantní důvod se však považuje i použití éček kvůli vzhledového přizpůsobení potraviny zákazníkovým očím.

Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest, k tomu dodává: „Při relativní benevolenci k užívání aditiv je na druhé straně přímo zakázáno, aby přídatné látky kryly nebo přispívaly ke krytí nedostatků potravin, které vznikly špatnými hygienickými podmínkami při výrobě anebo využitím vadných primárních surovin.“

VIDEO: Problematice éček se věnuje i Karolína Hlavatá a Petr Havlíček z iniciativy Vím, co jím

Kategorie přídatných látek - éček

Již v úvodu jsme naznačili, že existuje celá škála přídatných látek. Základní kategorie lze rozpoznat již prostřednictvím mezinárodního kódu.

Éčka v potravinách podle kódů:

• kódy E 100 – E 199 nesou barviva
• kódy E 200 – E 299 jsou určeny pro konzervanty
• kódy E 300 – E 399 značí antioxidanty a regulátory kyselosti
• kódy E 400 – E 499 patří emulgátorům, stabilizátorům a zahušťovadlům
• kódy E 500 – E 599 jsou pro regulátory kyselosti, plnidla a protispékavé látky
• kódy E 600 – E 699 nesou zvýrazňovače chuti a aromata
• kódy E 900 – E 999 označují náhradní sladidla, potravinářské plyny a leštící látky
• kódy E 1000 – E 1999 pak nesou ostatní látky

Pokud některá přídatná látka náleží k více kategoriím, primární je ta, která odpovídá účelu použití u dané potraviny.

Možná neuvěříte, ale pokud by byl spotřebitelský zájem, potravináři by s éčky "vykouzlili" i tahle rajčata

Přídatné látky přírodní a syntetické

Z názvů kategorií éček lze vyčíst, že některé přídatné látky mohou být dokonce zdraví prospěšné, třeba antioxidanty. Mezi přídatnými látkami lze najít i chlorofyly a chlorofyliny (E 140), vitamín C – kyselinu askorbovou (E 300) nebo pektiny (E 440).

Zdaleka ne všechna éčka pocházejí z laboratoří. Některé mohou mít i přírodní původ. Může jít o látky, které běžně najdeme v ovoci a zelenině. Udává se, že ze všech éček má syntetický původ asi jenom třetina.

Na druhé straně se setkáváme i látkami, které jsou přírodně identické, tedy vznikají synteticky, ač je najdeme i v přírodě. Například zmiňovaný vitamín C může mít přírodní původ, ale může jít také o synteticky vyráběnou látku. Mezi přírodním a syntetickým vitamínem je rozdíl, který se však při výrobě potravin nezohledňuje. Více v článku: Vitamíny a minerály – proč ty syntetické nefungují.

V čem je ta potíž?

Není to jen o přírodním či syntetickém původu éček. Jakkoli je dané éčko označováno jako bezpečné, nikdo nemůže zaručit, že na ně citliví jedinci nebudou reagovat negativně. Vždy se jedná o přísadu, která se do potraviny přidává uměle.

Největší problém je právě ve velkých dávkách. V současné stravě nemáme jenom velké dávky některých éček, denně konzumujeme příliš velké dávky celé řady éček. Ty spolu mohou pochopitelně reagovat, doposud se však přesně neví jak. Neexistují studie a výzkumy, které by se zabývaly vzájemným působením různých éček na lidské zdraví. A tak se můžeme zatím jen dohadovat.

TIP: Ne všude musejí být nutně přidané éčka. Například směs zelených potravin Blendea SUPERGREENS žádná éčka neobsahuje. V jejím složení najdete skutečně jenom zelené potraviny, navíc v BIO kvalitě - chlorellu, spirulinu, mladý ječmen a zelenou pšenici doplňuje voňavá máta. Neobsahuje žádnou chemii.

Vánoční atmosféra už na nás dýchá ze všech stran, a tak je na čase začít pomalu i vánočně mlsat. Vyzkoušejte datlovou smoothie bowl s blumami ozdobenou kokosem. Můžete ji jíst studenou nebo i ohřátou, jistě vám zachutná na oba způsoby.

Přidáte-li ještě špetku skořice, čokolády nebo jiné vámi oblíbené pochutiny, jedna miska vám určitě nebude stačit!

