O příčinách vzniku atopického ekzému a metodách, jak jej zklidnit svépomocí jsem již obsáhlý článek psal nedávno.
Na svět ale přicházejí pořád nové vědecké studie, které míru závažnosti a úlevu od atopického ekzému spojují se zdravím střev a tím, co přesně jíme. Důležité je zde zdraví střevní mikrobioty a optimální stav toho, co vědci nazývají osa střeva-kůže.
Prozkoumal jsem několik novějších studií, abych zjistil, co lékaři a vědci aktuálně vědí o vlivu skladby jídelníčku na závažnost atopického ekzému. Pod prokliky najdete odkazy na tyto studie a jelikož jsou ve složitější angličtině, protlumočil jsem jejich výsledky do řeči srozumitelné pro našeho běžného čtenáře :)
CO JE STŘEVNÍ MIKROBIOTA? Střevní mikrobiota (také mikrobiom) je soubor mnoha bakterií, hub a mikroorganismů, které osídlují naše střeva. Setkáte se i s výrazem kožní mikrobiota, což jsou mikroorganismy na pokožce.
Podle studií se kožní onemocnění vyvolané záněty objevují společně s negativními změnami střevní mikrobioty včetně atopického ekzému, kterému jsem věnoval tento článek pod odkazem.
V dnešním článku se podíváme na vztah mezi zdravím střevní mikrobioty a atopickými ekzémy. Vysvětlím, co narušuje rovnováhu mikrobiomu ve střevech a jaké změny pomohou střevům a pokožce společně.
Souvislost mezi atopickým ekzémem a zdravím střev
Bylo již několikrát potvrzeno, že ekzémy a kožní onemocnění souvisejí se zdravím střev a kondicí střevní mikrobioty. Mluvíme zde o bakteriích, bacilech, virech a plísních, které se nacházejí ve střevech i na kůži a na lidské zdraví působí různými účinky.
Většina mikroorganismů žije právě ve střevech, přesněji v tlustém střevu. Ty ostatní žijí na kůži a vzájemně jsou těmi střevními ovlivněny.
Když z nějakého důvodu dojde k nerovnováze střevní a kožní mikroflóry, odborně mluvíme o dysbióze. Pojem dysbióza se nejčastěji vztahuje ke střevům, ale k narušení rovnováhy může docházet současně i na kůži nebo v ústech. Dysbiózu může způsobit infekce a zánět, dále změny stravování nebo různá léčiva či chemikálie.
K dysbióze typicky dochází, pokud:
- se špatné druhy mikroorganismů přemnoží,
- se sníží množství dobrých druhů mikroorganismů,
- dojde k významným změnám v různorodosti (diverzitě) jednotlivých druhů.
Zejména u lidí s atopickou dermatitidou hraje dysbióza důležitou roli v negativním vývoji problému. Stravu ale mohou cíleně upravit všichni lidé, kteří se setkávají s problematickou kůží a častými ekzémy. Ideální čas může být klidně právě dnes 🙂
Vliv zdraví střev na závažnost ekzémů
Aktuální vědecké poznání je zatím omezeno na tyto souvislosti mezi zdravím střev a vznikem ekzémů:
Nežádoucí mikrobiální dysbióza
Jak jsem psal, atopický ekzém je kromě konkrétních dráždivých spouštěčů dále spojován s přemnožením škodlivých bakterií, které jsou škodlivé právě až po přemnožení. Jinak se ve střevech v určitém množství normálně vyskytují.
Vzniku ekzémů přispívá snížené množství prospěšných bakterií, které ze střev vytlačují právě přemnožené mikroorganismy. To všechno vede ke změnám bakteriální diverzity a tedy negativním změnám v poměrech a množství konkrétních mikroorganismů.
ZJEDNODUŠENĚ: Když se jeden mikroorganismus přemnoží na úkor jiného, ve střevech, na pokožce nebo jinde v těle dochází k dysbióze, důsledkem které může být vznik atopického ekzému.
