Těžké kovy nemusí jen škodit. Které pomáhají?

Zdravá strava, minerály, klíčky

Jako těžké kovy se označují takové kovy, které jsou nebezpečné pro životní prostředí i lidský organismus. Není to však tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát. Na jedné straně stojí vysoce toxické kovy, kterým je nejlepší se vyhnout. Na druhé straně jsou tu však i kovy, které lidský organismus v nízkých dávkách potřebuje pro své fungování. Přesto se i tyto kovy někdy označují jako těžké.

Těžké kovy. Jak to tedy je?

Dle Wikipedie k těžkým kovům (polokovům) patří: olovo, rtuť, kadmium, arsen, thalium, stříbro, ale někdy se tak označují i kovy jako chrom, kobalt, nikl, měď, zinek nebo selen.

Těmi nejnebezpečnějšími kovy jsou aktuálně olovo, rtuť, kadmium a arsen, kterým je také lidský organismus vystavován nejčastěji. Jsou prokazatelně toxické, poškozují struktury živých organismů a páchají také zásadní škody na lidském zdraví.

Životní prostředí, zdravá stravaDalší z kovů označovaných jako těžké jsou toxické pouze ve velkých dávkách. Ve stopovém množství jsou pro zdraví člověka dokonce nezbytné. Ve zdravé výživě je označujeme jako stopové prvky (mikroprvky). Pokud půjde o kovy, bude to zejména železo, měď nebo zinek. Pro fungování lidského organismu jsou potřebné v dávce několika miligramů denně.

Vedle toho známe i tzv. ultrastopové prvky jako chrom, kobalt, nikl, vanad nebo selen s denní dávkou ve výši do jednoho miligramu.

Tři kovy, bez kterých se organismus neobejde

Železo, zinek a měď. To jsou kovy (někdy označované také jako těžké kovy), které každý lidský organismus přirozeně potřebuje pro své fungování.

Jde přitom o zástupce minerálních látek, které jsou pro zdraví nezbytné podobně jako vitamíny. Od vitamínů se liší svým chemickým složením. Minerální látky jsou charakteristické svým anorganickým původem. Jsou součástí neživé hmoty a živé organismy je neumí sami produkovat. Lidskému organismu proto tyto látky musíme dodávat zvenčí, nejlépe prostřednictvím stravy.

Mezi potravinami se dají najít i takové, které nabízejí hned celou paletu minerálních látek, vitamínů a dalších bioaktivních prvků. Pro jejich komplexní obsah je označujeme jako superpotraviny.

Náš tip – hned čtyři zelené superpotraviny v jednom najdete ve směsi Blendea SUPERGREENS.

Jde o směs BIO spiruliny, BIO chlorelly, BIO zeleného ječmene a BIO mladé pšenice. Všechny tyto superpotraviny se pyšní hodnotným složením s mnoha cennými složkami, nechybí mezi nimi ani železo, zinek a měď.

Železo, zinek a měď. Proč jsou tyto kovy vlastně tolik potřebné? Jaké jsou jejich funkce a účinky na zdraví?

Železo

Železo je životně důležitým prvkem. Je klíčovou složkou hemoglobinu – červeného krevního barviva. Podílí se na stavbě a funkci červených krvinek, tedy i přenosu kyslíku. Nedostatek železa vede k anémii, ale stojí také za nadměrnou únavou a vyčerpáním. Železo má totiž vliv na okysličení důležitých životních orgánů – mozku nebo srdce, ale také svalů.

Dostatek železa v organismu je předpokladem správného fungování imunitního systému, zvyšuje obranyschopnost vůči infekcím.

Naopak nadbytek železa poškozuje buňky, stimuluje tvorbu volných radikálů, negativně ovlivňuje játra nebo kardiovaskulární systém. Prostřednictvím stravy je však téměř nemožné dosáhnout předávkování železem.

Zdrojem železa je červené maso, vnitřnosti, mořské plody, vaječný žloutek, ale také cereálie a obiloviny, některé ořechy, listová zelenina nebo meruňky. Ve stravě se železo přirozeně vyskytuje v doprovodu dalších látek, které podporují jeho vstřebávání, jde například o vitamín C. Přísun železa by naopak neměl být provázen přísunem vitamínu E, který snižuje jeho vstřebávání.

Zdravá strava, minerály, železo

Zinek

Zinek najdeme ve všech živých buňkách, živočišných i rostlinných. Je základní složkou více než stovky enzymů, účastní se tak základních životních funkcí jako je trávení, růst nebo reprodukce. Zinek se podílí na tvorbě nových tkání. Souvisí také s produkcí energie v organismu. Podporuje činnost imunitního systému, pomáhá v boji proti infekcím, zlepšuje hojení. Je nezbytný pro činnost jater, správnou funkci zraku nebo vývoj pohlavních žláz.

Nedostatek zinku se může projevovat chutí na sladké. Stojí také za pomalým růstem dětí, impotencí nebo kožními potížemi. Příjem zinku v dávce vyšší než 200 mg je vysoce toxický. Pokud zinek přijímáme prostřednictvím stravy, předávkování nehrozí.

Zdrojem zinku je maso, vejce, některá semínka a ořechy, celozrnné obiloviny, pšeničné klíčky nebo luštěniny.

Zdravá strava, minerály, luštěniny

Měď

Po železe a zinku má být měď třetím nejvíce zastoupeným stopovým prvkem v lidském těle. Je nezbytná pro fungování nervové soustavy i další důležité tělesné pochody. Podílí se na stavbě kostí. Spolu s železem se účastní krvetvorby, spolu se zinkem má zase vliv na využití cukrů. Měď podporuje protizánětlivé reakce v těle a v neposlední řadě je prospěšná pro zmírnění křečí.

Zdravá strava, minerály, měďNedostatek mědi v organismu se projevuje oslabením imunity, únavou, chudokrevností, nechutenstvím, také zhoršením kvality kůže a vlasů.

Nadbytek mědi, který však téměř není možné dosáhnout skrze stravu, vede k poškození jater a k poruchám nervové soustavy. Projevuje se třesem a křečemi.

Zdrojem mědi jsou játra, mořské plody, ořechy, ovesné vločky, droždí, kakao, maliny, sušené švestky nebo houby.

Přírodní původ

Všechny potřebné minerály nebo vitamíny, ale také další mikro a makroživiny nezbytné pro lidské zdraví by měly být součástí stravy. Obecným pravidlem je, že vyvážený jídelníček a pestrá strava by měla pokrýt příjem všech živin.

Svůj jídelníček můžete zpestřit také o směs Blendea SUPERGREENS. Přírodní původ, ověřené zdroje a organická kvalita jsou zárukou, že obsažené živiny tělo maximálně zužitkuje.

Těžké kovy nemusí jen škodit. Které pomáhají?
5 (100%) 2 hlas[ů]

Přidejte komentář

XHTML: Můžete použít tyto značky: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>