Datlová smoothie bowl s banánem a blumami

• Doba přípravy: 10 minut
• Náročnost: lehká
• Množství: 1 porce

Ingredience:  

• 3 blumy
• 1 banán
• 7 sušených datlí
• hrst sušeného kokosu
• trocha mléka (případně NEmléka)
• lžíce nastrouhané čokolády
• špetka mleté skořice
• lžička Blendea SUPERGREENS

Postup přípravy:

Banán oloupejte, blumy a datle vypeckujte, vše nakrájejte na kousky a vložte do smoothie makeru. Přidejte trochu kokosu, čokolády a špetku skořice.

Zdravé účinky této smoothie bowl ještě více posílíte lžičkou zelené směsi Blendea SUPERGREENS. Dolijte trochou mléka a promixujte.

Hotové smoothie nalijte do misky a dozdobte dle libosti kokosem, datlemi, čokoládou nebo exotickým ovocem, které je kolem Vánoc všude.

VÍTE, že čokoláda obsahuje flavonoidy, které působí jako antioxidanty? Ty ničí v lidském těle škodlivé volné radikály a omezují například riziko vzniku rakoviny. Vysokoprocentní čokoládou nemusíte šetřit.

Sušené datle můžete používat i jako sladidlo. Jsou tak slaďoučké, že netřeba smoothie bowl dochucovat jakkoli jinak. Přidáním (NE)mléka a kokosu chuť zjemníte a krásně vyvážíte. 

Účinky použitých surovin:

• Datle posilují imunitu, snižují krevní tlak, obsahují hodně vápníku a dodávají spoustu energie.
• Blumy posilují imunitu, navíc detoxikují tělo a podporují trávení.
• Banány redukují nadměrnou kyselost v žaludku a také podporují trávení. Jsou skvělým zdrojem vlákniny a draslíku.
• Kokos je dobrý na trávení, řeší žaludeční potíže a udržuje správnou hladinu cukru v krvi
• Směs superpotravin Blendea SUPERGREENS posiluje imunitu a je dobrá na trávení i detoxikaci. Objednejte si ji a znásobte účinky smoothies a smoothie bowls.

Karobový prášek (svatojánský chléb) se získává z lusků rohovníku obecného a používá jako velmi vhodná náhrada kakaa. Je specifický svým vysokým obsahem bílkovin, vitamínů a minerálů, z nichž stojí za zmínku např. hořčík, vápník, železo nebo fosfor.

Oproti kakau obsahuje menší množství tuku a větší množství přírodního cukru, takže jej nemusíme při používání vůbec doslazovat. Oproti kakau má také nižší kalorickou hodnotu, takže je skvělou volbou při hubnutí.

Smoothie miska s karobem a konopnými semínky

Ingredience na 1 porci:

• 1 zralý banán
• 1 lžička karobu nebo  BIO kakaa
• 1 lžíce lněných semínek
• 1 lžička kakaových bobů
• 1 lžíce konopných semínek
• 4 sušené datle
• 1 lžička Blendea SUPERGREENS

Postup přípravy:

Nejdříve si rozmixujeme pouze lněná semínka, abychom dosáhli co nejvyšší vstřebatelnosti výživných látek. Pokud již máte mletá lněná semínka doma, tento krok přeskočte. Poté všechny ingredience vložíme do mixéru a mixujeme do hladka.

Pokud chcete mít smoothie tekuté, můžete přidat trošku vody. Hotovou směs dáme do misky, popřípadě (pokud děláme klasické smoothie) přelijeme do sklenice, a libovolně ozdobíme např. konopnými semínky, kakaovými boby, hořkou čokoládou, nakrájeným banánem a dalším ovocem. Zelená směs Blendea SUPERGREENS podpoří zdravotní účinek celé smoothie bowl.

TIP: Banán si můžete před přípravou smoothie misky nakrájet a dát přes noc do mrazáku. Když budete poté mixovat, vytvoříte úžasnou krémovou zmrzlinu.

Tohle smoothie je dost sladké díky banánu a datlím. Opatrně, pokud právě držíte dietu.