Zvýšené množství mikroorganismů vedoucí k atopickému ekzému: | Snížené množství mikroorganismů vedoucí k atopickému ekzému: |
Zlatý stafylokok Faecalibacterium prausnitzii Clostridium Escherichia | Bacteroidetes Akkermansia Bifidobacterium |
Přehnaná imunitní reakce
Atopický ekzém sice není zařazený mezi autoimunitní onemocnění, často se ale objevuje v důsledku přehnané reakce imunitního systému. Když naše obranyschopnost zaznamená nějakou hrozbu na kůži (zmiňovaný spouštěč, který může být u každého jiný), vyvolá reakci a způsobí zánět. Ten se projevuje jako dráždivé, svědící a někdy mokvající ložisko atopického ekzému.
I tuto dráždivou reakci vědci připisují právě dysbióze ve střevech a na kůži. Imunitní systém zaznamená zvýšenou hladinu škodlivých (přemnožených) mikroorganismů na kůži a reaguje na ně podrážděním. Kvůli dysbióze tak dochází k cyklickým zánětům, které udržují zánět aktivní klidně i dlouhá léta. Pokud postižený nezmění své stravovací či hygienické návyky, má značný problém ekzém tlumit nebo se jej zbavit.
Zvýšená propustnost střev
Stěny střev jsou propustné, aby se přes ně mohly do těla dostat živiny ze stravy. Někteří lidé, typicky ti, kteří trpí i ekzémy, mají propustnost zvýšenou a do organismu se jim tak dostávají i mikroorganismy, které se u lidí s normální propustností do těla nedostávají (odborně syndrom propustného střeva). Sice nejde o nemoc, ale významněji propustné střevo může způsobovat komplikace a to i na kůži.
Prospěšné druhy bakterií produkují vedlejší produkty, které pomáhají střevní bariéře fungovat správně a propouštět žádoucí látky v normálním množství. Pacienti s atopickým ekzémem mají množství prospěšných mikroorganismů snížené (často deficit bifidobakterií). Když je bakterií méně, produkují méně vedlejších produktů, střevo není efektivně chráněno a propustnost střevní bariéry se tak logicky zvyšuje.
ZJEDNODUŠENĚ: Atopický ekzém může vznikat kvůli zvýšené propustnosti střev. Z nich se problematická látka (spouštěč) dostává až na pokožku, kterou dráždí a imunitní systém reaguje vznikem zánětu a podráždění.
Které vlivy způsobují dysbiózu ve střevech a na kůži?
Různé aspekty životního stylu mohou ovlivňovat střevní i kožní mikrobiotu. Zde jsou ty nejčastější, resp. ty nejvíce závažné:
Užívání antibiotik: | Antibiotika zabijí všechny bakterie, se kterými přijdou do kontaktu. Nerozlišují prospěšné ani špatné bakterie a hubí všechny najednou. Antibiotika vždy užívejte podle předpisu a užívání si svévolně neprodlužujte. Čím delší je léčba antibiotiky, o to závažnější dysbiózu může způsobit. Zároveň během kůry jezte probiotické potraviny a zařaďte i Probiotické kapsle Blendea. |
Jiné léky: | I jiné léky mohou nahrávat vzniku dysbiózy. Velmi často jsou to laxativa, antidiabetika a léky na potlačení sekrece žaludečních kyselin pro léčbu kyselého refluxu. |
Nikotin: | Kuřáci mají zvýšené množství kmenů škodlivých bakterií a snížené množství prospěšných kmenů. Ti, kterým se povedlo přestat kouřit, zlepšili diverzitu mikrobioty a tedy rozšířili pestrost prospěšných kmenů bakterií. |
Strava: | Zvýšená konzumace zánětlivých potravin jako nasycené trans-tuky, a přemíra rafinovaných cukrů, masa a průmyslově zpracovaných potravin může přispívat dysbióze. Jezte pestře, čerstvě a střídmě. Obecně je vhodná středomořská dieta. |
Snížená hladina vitamínu D: | Sluneční záření umožňuje pomocí UVB paprsků tvorbu vitamínu D v pokožce. Vitamin D prospívá rozmanitosti kožní mikrobioty, takže nedostatek Déčka a pobytu na slunečním světle může vést ke snížení mikrobiální diverzity. |
Nedostatek lidského kontaktu při porodu a po něm: | Dítě by se mělo během porodu a bezprostředně po něm setkat s „kontaktem kůže na kůži“ se svou matkou nebo i lékařem. Časné vystavení novorozence mikrobiomu jiného člověka podporuje rozvoj jeho vlastního. Děti, které přišly na svět císařským řezem, nepřišly do kontaktu s cizími bakteriemi nebo nepily mateřské, ale pouze umělé mléko, mohou mít problém s rozvojem vlastních střevních i kožních mikrobiomů. Důsledkem může být vznik atopických ekzémů a jiných kožních problémů již od raného dětství. |
Lze diagnostikovat vztah mezi atopickým ekzémem a zdravím střev?