Účinky použitých surovin:

Blendea SUPERGREENS se skládá z mladého ječmene, pšenice, chlorelly a spiruliny. Tyto látky spolu v kombinaci tvoří skvělou směs, která pomůže s trávením, detoxikací těla a dodá přirozenou energii.

Lněná semínka obsahují velké množství vlákniny a jsou skvělým zdrojem omega-3 mastných kyselin. Dále také obsahují kvalitní rostlinné bílkoviny a mnoho vitamínů jako např. vitamíny B, C a E. Mimo to jsou také zdrojem železa, draslíku, vápníku a hořčíku. Dále velmi pomáhají při potížích s trávením, problematickou pletí a jako prevence proti virovým onemocněním.

Sušené datle jsou výborným zdrojem energie a také mnoha důležitých vitamínů. Obsahují např. vitamin B5, který podporuje soustředění a přispívá k dobré náladě a vitamíny A a K, které zlepšují kvalitu vlasů a pleti. Mimo to jsou datle zdrojem vlákniny, draslíku, vápníku, mědi a železa.

Konopná semínka jsou jedním z nejlepších zdrojů rostlinných bílkovin, kterých obsahují v jedné lžíci celých 6 gramů. Dále mají skvěle vyvážený poměr omega-3 a omega-6 mastných kyselin a obsahují vitamíny A, B1, B2, B6, C a E. Mimo to posilují imunitu a pomáhají lidem trpícím rakovinou, kožními problémy, kardiovaskulárními onemocněními apod.

Kakaové boby jsou skvělým zdrojem hořčíku, který podporuje nervovou soustavu, železa, manganu a mědi, které zlepšují krvetvorbu a zinku, který posiluje imunitu. Mají také vysoký obsah antioxidantů a tím napomáhají ke snížení vysokého krevního tlaku. Mimo to jsou považovány za nejlepší přírodní antidepresivum.

TIP: Pro silnější účinek zelených potravin na zdraví přidejte navíc jednu lžičku Blendea SUPERGREENS. Balení vystačí na 30 smoothies.

Pojem kyselina listová zřejmě již někdy každý z nás slyšel. Co si však pod ním představit?

O co jde, proč je tak důležitá a proč se po ní shánět? Jak je kyselina listová užitečná pro zdraví a proč by se o ni měly zajímat zejména těhotné ženy?

Jak se postarat o dostatečný příjem kyseliny listové a jaké potraviny patří k jejím hlavní zdrojům? Odpovědi na tyto otázky najdete na řádcích níže. Kromě toho bych vám ráda představila náš nový produkt Blendea Kyselina listová Methylfolát 60 kapslí, který ocení všechny těhotné ženy i ženy, které nad těhotenstvím zatím pouze uvažují.

Kyselina listová – životně důležitý vitamín

Kazimierz Funk - otec vitamínů

Kyselina listová, acidum folicum, také folát, folacin nebo vitamín B9 se řadí k vitamínům skupiny B, tzv. B-komplexu.

B-komplex známe od roku 1912, v rýžových otrubách ho tehdy objevil polský biochemik Kazimierz Funk. Samostatný vitamín B9 – kyselina listová byla objevena až v roce 1941, a to v listech špenátu.

Vitamín B9 se řadí k vitamínům rozpustným ve vodě, stejně jako všechny vitamíny skupiny B:

• vitamín B1 – thiamin
• vitamín B2 – riboflavin
• vitamín B3 – niacin
• vitamín B5 – kyselina pantothenová
• vitamín B6 – pyridoxin
• vitamín B7 – biotin (vitamín H)
• vitamín B9 – kyselina listová
• vitamín B12 – kobalamin

Vitamíny B-komplexu jsou nezbytné pro fungování metabolických pochodů v lidském těle.

Kyselina listová byla objevena ve špenátu v roce 1941

Významným zdrojem kyseliny listové jsou kapsle Blendea Kyselina listová methylfolát 60 kapslí

Kyselinu listovou v optimální denní dávce 400 μg obsahují nové kapsle Blendea Kyselina listová.

• V jedné kapsli tělu dodáte 100 % doporučené denní dávky vitamínu B9 nebo-li kyseliny listové.
• Kapsle zapíjejte čistou vodou a dávkování nepřekračujte. Denní dávka 400 μg je v těhotenství dostačující.
• Klikněte a čtěte o všech účincích kapslí Blendea Kyselina listová methylfolát.

Klikněte na tlačítko a čtěte o všech účincích kapslí s kyselinou listovou, nebo si je rovnou přidejte do košíku. Případnou objednávku vám doručíme do 2 pracovních dnů. Ihned si tak můžete zabezpečit optimální denní dávku kyseliny listové (400 μg), což je zvlášť důležité před a během těhotenství.

Účinky kyseliny listové v lidském těle

Kyselina listová se podílí na krvetvorbě spolu s vitamínem B12 nebo železem. Je nezbytná pro tvorbu červených krvinek.

Nedostatek folátu může vést k tzv. megaloblastické anémii, kdy červené krvinky mění velikost a tvar. Tím snižují svoji schopnost přenášet kyslík a zkracují svoji životnost.

Projevem této anémie pak mohou být i zažívací potíže, nechutenství, nevolnosti nebo únava.

Vitamín B9 je užitečný zejména pro oběhovou soustavu a harmonizaci krevního tlaku.

Hovoří se také o preventivním působení, kdy chrání před kardiovaskulárními chorobami, ale má snižovat také riziko dalších civilizačních chorob (rakovinová onemocnění trávicího traktu, Alzheimerova choroba, deprese aj.).

Podílí se totiž na vzniku celé řady důležitých aminokyselin (tryptofan, glycin, methionin), a v souvislosti s tím i na snižování hladinu homocysteinu.

Dle některých vědeckých závěrů právě přebytek homocysteinu zvyšuje riziko vzniku některých civilizačních chorob.

Aktivní podoba kyseliny listové, tzv. tetrahydrofolát je nezbytný pro syntézu nukleových kyselin a látek odpovědných za metabolické procesy v buňce.

Účastní se i všech významných procesů v celém lidském těle. Kyselina listová se vyzdvihuje zejména v souvislosti s těhotenstvím.

Kyselina listová je v těhotenství nezbytná pro správný vývoj plodu

Kyselina listová v těhotenství

Folacin má klíčový význam pro správný vývoj plodu, především v počátečním stavu těhotenství, kdy se tvoří zárodky všech hlavních orgánů.

Nedostatek kyseliny listové v těhotenství se může negativně podepsat na růstu plodu, protože tato kyselina napomáhá správnému dělení buněk a diferenciaci tkání. Ohrožený je zejména nervový systém.

PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. pro ceskatelevize.cz:

"Pokud jste na začátku těhotentství je vhodné užívat preparát s obsahem kyseliny listové,která výrazně z 50% snižuje výskyt malformačních změn u miminka."

 

Doktor Michal Koucký z Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze pro tyden.cz:

"Užívá-li žena kyselinu listovou více než rok před otěhotněním a pokračuje v něm i během těhotenství, znatelně snižuje pravděpodobnost předčasného porodu, a to až o 70 procent."

Bez dostatku kyseliny listové v matčině jídelníčku hrozí dítěti rozštěp páteře, srdeční vady, ale také předčasný porod nebo dokonce potrat. Kyselina listová snižuje v těhotenství riziko vrozených vývojových vad plodu.

Těhotné ženy by si proto měly příjem kyseliny listové hlídat, především v prvním trimestru, ideálně ještě před otěhotněním. Nedostatečný příjem kyseliny listové se může odrážet i na neplodnosti.

Projevy nedostatku kyseliny listové:

• nechutenství, úbytek tělesné hmotnosti
• průjem, zažívací potíže
• únava a malátnost, bolesti hlavy
• špatná paměť, snížená koncentrace
• psychická nepohoda, náladovost, deprese
• změny na sliznicích

To vše jsou projevy nedostatku kyseliny listové. Tímto nedostatkem trpí údajně velká část populace.

V hojné míře se s ním setkáváme u pacientů s onemocněním jater nebo ledvin, pacientů s poruchou vstřebávání živin, u seniorů, žen užívajících antikoncepci nebo kuřaček. Nedostatek kyseliny listové je hojně pozorován také u alkoholiků.

Předávkování kyselinou listovou

Většina odborných zdrojů považuje předávkování kyselinou listovou za neškodné, nadbytek folátu se z těla údajně bez potíží vyloučí.