Aktuálně bohužel neexistuje způsob, který by umožnil lékařům zjistit, zda něčí ekzém souvisí právě se střevy nebo mikrobiomem v nich.
Lékaři se proto spoléhají na jiné diagnostiky, kterými posuzují celkové zdraví střev ekzematického pacienta.
- test složení střevní mikrobioty,
- test propustnosti střev,
- testy na zánětlivá onemocnění střev (testuje se kalprotektin ze vzorku stolice).
Pomůže mi proti atopickému ekzému nějaká dieta?
Dieta je při atopických ekzémech velmi vhodná. Nepíši ale o dietě pro zhubnutí do plavek, ale cílené úpravě stravování pro dosažení cíle podpory zdraví tělesných mikrobiomů. Díky stravě totiž dovedeme podpořit množení dobrých bakterií, které pak udrží na uzdě před množením ty špatné.
Autoři studie upozorňují, že určitá strava pomáhá zvýšit množství mikrobů s protizánětlivými účinky. Tyto účinky připisují hlavně stravě rostlinné převahy, přičemž maso sice úplně nezakazují, ale doporučují s ním šetřit a dopřát si jej pouze občasně (tohle praktikuji i sám, cítím se fit a na ekzémy už si ani nevzpomenu, přitom jsem s nimi měl letitý problém).
Upozorňuji, že stravu nelze vnímat jako lék proti atopickému ekzému. Jelikož v těle ale vše souvisí se vším, naše strava by měla být první změnou, kterou v rámci boje proti ekzémům podnikneme. Silný a dlouholetý atopický ekzém zcela nezmizí, ale může se zmírnit natolik, že nebude svědit, nebude podrážděný a nic z něj nepoteče. Díky stravě a šetrné hygieně lze tlumit negativní příznaky atopického ekzému i dalších kožních problémů.
Co jíst a pít? | Co nejíst? |
– mastné ryby – kuřecí maso a dietní druhy masa – jablka – bobuloviny – avokádo – oves – brokolice – zdroje probiotik – kvašená zelenina – přirozeně fermentované potraviny – vlašské ořechy – zelený čaj – čistá voda | – mléčné výrobky – pšenice a lepek – vejce – sója – ořechy – zdroje histaminu – nadměrně solené, slazené a kořeněné potraviny – zpracované potraviny s konzervanty, barvivy a aromaty – tučné druhy masa – slazené a barvené limonády – alkohol |
O rozepsání vhodného stravování při atopických ekzémech jsem poprosil i nutriční specialistku Mgr. Kristýnu Kubíkovou:
„V první řadě bych se zaměřila na omezení jednoduchých sacharidů v jídelníčku. Jednoduchými sacharidy jsou myšleny především cukry (sladké nápoje, cukrovinky, pokrmy doslazované cukrem, průmyslově zpracované potraviny a alkohol).
Odborné studie se zaměřují i na pozitivní efekt eliminační diety. Eliminační dieta se zaměřuje na krátkodobé omezení hlavních alergenů z jídelníčku, mezi které patří mléko, vejce a pšenice. Vyřazením těchto alergenů se projevy atopie výrazně zlepšují. Po eliminačním období se tyto alergeny postupně v menších dávkách vrací do jídelníčku a sledují se projevy na kůži.
Pozitivní efekt na zlepšení ekzému má i omezení konzervantů, citrusů, rajčat, ryb a některých druhů ořechů. Dietní doporučení se ale mohou v odborných publikacích dosti lišit a každému bude samozřejmě vyhovovat něco jiného.
V první řadě bych se zaměřila na „clean eating“. Vyřadila bych z jídelníčku průmyslově zpracované potraviny a snažila si jídelníček připravovat z čerstvých a kvalitních surovin. Mým klientům, kteří se s ekzémem potýkají, hodně pomáhá omezit klasickou pšeničnou mouku, mléko a výrobky z nich. Omezení alkoholu by u atopického ekzému mělo být naprostou samozřejmostí.