Přesto se doporučuje obezřetnost u lidí, kteří nejsou zcela zdraví, například u pacientů s epilepsií.

Vysoká dávka vitamínu B9 v kombinaci s nedostatkem vitamínu B12 může být příčinou křečí.

Při předávkování se výjimečně mohou objevit zažívací potíže, podrážděnost žaludku, nadýmání, nevolnost, nervové poruchy, náladovost, hyperaktivita či nespavost.

Vysoké dávky folátu nejsou žádoucí v případě pernicozní anémie neléčené vitamínem B12. V případě anémie je proto nutné nejprve kontaktovat lékaře, aby stanovil přesnou diagnózu, konkrétní formu anémie, její příčinu a také vhodnou léčbu.

Doporučená denní dávka kyseliny listové

V Česku je průměrná doporučená denní dávka kyseliny listové 200 μg. *Doporučená denní dávka acidum folicum dle Wikipedie (v μg):

• děti od 1 – 3 let: 50 μg
• děti od 4 – 11 let: 75 – 100 μg
• děti od 11 – 14 let: 150 μg
• muži (15+): 200 μg
• ženy (15+): 180 μg
• těhotné ženy: 400 – 600 μg

Kyselinu listovu najdete hlavně ve zelené listové zelenině, bylinkách a zelenině obecně. Čím zelenější, tím lepší.

Kyselina listová v potravinách

Již samotný název je nápovědou, kde kyselinu listovou hledat. Pochází z latinského „folium“ – česky „list“.

K jejím hlavním zdrojům patří listová zelenina (špenát, kapusta, brokolice aj.), také luštěniny, některé druhy ovoce, obilniny, ořechy nebo kvasnice a z živočišných zdrojů například játra.

Malou dávku vitamínu B9 lidské tělo vytváří samo, prostřednictvím střevních bakterií.

• čerstvé droždí: 1250 μg /100 g
• pšeničné klíčky: 331 – 520 μg /100 g
• kuřecí játra: 380 μg /100 g
• sója: 54 – 240 μg /100 g
• chřest: 100 – 155 μg /100 g
• špenát: 80 – 145 μg /100 g
• brokolice: 33 – 111 μg /100 g
• vlašské ořechy: 66 – 77 μg /100 g
• karotka: 28 – 55 μg /100 g
• květák: 17 – 29 μg /100 g
• Kapsle Blendea Kyselina listová Methylfolát 60 kapslí - 400 µg v 1 kapsli (denní dávka)

Pozor, jak s kyselinou listovou zacházíte

Jakkoli je kyselina listová užitečná, bohužel má jednu nepříjemnou vlastnost. Není stabilní.

Její vstřebatelnost je pouze 50 – 70 %, a ta se ještě snižuje tepelnou úpravou či špatným skladováním surovin.

Vstřebatelnost z potravinových doplňků je mnohem vyšší. Na druhé straně v nich chybí další živiny, které vstřebatelnost acidum folicum mohou podpořit. Především jde o vitamín C a vitamín B12.

Je citlivá nejenom na teplo, ale reaguje i na kyslík, zásadité pH nebo luhování ve vodě.

Vařením se údajně ztrácí až 95 % kyseliny listové. Pokud chceme kyselinu listovou doplnit prostřednictvím potravy, je nutné, aby tato potrava byla čerstvá a syrová.

Mezi hlavní potraviny, které dodají dostatečné množství kyseliny listové, patří čerstvé zeleninové saláty, zeleninové šťávy nebo smoothies.

Doplňte kyselinu listovou

Kapsle s doporučenou denní dávkou kyseliny listové vám doručíme domů do 2 pracovních dnů.

Pokud chcete zůstat pouze u základních potravin, umixujte si některé z výživných smoothies nabitých nejenom vitamínem B9, ale i mnoha dalšími mikroživinami. Připravte si vitamínový koktejl plný zdraví.

I během zimy člověk chytne chuť na zmrzku, ne, že ne..:) Tyhle choutky bychom ale měli "hasit" ve zdravém stylu. Proto si zmrzlinu uděláme doma z ovoce, zeleniny a superpotravin. Jak na to?

Domácí ovocno-zeleninová zmrzlina s Blendeou

• Doba přípravy: 10 minut
• Náročnost: lehká
• Množství: 1 porce

Ingredience:

• mražené banány (2 – 3 kusy)
• ½ hrnku mraženého lesního ovoce
• 1 lžíce mletého lněného semínka
• pár stonků z mražené brokolice
• lístky máty
• mandlové mléko (50 – 100 ml)
• 1 lžička Blendea SUPERGREENS

Postup přípravy:

Všechny ingredience vložíme do mixéru a mixujeme do krémové konzistence. Nezapomeňte znásobit účinek díky směsi superpotravin Blendea SUPERGREENS.

Zmrzlinu si můžete dozdobit tím, co máte nejraději, ale za mě můžu doporučit strouhaný kokos či kokosové chipsy. Dobrou chuť!  

TIP: Abyste nemusela zmrzlinu doslazovat, použijte co nejzralejší banán, klidně ten nejtmavější. Zmrzka bude taky hezky vláčná a jemná.   

Možná vás překvapila brokolice v receptu, ale nebojte. Všechno to ovoce její chuť překryje.

Účinky použitých surovin:

• Lesní ovoce je jeden z nejlepších zdrojů vitamínu C.
• Lněná semínka jsou bohatá na omega 3 mastné nasycené kyseliny, důležité však je, aby byla namletá!
• Máta značně posiluje organismus – především nervovou soustavu.
• Brokolice je cenným zdrojem vápníku a díky své nevýrazné chuti se často používá i do zeleninových i ovocných smoothies.
• Směs superpotravin Blendea SUPERGREENS posiluje imunitu a zmírňuje pocit únavy. To je na podzim velice potřebné, takže neváhejte a objednejte si ji raději hned. 

Přijde mi, že každé roční období s sebou nese nějaká jídla, která v tu dobu chutnají lépe než po zbytek roku. V létě to bývají například osvěžující zmrzliny, v zimě zase teplé kaše.

A jelikož je zima plná nepříjemných nachlazení, tak je ideální, aby nás kaše nejen zasytila, ale zároveň dodala i spoustu vitamínů – přesně jako tahle.

Ingredience na 1 porci:

• 1 hrnek rýžových vloček (200 ml)
• 300 ml tekutiny (např. mandlové mléko)
• 1 lžička Blendea SUPERGREENS
• kaki nebo libovolné čerstvé nebo mražené ovoce
• mandle nebo oříšky
• pár kapek vanilkového extraktu
• pro případné doslazení doporučuji stéviové kapky, kokosový cukr, javorový či jiný sirup nebo banán

Postup přípravy:

Vločky smícháme s rostlinným mlékem a přivedeme k varu. Pokud máte vanilkové lusky, povařte je také.

Plamen ztlumíme a za občasného míchání vaříme do té doby, než se voda absorbuje, vločky změknou a nevznikne kaše.

Hrnec sundáme z plotny a vmícháme Blendeu SUPERGREENS.

Pokud nemáte skutečné vanilkové lusky, klidně použijte extrakt jako já

Účinky použitých surovin:

• Blendea SUPERGREENS se skládá z mladého ječmene, zelené pšenice, chlorelly a spiruliny. Tyto složky spolu v kombinaci tvoří skvělou směs, která vám pomůže s trávením, detoxikací těla a dodá Vám přirozenou energii. Balení vystačí na 30 smoothies nebo jiných zdravých receptů. Objednejte ještě dnes. 
• Rýžové vločky jsou snadno stravitelné a tím pádem vhodné při zažívacích potížích. Díky neutrální chuti jsou vhodné nasladko i naslano.
• Pravá vanilka je bohatá na antioxidanty.

Léky jsou od toho, aby léčily, již dle svého názvu. Bohužel, realita může být i jiná. Někdy lék sice léčí nějakou nemoc, ale přitom také další způsobuje. Stačí se podívat na příbalový leták k jakémukoliv běžnému léku, jistě tam najdete i dlouhý seznam vedlejších účinků.