V neposlední řadě bych do jídelníčku zařadila směs Blendea SUPERGREENS, kterou doporučuji i svým klientům „atopikům“.
Zdravý mikrobiom hraje klíčovou roli ve zlepšení ekzematických projevů, jak již zmínil autor článku Lukáš Chládek při zmínce o ose „střeva-kůže“,
doplňuje svůj pohled na doporučené stravování výživová specialistka Mgr. Kristýna Kubíková
Výsledky výzkumů jsou zatím smíšené a musím zdůraznit, že probiotika nemají léčivý účinek na atopický ekzém. To ale neubírá nic na jejich důležitosti. Nějaké množství probiotik si v těle každý nosíme, ale jak jsem psal výše, různé vlivy nahrávají právě přemnožování škodlivých mikroorganismů, které tak mohou počty probiotik snižovat.
Lze poradit pouze zařadit do jídelníčku probiotika pomocí stravy a tu případně obohatit o probiotický doplněk (hlasuji za Probiotika od Blendea). Studie zmiňují hlavně prospěšný vliv laktobacilů a bifidobacilů. Tyto mohou mít ochranný účinek na střevní mikrobiom a prospěšné změny se tak mohou dále odrazit i na kožním mikrobiomu. Velmi vhodné je zařadit probiotika, pokud se právě léčíte nějakými antibiotiky.
Probiotika tedy atopický ekzém neléčí, ale mohou předcházet vzniku dysbiózy a udržet zdraví střev a mikrobiální rovnováhu. Střevní dysbióza totiž vzniku ekzémů nahrává. Starejme se o zdraví střev a ony se nám mohou odměnit v podobě krásné pokožky bez ekzémů.
Co jsme zjistili o souvislosti mezi zdravím střev a atopickým ekzémem?
Střevní mikroflóra prokazatelně ovlivňuje tu kožní. Lékaři zdůrazňují výraz „osa střevo-kůže„.
Podle vědců hraje nevyvážený střevní mikrobiom roli ve vzniku zánětů na kůži a imunitní odpovědi organismu, který reaguje vyvoláním ekzému. O dysbióze mluvíme, pokud má někdo přemnožené špatné druhy mikroorganismů a naopak nedostatek dobrých druhů.
Probiotické bakterie (laktobacily, bifidobacily) nejsou lékem proti ekzémům, jsou ale nezbytné pro vyváženou střevní mikrobiotu. Pokud vyvážená není, organismus může (ale nemusí u všech pacientů) reagovat vznikem atopického ekzému.
Doporučena je převážně rostlinná strava s významnými protizánětlivými účinky. Maso, zpracované potraviny, různé pamlsky, limonády a alkohol patří mezi prozánětlivé potraviny, takže se je snažte v maximální míře omezit, ale ideálně je zcela vyřadit.
S atopickým ekzémem zajděte ke kožnímu lékaři (dermatologovi), od kterého očekávejte podobné, ne-li ty samé rady.
Z nabídky značky Blendea vybírám kapsle s Probiotiky + Prebiotiky. Jedna kapsle obsahuje 2 MILIARDY spór druhu Bacillus coagulans.
Probiotické kapsle vám doručíme do 2 pracovních dnů. Ihned tak můžete osídlit svá střeva prospěšnými mikroorganismy a minimalizovat riziko propuknutí nebo zhoršování již existujícího atopického ekzému. Myslete i na ostatní úpravy stravování, které jsem vyjmenoval v článku.
- 1 Souvislost mezi atopickým ekzémem a zdravím střev
- 2 Vliv zdraví střev na závažnost ekzémů
- 3 Které vlivy způsobují dysbiózu ve střevech a na kůži?
- 4 Lze diagnostikovat vztah mezi atopickým ekzémem a zdravím střev?
- 5 Pomůže mi proti atopickému ekzému nějaká dieta?
- 6 Význam probiotik v dietě proti atopickému ekzému a pro navození rovnováhy mikrobiomu
- 7 Co jsme zjistili o souvislosti mezi zdravím střev a atopickým ekzémem?