Ačkoli jde o lék na předpis, který doporučil přímo ošetřující lékař, vždy existuje určité riziko. I přes mylně zažitou představu není žádný lék zcela bezpečný. Každý lék nese nejenom léčivé účinky, ale i možné nežádoucí vedlejší účinky - od zažívacích potíží, nevolností či bolestí hlavy, přes různé alergie, vyrážky, dechové potíže až po nebezpečná onemocnění, srdeční choroby, chronické záněty aj.

Nežádoucí účinky, které definuje příbalový leták daného léku, nemají dle lékařů strašit. Souvisejí se stále detailnějším zkoumáním a schvalováním tohoto léku. Rozhodně se netýkají každého pacienta, který tento lék užívá. Často se označují jako vzácné, pak postihují jednoho pacienta ze sta až jednoho pacienta z tisíce. Jenže, co když tím pacientem budete právě vy?

Nežádoucí účinky léků – definice

Co jsou to vůbec nežádoucí účinky léčiv? Dle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) se nežádoucím účinkem rozumí odezva organismu na lék, která je nezamýšlená a nepříznivá.

Jak vysvětluje Josef Suchopár ze společnosti Infopharm, specialista na lékovou problematiku:

„Vedlejší účinky léků jsou daní za to, že dokážeme léčit závažná onemocnění. Neexistuje lék, který by byl účinný a současně neznamenal určité zdravotní riziko, ať již okamžité nebo dlouhodobé.“

Léčiva léčí, ale obvykle mají i nežádoucí účinky

Důležité je i správné dávkování

• Nežádoucí účinky mohou vznikat jako následek předávkování. Pak může jít o popsané farmakologické účinky, které jsou však mnohem intenzivnější. Negativní účinky léku na druhé straně s těmi farmakologickými vůbec nemusejí souviset.
• Bohužel, nežádoucí účinky se mohou dostavit i nezávisle na dávce léku. Navíc jsou nepředvídatelné a často naprosto nezávislé na definovaných farmakologických účincích.

Závažné a neočekávané nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky dle SÚKL mohou být závažné a neočekávané.

• Závažné nežádoucí účinky ohrožují život, vyžadují hospitalizaci nebo prodloužení stávající hospitalizace. Vedou k trvalému či významnému poškození zdraví, omezení schopností, trvalým následkům, dokonce až ke smrti. Mohou se projevit i jako vrozená anomálie či vada u potomků.
• Neočekávané nežádoucí účinky jsou takové, které svojí povahou, závažností či důsledkem rozporují dostupné informace o léku.

Jsou známé všechny nežádoucí účinky léků?

Existuje ještě další dělení nežádoucích účinků.

• známé
• dosud nepopsané

Známé vedlejší účinky léků jsou ty, které si můžete přečíst v příbalovém letáku. Dosud nepopsané jsou ty, které sice na příbalovém letáku nevyčtete, ale přesto se mohou objevit.

V loňském roce zaznamenal Státní ústav pro kontrolu léčiv skoro čtyři tisíce případů podezření na závažné nebo nečekané nežádoucí účinky léků. Tyto nežádoucí účinky reportují přímo pacienti, ale zasílají je také zdravotníci, lékaři nebo farmaceutické firmy. Nejčastěji se týkají vakcín, mj. i proto, že se jich podává hodně. Téměř tisícovka hlášení nežádoucích účinků se týkala právě vakcín.

Nejenom v Česku, ale i ve světě se přitom hlásí jen malá část dosud nepopsaných nežádoucích účinků. SÚKL se dlouhodobě snaží s tím něco dělat – k hlášení vyzývá pacienty i lékaře. Stačí vyplnit formulář Informačního portálu pro veřejnost SÚKL.

Léky na lékařský předpis

Lékárnice Lenka Zemanová z Alphega lékárny v Lounech popisuje: „Se stále rostoucím užíváním chemických léčiv roste i množství nežádoucích účinků. Léky, které nenesou nežádoucí účinky, zpravidla nenesou ani ty léčivé.“

Příkladem je léčba antibiotiky, která může vyvolat alergické kožní reakce projevující se svěděním, vyrážkami nebo kopřivkou. Nezřídka léčbu provázejí také průjmy.

Je obecně známo, že u širokospektrých antibiotik hrozí přizpůsobení škodlivých mikroorganismů a snížení účinků léků. Přesto se odhaduje, že až polovina celkové spotřeby antibiotik je nepřiměřená. V praxi se ukazuje, že antibiotika se předepisují i tam, kde nemohou být prospěšná.

Nejde však jenom o antibiotika. „Některé léky, které mají upravovat srdeční rytmus, mohou paradoxně poruchy srdečního rytmu vyvolat. Tyto nežádoucí účinky pozorujeme u 2 – 3 % pacientů,“ popisuje Josef Suchopár.

Specifické nežádoucí účinky jsou popisovány i u léků na tlak. Užívání přípravků na krevní tlak, tzv. ACE-inhibitorů může provázet suchý dráždivý kašel. Další lék na snížení krevního tlaku amlodipin zase nese nežádoucí účinky v podobě otoků dolních končetin, jiné mohou zhoršit projevy lupénky.

Zhoršení stavu pokožky při lupénce je připisováno i lékům užívaným při duševních chorobách. „Zejména antidepresiva, která patří k těm nejčastěji předepisovaným lékům vůbec, nesou mnohé nežádoucí účinky. Ty jsou často běžnější než samotná účinnost,“ popisuje na svém blogu Margit Slimáková. Antidepresiva mohou mj. zvyšovat hladinu choresterolu v krvi a nezřídka se podílí na vzniku obezity.

VIDEO: Výčet nežádoucích účinků u běžně předepisovaných léků.

Léky proti bolesti

Žijeme v rychlém světě a hledáme rychlá řešení. Raději saháme po pilulkách, než bychom pátrali po příčině bolesti. Léky proti bolesti předepisují lékaři, ale jsou nabízeny i ve volném prodeji. Patří k těm lékům, které v domácnostech najdeme nejhojněji.

I zdánlivě neškodný ibuprofen může způsobit například krvácení do zažívacího traktu v oblasti žaludku. Jak popisuje specialista na nemoci zažívacího ústrojí Václav Chytil: „Krvácení do zažívacího ústrojí reálně postihuje asi 4 % pacientů užívajících nesteroidní antirevmatika. Právě léky jsou nejčastější příčinou těchto potíží.“ Nebezpečí hrozí zejména při užívání nalačno a po ránu.

Ani léky s obsahem paracetamolu, které patří k jemnějším a také častěji využívaným analgetikům, nejsou bezrizikové. Podle studie, zveřejněné v odborném časopise Annals of the Rheumatic Diseases, se rizika těchto léků podceňují.

Naopak se přeceňuje jejich účinnost, například při bolesti zad. Ačkoli jsou léky s obsahem paracetamolu obecně bezpečnější než jiné skupiny léků proti bolesti (například zmiňovaný ibuprofen nebo opiáty), hrozí předávkováním. Mezi léčebnou a jedovatou dávkou je jen tenká hranice. V praxi ji lze relativně snadno zbořit užitím nevhodné kombinace léků různého názvu či formy, ovšem se stejnou účinnou látkou.  

Obzvlášť nedoporučená kombinace léků může být velice nebezpečná

Nehazardujte, hodně se ptejte, poslouchejte své tělo a čtěte příbalové letáky

Pokud užíváte jakékoliv léky, vždy čtěte příbalový leták. Vždy respektujte výzvu z lékárny, kterou najdete na krabičce. Pokud vám lékař předepisuje nový lék, vždy ho informujte o lécích, které již užíváte.

Své zdravotní problémy konzultujte s lékařem a v případě, že si pořizujete volně prodejní lék, vyslechněte doporučení lékárníka.

Pokud jde o léky proti bolesti, mějte na paměti, že je mohou nahradit i neškodní přírodní pomocníci, například zelené potraviny. Bolest, stejně jako celá řada dalších zdravotních obtíží navíc úzce souvisí s životním stylem a stravou. Vyplatí se začít v tomto směru, zaměřit se na prevenci a komplexní pohled na své zdraví.

Václav Chytil k tomu dodává: „Léky proti bolesti se staly součástí terapie téměř čehokoliv. Lidé tím ovšem tlumí přirozenou řeč těla. Bolest je signálem, že se něco děje. Lidé však nepátrají po příčině, nehledají problém k řešení, ale snaží se signál v podobě bolesti utlumit. Původní problém přitom mohou ještě zhoršit.“